Bratři Lví srdce

Karel je malý chlapec s tuberkulózou a náhodou se dozví, že brzo umře. Se svým strachem ze smrti se svěří svému staršímu bratrovi Jonathanovi. Ten mu začne vyprávět o podivuhodné zemi Nangijale, která je na druhé straně oblohy, kam se dostane po smrti. Nemusí se bát, je to svět plný pohádkových příběhů. V domě, kde oba bratři žijí vypukne požár, Jonathanovi se sice podaří, skokem z okna, zachránit svého nemocného bratra, ale sám pád nepřežije. Dostává se tak, jako první, do pohádkové Nangijale. Nádherný film o přátelství, lásce, odvaze, ale i strachu, smutku a bolesti, natočený podle knihy Astrid Lingrenové, která za socialismu u nás nesměla být vydávána, byla soudruhy označena za nevhodnou. Děti, v knížkách pro děti, přece neumírají. (06.08.2006)

Možno je chyba vo mne a očakával som niečo, čo by sa mohlo svojou intenzívnosťou emocionálneho prežitku blížiť Nekonečnému príbehu. Silný záver napovedá, že predloha tú silu mala. Bohužiaľ to, čo predtým sledujeme, postráda tú správnu atmosféru fantazijných/rozprávkových/posmrtných krajín a film mi trochu pripomenul výpravu súčasných českých rozprávok. S drakom si lepšie poradil už 50 rokov pred Hellbomom Fritz Lang v Nibelungoch. Tipujem, že ako dieťa by ma to zaujalo viac, ale bohužiaľ som vtedy film nevidel a tak tu nefunguje ani ten vždy spoľahlivý faktor nostalgie. Z filmu som nepochopil pravidlá posmrtného sveta, kde sa taktiež vo veľkom a bolestivo umiera a potom sa zase mŕtvi vracajú do Nangijale, z ktorej si len odskočili do otvorenej prírody mimo mestečka, alebo ako? Kniha by asi všetko vysvetlila a mám chuť si ju prečítať. (17.04.2016)

No to je paráda. Nejen že o deset let později dojebou Děti z Bullerbynu , ale ještě dokážou z napínavé knížky s depresívním začátkem, průběhem i koncem udělat Švédové takovou otravnou chujovinu, toho bych se nenadál. Hleděl jsem na to se svou ratolestí, která se neustále vrtěla, hledala mobil a vůbec byla značně nesvá. Po mém dotazu, jestli jí to baví, tak sdělila, že nikoliv, protože je to nuda jako prase (knížka jí bavila) a hlavně jsou tam všichni hrozně hnusný ksichty a že se na to radši vůbec neměla dívat. Toliko naprosto přesný rozbor slabých stránek filmu od zástupce cílové skupiny. Škoda. Zatím ze zfilmovaných děl té bláznivé Švédky stále vede Ronja. (08.12.2013)

Keby som nečítala knižku, tak fajn filmík, ale to, ako príbeh začínal, vlastne bol temný, dospelý a drsný, asi najdrsnejšia kniha, čo Astrid napísala. Pri čítaní je to napínavé, drsné dobrodružstvo, s mnohými silnými pasážami a ešte dnes občas nejaké vyskočia. Lenže film, to kúzlo nejako zabil, prišiel mi oproti knižke taký nijaký... (08.01.2021)

Na to, že fantasy filmy moc nemusím mě tento docela zaujal, i když na tvorbu Lindgrenové působí nezvykle sklíčeně až depresivně, čehož bohužel není ušetřen ani závěr se skokem do Nangilimy. Co se mi nelíbí je stále stejná unylá hudba provázející celý film a některé pasáže jsou příliš rozvláčné. Pokud jde o postavy, Karel je sympaťák, zato Orvar na mě jako prototyp kladného hrdiny rozhodně nepůsobí a myslím, že boj proti Tengilovi by k vítězství dotáhli i bez jeho přičinění. Vidět to poprvé v dětství, dal bych 4 *, bez nostalgie lepší průměr. 60% (28.01.2020)