Nauka o snech

Film o snech, který se stal malou noční můrou. Neubírám vizuální kvalitě snímku ta je vysoká a film celý je plný úžasných (čti šílených) nápadů a fantazií a tak to mu má být. Bohužel mě míra fantazie přišla neukočírovaná a ke konci jsem byl čím dál více smutný, jak je tohle téma nezvládnuté. Rozhodně mi tento snímek nedal žádný optimismus a ani jsem neměl pocit, že by byl režisér nebo postavy byli "nad věcí". To mě velmi zklamalo, protože pro mě jsou sny hlavně o fantazii a optimismu, když nepočítám noční můry. Snad Nauku o snech ještě někdy shlédnu, ale osobně tomu moc nevěřím, protože mě zde zklamal i můj oblíbenec GG Bernal, který byl nevýrazný a nevyužitý "pomatenec". (02.09.2007)

Sny jsou krásná věc. Je hezké snít. A noc beze snu je jako sex bez orgasmu ( i když to pánská polovina nezná:-) Sice moje poslední sny za moc nestály. Například mě v bouři pronásledoval zhmotnělý blesk (no fakt!), ale i tak beru noční můru jako lepší než si ráno sen nepamatovat. Jsou to zřejmě jedny z mála aspektů lidského chování, které zřejmě nikdy neovládneme (snad ještě některé city), ale to neznamená, že ony musejí ovládat nás. Stephane své sny také neovládá, ale ony nad ním pomalu přejímají kontrolu, protože nedokáže rozlišovat tenkou hranici mezi snem a realitou a vše se navíc zkomplikuje, když se zamiluje do své spolubydlící. Musím říct, že mě dlouho žádný film takhle nedostal, abych z něj byl tak paf, abych se tak sžil s hlavním hrdinou a tolik ho chápal. Jedním z důvodů bude určitě to, že sám jsem velký snílek, ale těmi důležitějšími aspekty je skvělá vizuální stránka (použité staré postupy animace), také skvělý scénář a režie, ale tentokrát to všechno překonává herecký výkon Gaela Garcii Bernala, který je sice civilní, ale také strašně strhující a když mu ani ostatní herci nedělají ostudu, tak mám hodnocení jednoduché... (13.07.2007)

Michel Gondry mě naprosto nadchl svým filmem Eternal sunshine of the spotless mind, proto jsem jeho další snímek s mým oblíbeným Bernalem nedočkavě očekával. Je ještě více snový a co vám budu povídat, jdu si lehnout a snít.. "Tonight I'll show you how dreams are prepared, love, friendships, relationships, all those ships." (10.04.2007)

Chvílemi utahané, chvílemi vizualně přitažlivé, chvílemi úsměvné i zábavné, chvílemi smutné, převážně snové, povětšinou však nedotažené, stejně jako skutečný sen. Na tento kousek jsem se kvůli Gondrymu těšila hodně a přestože nebyl špatný a vyloženě nezklamal, mám od něj Block party, Věčný svit, Slez ze stromu i Prosíme přetočte přece jen mnohem raději. Možná ho docením časem, ale v tuhle chvíli nemám takovou chuť ho vidět znovu, jakou jsem měla a stále mívám u všeho zmíněného. (26.04.2011)

Úžasný, nádherný film. Skutečné filmové UMĚNÍ! Nauka o snech má mnoho společného s filmovými světy režiséra Jeana-Pierre Jeuneta (Amélie z Montmartru...), scénáristy Charlieho Kaufmana (Adaptace...), thajského surrealisty Wisita Sasanatienga (vizuálně dotaženější Občan pes), či českého surrealisty Jana Švankmajera (několik animací jaky by vypadlo z jeho filmů), ale skutečně se podobá pouze osobitému a zcela nezaměnitelnému světu svého tvůrce Michela Gondryho. Něco tak zvláštního a vpravdě geniálního v oblasti světového filmu vskutku nenalézám, Gondryho autorský přístup je zhola originální a jak jeho Věčný svit neposkvrněné mysli, tak i Nauka o snech se dají jen těžko k něčemu přímo přirovnávat. Gondry jde vždy zvláštní cestou - obsadí nějakou světovou hereckou celebritu (Jim Carrey, Gael García Bernal), zaškatulkovanou ve zcela odlišném žánru, a stvoří scénář pojednávající o bolestném hledání a potřebě lásky. Hlavní hrdina je vždy silný romantik s nesmírnou fantazií a kreativními vnitřními světy, jeho láska není opětovaná a v realitě neprobíhá šťastně, takže hrdina utíká do realit jiných... Novátorský je i Gondryho přístup tvůrčí a scenáristický - už dlouho jsem si říkal, že je téměř nemožné přijít v současnosti s něčím zcela novým, Gondry mě ale přesvědčil, že to ještě i dnes jde. Popsat vlastně docela prostý příběh mladíka s uměleckými sklony nejen ve fázi bdění, ale kontinuálně i ve fázi spánku a v něm přicházejících snů je skutečně geniálně prostá myšlenka. Tenhle jednoduchý příběh ale navíc snovými flashbacky nejen významově obohatit, ale rámcově povznést a zapojit do roviny hraného snímku i oblast podvědomí a nevědomí či čistě umělecké rozměry, to je skutečné nóvum. Navíc ty úžasné poetizující animace, jakoby vypadlé z (Gondrym) režírovaných klipů Björk či Massive Attack... Skvělý a neotřelý je také nápad autorské Stephane TV - takhle pěkně poetizovaný metonymický vnitřní svět člověka jsem ještě nikde jinde neviděl. Je to jakási vnitřní řeč hlavního hrdiny, jeho bdělé snění, ozvěny a interiér jeho mozku, nádherný svět stvořený z lepenky a papundeklu, který je možná významovým vrcholem celého filmu. Nauka o snech je vlastně netradičně pojatá milostná romance určená podivínským intelektuálům, plná netradičních vyprávěcích postupů, převratných animací a zvláštní divácké optiky. Musíte nejdříve přistoupit na Gondryho pravidla hry, abyste se mohli účastnit jeho fantazijní stáže. Když to ale uděláte, zažijete to, čemu se v řeckém duchovním světě říká katarze... (27.06.2007)