Ray

Pro mě je Ray takřka čistokrevná pěti hvězdičková záležitost. Hudbu Raye Charlese mám rád, Jamie Foxx je neskutečně přirozený ve svojí roli a já měl skutečný pocit, že sleduji opravdového mistra, který obšťastňoval fanoušky po dlouhá léta. Tento snímek řadím na stejnou úroveň jako film Walk the line. Zajímavost: Zhruba v čase 1h 15min můžeme v podání Raye slyšet Beethovenovu sonátu cis moll - Měsíční svit. (09.10.2010)

Nebýt hereckého výkonu Jamieho Foxxe, býval by to byl průměrný film o nadprůměrně nadaném hudebníkovi. Přeci jen se jedná klasické hollywoodské drama, které mezi ostatními vyniká skvělými hudebními pasážemi. Ač je mi téměř veškerá tvroba Raye Charlese cizí, při filmových koncertech mi naskakovala husí kůže. Jinak je film jen dalším potvrzením toho jak k sobě mohou mít drogy a dobrá hudba blízko. (29.07.2009)

Jeden z najlepších životopisných filmov, ak nie úplne ten najlepší. Dej má po celý čas svižné tempo, jednak vďaka rovnomernému striedaniu a prelínaniu tém - hudba, ženy, drogy, obchod - ale aj vďaka retrospektívnym sekvenciám, ktoré sa vracajú do Rayovho detstva a dopĺňajú obraz o jeho motivácii v dospelosti. Prakticky všetky scény z detstva sú nesmierne silné. Foxx dokázal do postavy vložiť kus svojej osobnosti - je to rozhodne jeho Ray - ale podarilo sa mu to bez toho, že by chirurgicky presnú rekonštrukciu originálu akokoľvek narušil. Jeho Oscara hodný výkon ťahá celú snímku dopredu ako silná lokomotíva. Ray je snímkou, aká sa v kinách objavuje zúfalo zriedkavo. Ide o pravdivý a silný film, pri ktorom vám prestane záležať na tom, či je nakrútený podľa skutočnej osoby alebo nie. Jednoducho na to zabudnete, pretože sa ľudia na plátne stanú dokonale skutočnými vďaka filmu samotnému. (05.03.2019)

K Oscarem ohodnoceným filmům přistupuji nedůvěřivě, zvláště v posledních letech, kdy mám pocit, že nejvyšší ocenění získávají filmy na politickou objednávku. Život Ray Charlese Robinsona se chýlil v roce 2004 ke konci (zemřel 10. června 2004, v Beverly Hills, USA v 73. letech) a bylo třeba tedy ještě jednou připomenout světu jeho velkou slávu. A čím jiným, než Oscarovým filmem. Jsou lepší filmy, než je Ray, které by si možná zasloužily ocenění více, to však neznamená, že bych snímek Ray zcela zatracoval. Herecké ztvárnění slepého hudebníka Jamie Foxxem je bezesporu vynikající a tento životopisný snímek se řadí mezi velmi zajímavé z hlediska pochopení některých okamžiků života nesmrtelné legendy Ray Charlese, coby jazzového a bluesového hudebníka a v 50. letech dokonce i průkopníka soulového hudebního stylu (nejvýznamnějším soulovým hudebníkem byl však James Brown, přezdívaný „The Godfather of Soul“ neboli kmotr soulu). ... A můj dojem ze života Raye? Zde je: "Jako citlivý manžel a otec dětí vzešlých z manželství i mimo ně Ray Ch. totálně selhal, jako hudebník dosáhl největších úspěchů jakých lze dosáhnout a jako "opíchávač" nespočtu milenek také vůbec nezaostával" ..... Zanechal po sobě 12 dětí (z toho 2 manželské), 21 vnoučat a pět pravnoučat. Tento film nás poměrně letmo a stručně provází celou životní (především hudební) kariérou Raye od okamžiku, kdy jako mladý vyráží autobusem do Seattlu za svým štěstím až do 7. března 1979, kdy se stát Georgia veřejně Ray Charlesovi omlouvá za zákaz vystupování v tomto státě od roku 1961. Tehdy totiž Ray odmítl již domluvené vystoupení v Georgii z důvodu segregace publika v hledišti. Nejvyšší uznání Ray Charlesovi bylo vyjádřeno dokonce i vyhlášením jeho skladby "Georgia on my mind" státní hymnou státu Georgia. Film tedy končí v okamžiku, kdy Ray Charles získává to největší uznání jakého se mohl dožít. Uznání rovnosti černé a bílé rasy. ......... Neodpustím si kritiku CZ dabingu Tvůrčí skupiny Josefa Petráska. Ani zde, jako to ostatně v dnešním dabingu už všeobecně bývá zvykem není zachována rovnováha síly zvuku převzaté původní nahrávky (hudby) a nového doplněného mluveného CZ dabingu. V průběhu filmu se tedy stává, že je potřeba v okamžicích původní hudební nahrávky zvuk hodně zeslabovat a v okamžiku přechodu do mluveného slova opět zvuk zesilovat. Pro diváka a jeho okolí to není nic příjemného. .......Podobné filmy: Cadillac Records, Walk the Line, V řetězech, La Bamba a snad i The Commitments .... (10.01.2010)

Jeden z nejlepších životopisných příběhů, jaký byl kdy natočen. Film, který Vám přiblíží Raye Charlese Robinsona ve všech jeho podobách, ať už těch obdivuhodných nebo vzbuzujících soucítění. Chtěla bych velmi ocenit ztvárnění Rayovy matky a vůbec veškeré návraty do Rayova dětství, které filmu nastavily velmi dojemnou rovinu. Báječný Jamie Foxx, který mě o svých kvalitách přesvědčil v mnou dříve shlédnutém Collateralu, se v Rayovi přímo vtělil do svojí role, jak už do úlohy ztrátou zraku postiženého umělce, tak do role muže, který i přes tuto překážku docílil splnění všech svých tužeb. Film má svěží tempo, ať už údernou, čarovnou a svádivou hudbou, nebo silným příběhem ústředního umělce, který v sobě nezapře odhodlání, talent, sebejistotu a umění dosáhnout všeho, na co jen pomyslí. Scény historie vzniku některých skladeb jako "The Mess Around" nebo "Hit the Road, Jack" jsou přímo geniální, navíc Vás jistojistě bezpochyby rozhýbou, i když zrovna třeba tomuto druhu hudby neholdujete. Pro mě, jako pro člověka, komu jméno Ray Charles nic neříkalo, natož pak jeho hudba (stydim), se po tomto filmu leccos změnilo :). (31.08.2009)