Walk the Line

Hello, I'm Johnny Cash Na tento film o jedné legendě jsem fakt moc těšil a výsledek mě nezklamal. Walk the Line je parádní film, který si mě získal především tím reálný zobrazením Cashe (přeci jen se o něm traduje, že to byl muž, který vyzkoušel každou drogu, co na světě existuje) ale zároveň vás nenutí si o něm myslet, že to byla troska. Byl to (zřejmě) smutný muž s pár problémy, ale když stál na pódiu, tak neměl konkurenci. Navíc výkony Phoenixe a Witherspoon jsou prakticky bezchybné, takže jsem nemusel dlouho přemýšlet. Co jiného taky dát filmu o legendě, když to je tak precizně natočené. 100 %. (19.12.2012)

Na poměrně úzkém fragmentu sledujeme počátek kariéry Johnnyho Cashe a okolnosti, které jeho lidskou i hudební osobnost formovaly - smrt bratra, nesnášenlivý otec, krach manželství, setkání se svou životní láskou. Roky jeho největší slávy měly teprve přijít. Trochu méně psychologie a více hudby a byla bych maximálně spokojená. V případě brilantní Reese Whiterpoon jsem byla. (16.05.2006)

Dobrých životopisných filmů o muzikantech je mraky, ale málokterý je takhle skvělý. Většinou se totiž zaměřují zevrubný popis, všeho zajímavého, co danou osobnost potkalo. To je možná objektivní přístup, ale nikdy se tím nedocílí výraznějšího efektu. Málokdy se podaří sepnout film do konzistetního dějového rámce, který by byl logicky zakončen. Walk the Line ale popisuje jenom jednu etapu života J.C., která je navíc zakončena silnou událostí. Tím si film nechává to nejlepší až nakonec a funguje to, třeba i jako romatnický film. Povedlo se to tak dobře, že vše co se ve filmu odehraje má zpětně z hlediska závěru smysl. Není zde nic navíc. Joaquin Phoenix zaslouží uznání za to, jak ztvárnil někoho komu není ani trochu podobný. (22.02.2010)

Johnny Cash se stal legendou, které jeho jméno dovedou vyspelovat i v Karáčí! :-) Legendou, která se stala na čas úspěšnější než Beatles a Bob Dylan dohromady. Legendou, která - stejně jako většina ostatních - propadla drogám alkoholu a depresím. O tom a o spoustě dalších událostí vypráví životopisný snímek, který si Johny zasloužil a lépe to snad dopadnout nemohlo. Joaquin Phoenix zatím ve své životní roli předváděl vynikající výkon, nejen že perfektně hrál, ale i zpíval, to všechna čest. Reese Witherspoon taktéž zatím ve své nejlepší roli, žádná přihlouplá blondýna co hraje v béčkách, tohle byl herecký koncert se vším v šudy, Oscar více než zasloužený, Phoenixovi bych ho taky přál, ale to by nesměl hrát Capoteho Hoffman. Country je zvláštní styl, který dneska moc v radiích nefrčí, ale Cashe si poslechnu vždycky rád, jeho ranná muzika se mi moc nelíbí, ale ty nejnovější CD jsou na poslech dokonalá. Hlavně to poslední, When The Man Comes Around, kdy přezpíval například Personal Jesus od Depešáků nebo vydal svůj poslední hit Hurt, který je jeho dokonalým epitafem. (30.06.2008)

Z takovejch tech zivotopisnejch filmu je tenhle jeden z nejlepsich. Podobny filmy sice nevyhledavam a styl hudby Johnnyho Cashe neposloucham, ale tohle bylo fakt neco. Od zacatku do konce naprosto perfektni, ani jsem si to neuvedomil a byl konec filmu. Herecky vykony jsou perfektni, Reese me dost prekvapila a naprosto zaslouzene dostala oskara. Joaquin Phoenix byl taky perfektni, nekde ho sice nemuzu ani videt, ale do tohohle filmu se skvele hodil a krom toho perfeknte zpival (To i Reese.). Jediny co mi na nem prislo divny, bylo, ze at uz byl nadrogovanej nebo strizlivej, porad mel nejak povislej koutek ust (Pripomnel mi Stallona.) a chvilkama mluvil jak magor. Taky me mile potesil terminator Robert Patrick. A ty Cashovo pisnicky byli jednim slovem nadherny. Sice jsem nevidel Raye, ale tezko bude lepsi nez tenhle film. Bravo Mangolde. (01.08.2006)