Zápisník jedné lásky

Nebráním se tomu tady připíchnout čtyři hvězdy, protože se na to dobře kouká. Upřímně si, ale myslím, že se jedná o docela klišoidní romantiku. Gosling jednoznačně ukazuje, že je to herec, který dokáže v ženském rozkroku rozpoutat pěkný uragán :) Rachel McAdams se mě líbila před zhruba 8 lety, takže mě to nechává v roce 2014 zcela klidným. 75% (07.10.2014)

Tu je vidno krásny rozdiel medzi typicky americkým, prvoplánovým kudrlinkovým pátosom a napr. ázijským romantickým snímkom Moment to Remember (2004). Tá najhrubšia pointa je v oboch prípadoch podobná ale spracovanie, forma, obsah a dialógy sú diametrálne na inej kvalitatívnej úrovni. Netvrdím, nebolo to úplne zlé, najviac sa mi páčila predostretá osudovosť oboch zaľúbencov, snímok mal preto i svetlejšie chvíľky, väčšinou sa však utápal v plánovanom emočnom kalklulu, ktorý bol sprevádzaný priemernými cukrovými dialógmi a klasickou trojuholníkovou šablónovitou zápletkou, kedy sa žena rozhoduje medzi dvoma mužmi rozumom (pracháč na úrovni) a srdcom (chudobný sympoš). Jednoducho typická priemerná emočná ždímačka na americký spôsob. 60/100 (13.08.2014)

Z plagátu k filmu sa nedalo zistiť v akom období sa film odohráva a tak mi dosť trvalo, kým som zistil, že táto romantika je stráviteľná i pre mužské publikum. 40-50-te roky ma lákali a neoľutoval som. Romantických komédií zo súčastnosti je celá hromada a to by som sa asi zlákať nenechal. Hlavná dvojka hrá skvele, ale dosť ma zamrzela kratučká pasáž venovaná pobytu r. Goslinga na fronte. S hlavným hrdinom mám spoločné šikovné ruky a tak ma bavilo sledovať ako starý dom postupne premenil na reprezentatívny palác. Príjemné i dojemné, jednoducho jeden z tých lepších a nezabudnuteľných romantických filmov. 80%. (05.02.2016)

Neřeším přeslazenost, která k tomu prostě patří. Ani tu průhlednost, která to v pár momentech trochu srážela a ubírala na intenzitě. Už vůbec stopáž, která by bez cca 15 minut z filmu udělala mou intenzivní letní filmovou lásku. Fascinovala mě chemie mezi Goslingem a vrcholně zamilovanou Rachel McAdams, kterým jsem doslova záviděl a chtěl jejich vztah prožít místo nich (se vším všudy, vždyť proto je to tak krásné). Ten film pro mě prostě reflektuje lásku, jsou v něm chyby, jsou v něm hádky, zbytečné natahování a čekání, ale i je v vášeň a to nejdůležitější, já to těm postavám prostě věřil. A hrozně přál. (31.10.2011)

Myslela jsem, že už mě na tomhle světě obecně a na téhe databázi speciálně nic nepřekvapí, ale... 82%?! Nedat se zrovna do mytí oken (které u mě mají rozměry výkladních skříní a tvoří je nesčetné množství tabulek vnějších i vnitřních, takže ve srovnání s jejich mytím ukřižování rázem vypadá jako celkem příjemný způsob trávení odpoledne), vydržela bych u toho tak dvacet minut a ne o sto víc. Ze začátku vypadalo celkem nadějně a moje láska k americkému Jihu se blaženě tetelila, ale z racčího dada rozhovoru mi naskočily první pupínky a u milostné scény "on, ona a kachny... kachny... kachny..." jsem už byla osypaná jak ropucha zelená. Možná kdyby základním kamenem filmu nebyla sentimentalita, cihlami asi padesát milónů klišé a maltou harlekýnové monology a dialogy... kdyby se Ryan netvářil otráveněji než Goebbelsovic děti (ne že bych se mu divila)... kdyby se postava Rachel McAdams nechovala jak hysterická desetiletá školačka, která se nemůže rozhodnout, kterou barbínu si vybrat... a kdyby byl Bavorov, co jsou Vodňany... a dost. Zápisník jsem byla nucena jednou provždy odepsat a zaklapnout s tím, že kýčovitější a přeslazenější blábol jsem už dlouho neviděla a že od adaptací veleděl Rosamundy Pilcher se liší pouze v tom, že tam místo Friedricha a Hanelore z Kolína nad Rýnem hrají slavnější jména. (18.04.2011)