Mrtví jako já

Posmrtný život je pěkná byrokracie. Když je vám osmnáct let a vedete mizerný život naplněný depresí, tak pro vás může být spadlé záchodové prkénko z MIRu, které vás usmrtí, svým způsobem i vysvobozením. Zvlášť, když zjistíte, že "život" po smrti může být docela velká zábava a zároveň jste sarkastických poznámek plná smrtka bez stálého bydlení a pravidelného platu. Nekonvenční seriál, který spolehlivě zvedne náladu již svou znělkou. I ve svých pouhých dvou sezónách si stihl vybudovat kultovní status a byl zrušen v nejlepším (jestli je to plus či mínus je na vás). Má na své straně spoustu výtečných nápadů, ale je třeba uznat, že se takřka v každé epizodě najde úsek, který by se dal vystřihnout a výslednému tempu by to jen prospělo. Navíc opravdu slibný potenciál není zcela využit. Přesto velmi originální a nesporně i kvalitní seriál. (05.08.2007)

Hodnocení po první sérii: **** Celkový dojem: Seriál má sestupnou tendenci, ale zachraňují to postavy, všechny mi jsou svým způsobem nějak sympatické, tedy až na Rebeccu Gayheart, která mi je nesympatická i vzhledově a naštěstí se po pár dílech ze seriálu vytratila. Ellen Muth jako George je okouzlující, nejvíce smypatický mi byl ale Rube, má skvělé suché hlášky. Jinak mě seriál pobavil jiným pohledem na smrt, převedl ji v podstatě do "civilních rovin, práce, papírování. Občas zábavné smrti. Ze začátku mě bavila dějová linka s rodinou George, pak ale začal být trochu otravná. Hodnocení po druhé sérii: **** Celkově. Samostatně je druhá série slabší, na ***. Rozhodně ale povedený a originální seriál. (27.02.2011)

DLM není sice kdovíjaký seriál. Má poměrně pomalé tempo a černý humor né vždy vše zachrání. Navíc ani hlavní představitelé nejsou nějak zvlášť k sežrání, ale kupodivu, když se to smíchá celé dohromady, tak to dobře funguje, aspoň na mě. Je to oddychový seriál do zataženého počasí při dešti, který Vám bubnuje na parapet. (23.06.2008)

První regulérní fullerovka není úplně dokonalá, ale už má všechny typické rysy (absurditu, hravost, suchý humor i morbiditu) v tom správném poměru. Dolů ji sráží jen linie Georgiiny původní rodiny, která jinak fantastickou morbidní nadsázku tříští psychologickým dramatem. Člověk má skoro chuť ty části přeskakovat. Ovšem základní příběh i postavy opravdu stojí za to. Parta smrťáků, která má na starost násilné smrti? S Fullerovou morbidní fantazií? To prostě musí být tutovka. A je zde vidět počínající trend, který vyústil v dokonalé Pushing Daisies (není divu, že to původně měl být spin-off). Chuťovky jako záchodové prkýnko z Miru, samovznícení, kuchyňská gilotina, různé aspirace na Darwinovu cenu a nehody, před kterými nás varovala maminka, jsou tu zabaleny v suchém humoru a skvěle napsaných postavách, které jsou Fullerovou specialitou. Těžko se popisuje, v čem je Dead Like Me tak výjimečné, to se prostě musí vidět, aby člověk nasál ono kouzlo morbidní absurdity. (05.08.2015)

Z Fullerova trojlístku(Wonderfalls, Pushing Daisies, Dead Like Me) rozhodně nejslabší člen. Nápad klasicky výborný, postavy osobité, povětšinou dost cynické, chytré dialogy, ale celkově je to takové o ničem. Chybí tomu nějaká hlavní linka, díky které byste se mohli vždycky těšit na další díl. Takhle stejně jako místní hlavní postava jednoduše v klidu a pohodě sledujete, jak to všechno kolem vás proplouvá, ale nemůžete se ubránit pocitu, že vám to je stejně fuk. Mimochodem, ne, že by mi to vadilo, ale nepřišlo vám, že na to, jaká to je odpolední odreagovačka, se tam celkem drsně a celkem často nadává? // Nejoblíbenější postava: Mason // 70% (26.02.2010)