Soumrak samurajů

silný snímek vyprávějící o konci "éry mečů" a dávající dohromady portrét mistrného šermíře a samuraje Yoshimury (který mi svým optimismem a ukecaností trochu připomínal Roberta Benigniho:), vydělávajícího peníze pro rodinu ve službách posledního Shoguna Tokugawy. Až na občasnou zdlouhavost a s tím související přehnanou stopáž nemám co vytknout. (08.06.2009)

Samurajské, čestné, hrdinské, bojující, krvavé. Trochu delší to bylo, ale on příběh o samurajích nemůže být přece krátký. Jen mi trochu vadily ty citové a emoční výlevy. V druhé půlce jsem dokonce na chvíli usnula, ale po probuzení se děj stále nezměnil a stále se čekalo na harakari hlavního hrdiny. Trochu mi to připomínalo samurajskou trilogii. .."poníženě děkuji".. (10.11.2010)

Film, který ve mně evokoval zlatou éru samurajských filmů šedesátých let. Důraz je kladen spíše na jejich životní filosofii, než na bojově umění, přičemž vše je součástí posmutnělého byť nijak zvlášť strhujícího příběhu. Zaujmou především skvělí herci v obou hlavních rolích, ale po filmařsky je film klasické odvyprávění příběhu bez jakékoliv přidané hodnoty. Jako fanda tohoto subžánru považuji Soumrak samurajů za mírně nadprůměrný film, který však nedosahuje kvalit děl Akiry Kurosawy, Kihachy Okamoty, nebo Masaky Kobayashiho. Jen se jim přibližuje. (28.11.2011)

Na tento film jsem se docela těšil, jelikož samurajská témata mám velmi rád. Bohužel to nedopadlo pro mě úplně tak, jak napovídá celkové hodnocení. Nemůžu zpochybnit krásu některých scén, chování právého samuraje s nádhernými vlastnostmi, které bylo obsaženo v krásné větě Yoshumurova syna: "I can´t leave the father I love to cross the River of Death alone", ale snímek byl na hodně natahovaný, že jsem se přistihl parkrát při dojemných scénách, že se hodně nudím. Druhá polovina je o kus lepší než ta první, která velmi dobře vrcholí v závěru, další nešvar tohoto filmu je docela problém sledovat v první půli dějovou linku s flashbacky. Pro oddané samuraje si přidejte hodnocení navíc jak je libo, ale za mě jen 50 %. (03.07.2011)

SAMURAJ z Namby nikdy nezaváhá ve službě, ať ho žádá kdokoliv..... 100 minut o kousku japonské historie, samurajské jednotce Šinsegumi, pádu šógunátu a příchodu světa, ve kterém se čas mečů stal historií a ze samurajů se stali jen bojovníci z povinnosti. Dalších 40 minut japonské poetiky o smrti, cti, rozjímání o povinnosti doprovodit blízkého přes řeku smrti. Ta jejich touha po smrti je pro našince nepochopitelná. Je fajn, že i dnes točí Japonci příběhy o samurajích. Jsou plné jejich tradic a upevňují národní hrdost. O tom je příběh Jošimury Kaničiró, muži, který byl OPRAVDOVÝ SAMURAJ! ... 3a½!... Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Myslím si, že poslední samuraj byl T.Cruise. 2.) Přemýšlím, jak vychovat děti k (národní) hrdosti. 3.) Zajímá mě, proč Japonci neustále chtějí umřít. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (24.02.2011)