Soumrak samurajů

Sentimentální vzpomínání dvojice pamětníků na laskavého mistra meče, samuraje, který nadevše miloval svou rodinu, jenže v bouřlivé době konce šógunátu se nad (jeho) tradičními hodnotami i povinnostmi již nezadržitelně smrákalo. Civilní snímek nás v pomalém tempu, bez důrazu na souboje a válečné půtky, provází údobími jeho života, stejně jako historickými událostmi měnícími tvář Japonska. [Původně jsem tu měl za 3* a je pravda, že závěr představuje úplné "slzavé údolí" nad celou érou (a jedním člověkem), ale teď mi to tolik nevadilo.] (17.07.2018)

SAMURAJ z Namby nikdy nezaváhá ve službě, ať ho žádá kdokoliv..... 100 minut o kousku japonské historie, samurajské jednotce Šinsegumi, pádu šógunátu a příchodu světa, ve kterém se čas mečů stal historií a ze samurajů se stali jen bojovníci z povinnosti. Dalších 40 minut japonské poetiky o smrti, cti, rozjímání o povinnosti doprovodit blízkého přes řeku smrti. Ta jejich touha po smrti je pro našince nepochopitelná. Je fajn, že i dnes točí Japonci příběhy o samurajích. Jsou plné jejich tradic a upevňují národní hrdost. O tom je příběh Jošimury Kaničiró, muži, který byl OPRAVDOVÝ SAMURAJ! ... 3a½!... Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Myslím si, že poslední samuraj byl T.Cruise. 2.) Přemýšlím, jak vychovat děti k (národní) hrdosti. 3.) Zajímá mě, proč Japonci neustále chtějí umřít. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (24.02.2011)

Moje nová srdeční samurajská záležitost. Krásný retrospektivně vyprávěný příběh o cti samuraje, cti manžela/otce a cti člověka. A to vše v pozadí soumraku Šogunátu a tím i samurajů a nástup nové éry. Přes dvě hodiny krasně provedeného děje, výprava, herecké výkony, příběh, režie. A akční scény jsou taktéž na jedničku. Kanichiro je můj nový hrdina. Nemám moc co dodat, Mibu gishi den je mým novým favoritem na žebříčku vizuálních děl z doby feudálního Japonska. Protože je to skvělá záležitost od první minuty, do poslední sekundy (a kdo chce, může se kochat i během titulků). (06.09.2015)

Na tento film jsem se docela těšil, jelikož samurajská témata mám velmi rád. Bohužel to nedopadlo pro mě úplně tak, jak napovídá celkové hodnocení. Nemůžu zpochybnit krásu některých scén, chování právého samuraje s nádhernými vlastnostmi, které bylo obsaženo v krásné větě Yoshumurova syna: "I can´t leave the father I love to cross the River of Death alone", ale snímek byl na hodně natahovaný, že jsem se přistihl parkrát při dojemných scénách, že se hodně nudím. Druhá polovina je o kus lepší než ta první, která velmi dobře vrcholí v závěru, další nešvar tohoto filmu je docela problém sledovat v první půli dějovou linku s flashbacky. Pro oddané samuraje si přidejte hodnocení navíc jak je libo, ale za mě jen 50 %. (03.07.2011)

Pekný historický film o konci šogunátu. Štýlom mi pripomenul filmy môjho obľúbenca Yoji Yamadu. Takže dôraz je kladený na dramatickú stránku a bojov je tu minimum, pôsobia tuctovo a ničím nestrhnú. Trochu zvláštne pôsobí, že hlavným rozprávačom je postava, ktorá hlavného hrdinu nemala rada a mnoho vecí podáva skreslene. Až neskôr sa dozvedáme dôvody hlavného hrdinu prečo konal na prvý pohľad sebecky a tým pádom dlho pôsobil úlisne a nesympaticky. A nakoniec vlastne ani tá nenávisť rozprávača v súčasnosti už príliš nedáva zmysel, keď mu behom spomienok postupne prišiel chuť. Dlho film na mňa pôsobil pútavo, ale emocionálne ma nedokázal vtiahnuť. Až koniec konečne vo mne vzbudil nejaké emócie. Celkovo to je príjemný film o tragických prelomových časoch v Japonsku, ktorý stojí za pozretie. 7/10. (09.12.2022)