Hrabě Monte Christo

Ve srovnání s novější americkou verzí s Caviezelem je tahle adaptace předloze ještě poměrně věrná. Má to ale za následek kolosální zkratkovitost především v závěrečné půlhodině, protože podobně jako ve filmu s Maraisem, zradě a vězení je zde věnováno snad až přespříliš času. A když už nic, v Reynoldsově filmu funguje lépe minimálně chemie mezi Dantesem a Mercedes. Chamberlainova Mercedes je chladná, jak psí prdel. (27.01.2015)

Chamberlainovi sice role tajemného, mstivého hraběte velmi sedne, ani další herci nepředvádějí odsouzeníhodné výkony, leč tento Monte Christo je tak kratičký, že jisté eliptické kompromisy nevyhnutelně poněkud przní filmové vyprávění. Kde delší hrabata trpělivě shromažďují důkazy, spřádají intriky, užívají rozličných převleků, tam Chamberlain přichází k hotovému. Film neřeší, kde našel Haydée, prostě ji má, jak se dozvěděl o jistém pohřbeném dítěti, prostě to věděl, jak se etabloval v Paříži, prostě tam je s nějakým postavením. Že děj zcela pomíjí rejdaře lze ještě docela dobře akceptovat, že však uvádí do děje Valentine de Villefort a Noirtiera de Villefort lze vysvětlit obtížně - dramaturgu, dramaturgu. Monte christí msta nakonec sdílí podobnosti s mraženou pizzou z mikrovlnky - rychle a snadno hotová, jenže chuť nic moc. (31.08.2014)

Videl som aj inu, da sa povedat ze aj kvalitnejsiu adaptaciu Grofa Monte Christa, no tento pribeh je vzdy velmi zaujimavy, aj ked ho pozerate viac raz. Zialbohu v ziadnom pripade nemozem vyzdvihnut hercov, okrem Chamberlaina, ktory boli jednoducho neprijatelny, dalsiu kritiku znesiem na niektore rekvizity ktore boli skutocne vadne, aj kamera bola obcas hodna na smetisko, ale co uz, aj vzhladom na rok vyroby davam 4 hviezdy. (08.05.2007)

Souhlasím s Pohrobkem, že tento film je dle mého asi nejlepším zpracováním Dumasovy předlohy. Ve srovnání se zpracováním z roku 1955 (s J. Maraisem) nebo z roku 1998 (s G. Depardieuem) vychází tahle verze určitě nejlépe. Když přemýšlím nad důvody, proč je u každého oblíbená jiná verze, vychází mi z toho jediné: každý má rád jinou část příběhu a také každé z těchto tří zpracování se zaměřuje na jiný aspekt. Film z roku 1955 je zaměřený především na první část příběhu a na úpěnlivé snaze o věrnost předloze. Ve zpracování z roku 1975 (a ve velké míře i v té z roku 1998) zase dominuje akt pomsty. Na jedné straně část příběhu, než se Dantes dostane z pevnosti If, je vmáčknuta do cca 20-ti minut. Na straně druhé je podrobná likvidace Dantesových protivníků. Já zjevně patřím do skupiny příznivců druhého z výše jmenovaných filmů, vždy se mi v tomto příběhu mnohem více líbilo osnování plánů na pomstu a pomalé ničení zrádců než sice zajímavý, leč vlastně přímočarý příběh uvěznění a přežití v nelidských podmínkách. (14.09.2007)

Moje najobľúbenejšie filmové spracovanie tohto príbehu. V podstate tu nie sú žiadne hluché miesta. Dej je plynulý, zaujímavý a postupne graduje do veľkého finále. Herci zahrali tiež skvelo. Pomsta muža, ktorý si ide za svojou spravodlivosťou tak dostáva reálnejšie kontúry ako v iných spracovaniach. Pre mňa dôkazom toho je aj skutočnosť, že vždy keď tento film dávajú v telke, tak si to rád opätovne pustím. 80/100 (13.02.2014)