Tasogare Seibei
Súmrak
Režie:
Jódži JamadaScénář:
Jódži JamadaKamera:
Mucuo NaganumaHudba:
Isao TomitaHrají:
Hirojuki Sanada, Rie Mijazawa, Nendži Kobajaši, Ren Ósugi, Micuru Fukikoši, Tošinori Omi, Min Tanaka, Keiko Kiši, Baidžaku Nakamura, Tecuró Tanba (více)Obsahy(1)
Samuraj Seibei je čerstvý vdovec, kterému zůstaly na starost dvě dcery a stará matka. Nepatří k nejvyšší šlechtě, dluží, kam se podívá a jeho postavení není nijak uspokojivé. Přestože má prvotřídní výcvik pro boj s mečem, netouží po slávě bojovníka a vyhovuje mu práce skladníka. Jeho hlavní starostí je rodina, které věnuje veškerý volný čas a vůbec se chová pro své okolí velmi výstředně, pročež je vystavován posměškům. Přezdívku Soumrak si vysloužil za to, že po službě nechodí pít jako ostatní, ale rovnou cestou domů, starat se o dcery a nemocnou matku. Jako samuraj však zcela podléhá příkazům svého pána a ten jeho meč spát nenechá.
Nejen netradiční pohled na život nižších samurajů a jejich reálný život v polovině 19. století, kdy se staletý feudální systém pomalu blíží ke svému zániku, skvělý scénář (adaptace románu Šuheje Fudžisawy) a zkušená režie dovedly tento film až k nominaci na Cenu americké akademie za nejlepší zahraniční film. Velkou měrou se na působivém obrazu "podivínského samuraje" podílí především představitel hlavní role Hirojuki Sanada, jehož polohy oddanosti, přemýšlivého odstupu i pevné síly v situaci, kdy je třeba splnit úkol, jsou naprosto přesvědčivé. V tomto netradičně pojatém samurajském příběhu nemluví zbraně, ale srdce. Netradičně a působivě.
Soumrak (Tasogare Seibei, 2002) patří k režisérovým největším mezinárodním úspěchům. Kromě nominace na Oscara získal film dalších 37 cen a 6 nominací na mezinárodní a národní ceny.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (111)
Obyčejný film natočený velmi citlivě a jímavě. Dějem to není kdovíjak zajímavé, ale Japonci už prostě umí roztáhnout prostý příběh do dvou hodin tak, aby to nebylo nesnesitelně nudné. není to kdovíjak akční a ani se tam toho tolik neděje, ale jako vhled do života chudého samuraje (téma propírané horem dolem, pravda) to funguje pěkně. ()
Pokud chcete vidět strhující samurajské souboje, tak si Soumrak vůbec nepouštějte. Pokud chcete líp pochopit Japonce, zjistit, že samuraj nemusí být vždycky jenom nelítostný bojovník a že i samurajské dívky se můžou vzepřít pravidlům, pak se na film podívejte. Bude vám před očima plynout příběh otcovské lásky, smyslu pro povinnost i nalezeného štěstí. Ale nebojte se, opravdu to není žádný přeslazený doják. K tomu si přidejte soundtrack, který vás vtáhne hned od prvních tónů a zjistíte, že tohle dílo si mezinárodní ocenění opravdu zasloužilo. ()
Velmi netradiční samurajský film, který dává silně vzpomenout na Seppuku už jenom tím, že Iguchi Seibei v mnohém připomíná jak postavu Hanshira Tsuguma, tak Motome Chijiiwy. Na rozdíl od Seppuku se však Tasogare Seibei věnuje otázce života samuraje a samurajskému kodexu jaksi jemněji a nepřímo. Řešení konfliktu pak nehledá v konfrontaci s neodvratitelným osudem, který pro ustřední postavy znamená zkázu jejich dosavadního způsobu života, ale ve vnitřním smíření. Pokud chcete nahlédnout do duše samuraje jinak než způsobem Akiry Kurosawy, pak nelze než doporučit právě tento snímek. ()
Po letech útlumu a určité tématické stagnaci v 70. a 80. letech, způsobené nástupem televizní masové zábavy, znamenají léta 90. pro styl chambara oživení a návrat k silným tématům, typickým pro zlaté období let 60. Pro čerstvě ovdovělého samuraje (Hirojuki Sanada - Poslední samuraj, TV seriál Ztracení) není smyslem života zákon bušido (cesta válečníka), ale právě jeho rodina. Ačkoli se z těchto důvodů vyhýbá všem možným soubojům, musí nakonec podstoupit svůj životní souboj s dosud neporaženým soupeřem (skvělá role slavného tanečníka a choreografa Mina Tanaky). ()
Nádherně na člověka dýchla z tohoto filmu atmosféra tehdejšího feudálního Japonska. Mám pro snímky z podobného období jakousi prazvláštní slabost. Příjemná poetika tamější tradice se mísí s těžkou a krutou dobou a nelehkých podmínkách, ve kterých museli mnozí živořit. Příběh příjemně dojme, ale naštěstí nesklouzne k nějaké zbytečné sentimentalitě. S hlavním hrdinou nemá divák problém se sžít a prožívat s ním radosti i strasti. Samurajských soubojů je ve filmu velice po skromnu, ale jsou opravdu oku lahodící. Každý záběr je opravdu nádherný a závěr mě dostal do kolen, takže se přikloním ke 4 kouskům. ()
Reklama