Mrtví jako já

Ohromně zmáklý charaktery všech postav, Georgina, která má humor sušší než suši devadisátileté Žaponky, neskutečně sympatická role hlavního smrťáka, kterou ztvárnil můj oblíbenec Patinkin, božská coura Daisy, cvok z Británie, nejhodnější šéfová, kterou máte chuť zabít, a nebo nejdrsnější policajtka pod sluncem a další OSOBNOSTI. Námět je originální, herci skvělí, humor černý, někdy i trochu dojemných scének..........koktejl, který si rád dám v kombinaci s Bílým Rusem kdykoliv. Vůbec nechápu, proč takhle našláplej seroš skončil po druhé sezóně. (18.12.2011)

Koho by to napadlo, udělat z práce Smrtky job jako každý jiný - i když živobytí vás to nezajistí. I mrtví totiž musí z něčeho žít, tak to chce ještě nějaký vedlejšák. V půlce první sezony mě zaskočila změna vedlejší postavy, ale ukázalo se, že nová postava Daisi Adair má také něco do sebe a je velmi komplikovaná. Ale musím říct, že nic dalšího už mě v seriálu nijak nezaskočilo. Také nebylo co. A to je právě ten problém, co mi zabraňuje udělit plné hodnocení. Ač výborná základní koncepce, příběhy občas zvostanou na půl cesty, sklouznou do stereotypu a v pulce druhé sezony jsem nebyl už tak nadšený jako na začátku. Kdo ví, jak by dopadlo třetí řada, kdyby nějaká byla - a možná ten stereotyp je důvod, že nikdy žádnou třetí nenatočili. Jen mi řekněte ale jednu věc: Vážně je britský přízvuk tak divnej?! (18.01.2010)

Tak tenhle seriál mě naprosto odzbrojil už tím námětem..Stačil mi první díl abych pochopila,že je to témá přímo pro mě.Nejvíc mě tedy pobavila v následujících dílech krásná a vtipná úvodní znělka kde se všude objevují smrtky :-D.Jeden z původních a dobrých nápadů si udělat ze smrti srandu.Akorát se mi od začátku nějak nezdá hlavní představitelka Ellen Muth přežila bych Georginu i v jiném hereckém a hlavně lepším podání. (07.11.2011)

Líbí se mi to, protože je to mystery. Vím ale, že by to mohlo být i na tři. Ale je třeba oddělit žánr, který mám rád, od žánru, který je celkem trapný (např. seriál Ztraceni, kdy milion dílů mačkali klávesu jak hloupí). A když si uvědomím, kolik seriálů je trapných a kolik seriálů (včetně tohoto) představuje můj oblíbený žánr, tak musím jasně a nahlas říct, že tento je prostě dost dobrý. A stal se seriálem i mé rodiny. Neni to sice ten druh seriálu, po kterém by se mi celý život stýskalo, při jeho sledování si to ale dost užívám. Každá postava je jiná, každá je svá. Všechny jsem si je oblíbil. Nejvíce ale charismatického mentora (bez vlastního přičinění) Ruba. Čtyři hvězdy a není co řešit. (16.11.2009)

Z Fullerova trojlístku(Wonderfalls, Pushing Daisies, Dead Like Me) rozhodně nejslabší člen. Nápad klasicky výborný, postavy osobité, povětšinou dost cynické, chytré dialogy, ale celkově je to takové o ničem. Chybí tomu nějaká hlavní linka, díky které byste se mohli vždycky těšit na další díl. Takhle stejně jako místní hlavní postava jednoduše v klidu a pohodě sledujete, jak to všechno kolem vás proplouvá, ale nemůžete se ubránit pocitu, že vám to je stejně fuk. Mimochodem, ne, že by mi to vadilo, ale nepřišlo vám, že na to, jaká to je odpolední odreagovačka, se tam celkem drsně a celkem často nadává? // Nejoblíbenější postava: Mason // 70% (26.02.2010)