44 minut: Přestřelka v severním Hollywoodu

Zfilmovaná skutečná přestřelka, o které se říká, že napravila pověst amerických policajtů od doby, kdy si veřejnost představila policajty jen jako ty, kteří mlátí Rodny Kinga. Tenhle film v televizní formě je ale taková unylá nudná blbost, kterou jsem si zapamatoval, jen tím, že tu hraje Mario Van Peebles. (24.05.2017)

Úvod filmu je maximálně lákavý. Policisté hovoří ve svých výpovědích o prožitých událostech či o tom, co to znamená být policajt. Tento styl vyprávění i použitá kamera se mi dost zalíbily. Záběry na obličeje herců často doslova zaplňují celou plochu obrazovky. Což jsem uvítala zejména v případě Mikeyho Madsena:) Celý tento vydařený úvod však trvá jen do okamžiků, než ultra drsní kriminálníci v podání Olega Taktarova a Andrewa Bryniarski (alias Leather Face:) začnou šíleně okolo sebe pálit nekonečné množství nábojů. Poté už se jen střílí, krvácí či utíká. Jednotvárnost, stojatost a bezobsažnost děje mě pomalu začala fyzicky vyčerpávat a já tak zaspala konec filmu:) Rovněž by se dalo najít jisté množství logických nedostatků. Nad jedním stále uvažuji. Je možné, aby okolo padesáti pracovníků policejního oddělení neúnavně střílelo na ony lotry a ani jednou je nezasáhli třeba do hlavy? Nebo jiné části, kterou by neměli chráněnou neprůstřelnou vestou? Kdyby přesně zamířili, tak by se někomu určit podařilo se strefit, ne? Byli to přece profesionálové, přece nemohli selhat v důsledku stresu, že:) Film rozhodně má rozjetý potenciál, ten se však zastaví zhruba právě po těch 44 minutách. (28.11.2011)

Proč tak vysoké hodnocení? Jeden z mála filmů, kde se zbraně a policejní jednotky chovají opravdu realisticky. Spousta jiných filmů co dobývá kina by mohla jen tiše závidět. Ani chvíli jsem se nenudil. Malá poznámka: V realitě je problém z pistole na 25 metrů ten terč aspoň trefit a to se člověk soustředí. (10.02.2007)

105 minut filmu o 44 minutách přestřelky. Totálně nudný, nepovedeně pseudodokumentární, nechutně sladkobolný a stupidní. Jediná hvězda za realističnost, která oproti klasické produkci ukazuje, jak blbě to chodí doopravdy. Doporučuji k zhlédnutí a poučení - začněte někde zprostředka, koukněte na pět minut a dost. Uvidíte všechno. (31.07.2009)

Nenapadlo by mě, že mě bude bavit film, kde se z větší poloviny jen suchopárně střílí. Má to ale více důvodů. Předně to bylo dle skutečné události, za další to bylo "zpestřeno" postřehy samotných aktérů. Takže chvílemi film působil jako dokument. Velice mě těší, že z nepřeberného množství filmů o policistech a zločincích konečně někdo natočil film, kde policisté nevystupují jako hloupá paka, ale že na ně může být veřejnost hrdá. Já jako zaměstnanec vězeňské služby bych si přál, aby něco podobného bylo natočeno i o vězeňských dozorcích. Prostě aby si lidé uvědomili, že nejsou lidmi jen vězni, ale také dozorci. Tuto jednoduchost si dost lidí plete a proto v drtivé většině filmů (podotýkám, že to nejsou filmy podle skutečných událostí, protože těch bylo natočeno z vězeňského prostředí strašně málo) dozorci vystupují jako arogantní idioti, kdežto vězni jsou ti, kterým by společnost měla porozumět. Takže velice děkuji za takovýto film. PS: Opravdu byl velký zázrak, že z několika tisíc nábojů, které byly vystřeleny, nebylo více mrtvých než právě jen ta dvojka lupičů. (31.07.2009)