Tři do páru

Pokud si zrovna nehovíte v homosexuální tematice, tak si raději připravte k sobě nějaký ten pytlík, kdyby vás přepadla náhlá nevolnost. Musím přiznat, že minimálně jedna scéna mi nebyla vůbec příjemná. Koukat se na to samozřejmě dá jen za předpokladu že divák dokáže tolerovat takovou trošku odlišnou romantiku mezi dvěma kamarády. Colin Farrell je každopádně komplexnější herec než za jakého jsem ho považoval. (30.01.2012)

Musím se přiznat, že životní styl zúčastněné trojice je mi na hony vzdálený, ale to neznamená, že mě ve finále film neoslovil a nezapůsobil na mě. Ani vlastně nevím proč, možná svou lidskostí bez zbytečného mačkání emocí za každou cenu, ale vlastně je to jedno, hlavní je, že jsem o něm ještě notnou chvíli přemýšlel. 70 % (18.03.2010)

Zdařilá adaptace knižní předlohy Michaela Cunninghama „Domov na konci světa“, kterou Cunningham (1952) napsal v roce 1990, osm let před slavnějším románem „Hodiny“. Divadelní zkušenosti režiséra Michaela Meyera byly patrné například ve scéně, kdy Clare uprostřed vyprahlé arizonské zahrady oznamuje, že je těhotná. Podobnost s „Hodinami“ připomíná kuchaření – v „Hodinách“ Laura s malým synkem Richiem připravuje dort, ve snímku „Tři do páru“ Alice peče koláč s dospívajícím „adoptovaným synem“ Bobbym, a v tom momentu přichází střih a Bobby ostarší o deset let – Ericha Smitha vystřídá Collin Farrell. V příběhu hraje důležitou roli hudba, z knihy vystupuje víc, přesto ji neopomněli ani filmaři. „Na operu se ale netancuje,“ říká Jonathan. A Boby odvětí: „Tancuje se na všechno.“ Následná scéna připomíná trochu „Philadelphii“ – tanec nemocného A. Becketta (T. Hanks) s držákem, na kterém je napojena kapačka. S „Philadelphií“ má film i podobné téma – řeší homosexualitu. Závěr je sice proti knižní předloze zkrácen, ale citlivě. Navíc celkové zachycení života americké společnosti po dobu cca 20 let (60. – 80. léta 20. století) je velice plastické. „Hrdinové se pokoušejí přetvořit něco, co se vyvíjelo přes 1000 let. Snaží se předefinovat pocit sounáležitosti… a v podstatě vybudovat novou rodinu, kam by se vměstnali oni tři a dítě, které mají. Novou rodinu, jež jim bude připadat pevnější a skutečnější než jejich původní rodiny, neboť oni všichni pocházejí z rodin, které se různými způsoby roztříštily,“ komentoval příběh M. Cunningham. (02.01.2009)

Moc krásně a citlivě natočený film. Velmi silný a zvláštní vztah dvou hlavních postav, prostupuje celým filmem i jejich životy a dodává příběhu jemnou krásu. Celý film jsem si přála, aby Bobby a Jonathan nakonec skončili spolu, protože k sobě prostě patří, neboť když má muž silné city k jinému, tak jde sebevětší náklonnost k ženě chtě, nechtě stranou. Okouzlující je Sissy Spacek, coby starostlivá a milující žena, která si jednoho dne se svým synem a jeho kámošem zakouří trávu. Celý příběh je plný skrytých tužeb, přání a pocitů, které se takto podobně přenesly i na mě. Snímek krásně ukazuje, že láska a přátelství je mocná věc a nezáleží na tom, jestli milujete muže, ženu, nebo případně oba najednou. Druhů lásky i přátelství je mnoho, ale jakmile vznikne určité pouto, často vydrží celý život, aniž by bylo zcela úplně naplněno. Colin Farrell je ve své roli doslova magický a z jeho herectví mě chvílemi mrazí a dojímá až k slzám. Životem nám projde mnoho lidí, ale často nám zůstane v srdci a mysli jen pár těch, které budeme milovat vždy. Ať s nimi jsme, ať se s nimi nestýkáme, ať nám čímkoliv ublížili, odešli od nás, zklamali nás, vždycky je budeme milovat celým srdcem a navždy zůstanou naší součástí... (11.11.2008)

Slibným úvodem mě film dost zaujal. I křehce natočená intimní scéna dvou dospívajících kluků, ale pak se začal scénář plácat ve větru. Jsou tady zajímavé charaktery, ale děj plyne příliš nevzrušeně až utahaně, jen chvilkami to zajiskří ( př. moment, kdy R. W. Pennová s dítětem odjíždí navždy a i když o tom nepadne ani slovo, všichni to vědí). Řekla bych - promarněná šance vzhledem k výbornému obsazení, ne úplně obvyklému námětu a dobře napsaným postavám. (18.03.2010)