Piargy

Věčná škoda, že film nedokázal po celou dobu udržet tu hororově-mysteriózní atmosféru, kterou ukazuje na začátku a poté až v samotném závěru. Ztvárnění samotné katastrofy, okolo které se vlastně film točí, je na naše poměry naprosto špičkové, nebývale atmosférické a z tvůrčího hlediska si bere to nejlepší od absolutních mistrů hororu a tajemna a mnohým tak může připomenout třeba Melancholii nebo Hitchcockova díla. Bohužel, po zbytek času se ale jedná o klasickou vztahovku, okořeněnou jen o černobílý háv a spousty produkčních problémů. Dobový Slovenský venkov nabízí spousty potenciálních příběhů, ještě k tomu s typickou nádhernou krajinou, ale když tvůrci avizovali, že na to chtějí jít více zeširoka, tak to měli i opravdu dodržet. (23.01.2024)

Nestává se často, že by se na plátna dostal snímek silně folklórní, ale zároveň symbolický, neadaptující konkrétní místo, nýbrž velké celospolečenské téma, že hřích má být a bude vždy potrestán. Zcela jistě nezaujme diváky konzumující blockbustery a netflix produkci, takoví diváci totiž už zlenivěli a (alespoň podle dostupných komentářů) se už ani nesnaží číst symboly a všeobecně se nad námětem zamyslet. Pro mě je to velmi silný snímek s neskutečně nádhernou kamerou, umocněný jak tématem, tak silou hor a přírody, citlivý i surový zároveň, okořeněný magickým realismem a mocí pověr a znamení. Je bohatý a prostý jako život sám. Minimalistické dialogy společně se silným vizuálnem dokázaly obraz vesnice ve 30. letech ještě více umocnit a navodit pocit autentičnosti a důvěryhodnosti. (17.01.2023)

Vopred hovorím, že som nedotknutý novelou a moje nadšenie teda nebrzdí to, čo s ňou film urobil, každopádne dlho tu nebol slovenský film, ktorý by vyzeral takto artovo a za ktorý by sme sa nemuseli hanbiť. Kameraman a osvetľovači by mali pobrať všetky lokálne ceny a zvýšiť požiadavky na honorár, lebo takto natočený a nasvietený film tu dlho nebol (naposledy snáď Uhrov Organ) a asi ani dlho nebude. Osobitná poklona hereckému výkonu Judit, ktorá ako Maďarka aj v tých skromných dialógoch dávala taký perfektný dedinský prízvuk, že by zapadla do ktorejkoľvek slovenskej viesky. 9/10 Update po prečítaní "novely", ktorá má tak 20 strán. Najprv poznámka - problém so sfilmovaním Švantnera je ten, že používa neskutočne bohatý ornamentálny archaický jazyk, ktorý sa nedá previesť do obrazu pretože obraz  vnímaný divákom bude vždy prvoplánovo kódovať konkrétny význam bez možnosti aby si divák sám daný obraz na základe formy použitého jazyka vytvoril (v tom jazyku je tiež tak trochu mágia toho realizmu). Vyčítať filmu, že fakticky polovicu postáv prepísal a spravil z nich všetkých (áno, aj zo žien) ziskuchtivé morálne hovädá je podľa mňa dosť nefér, pretože tento prepis práve prehlbuje to "ospravedlnenie" božieho trestu za hriech, čo je jedným z leitmotívov novely a aj keď paradoxne úmysel scenáristov je zjavne ukázať nám "woke" ženské postavy na tzv. kaviarensky tradičnej slovenskej dedine, beztak ich to prostredie zomelie skôr než lavína; aj Juliša je morálne hovädo, pretože ju to proste so svokrom baví viac než s manželom. Ak si ale odmyslíme túto pomaly povinnú jazdu o "skazenosti tradície", scenár perfektne prehlbuje motív hriechu a odplaty vyššej moci. (27.12.2023)

Pompeje pod Tatrami. Film má zdánlivě vše, co je potřeba, nádherný vizuál, skvělé herectví všech zúčastněných i velmi povedenou režii, která si skvěle pohrává s dějovou linií...nicméně samotný příběh (zápletka) byl pro mě nezáživný, banální, místy až komický, což u mě film lehce degradovalo. Dost zásadní období, ve kterém se film odehrává, už jsem nepobral vůbec, působí zde jen jako nějaká matná kulisa, což je opravdu škoda...ano, pár důmyslných narážek na stav Štátu a nastupujícího zla tu je, ale jinak se děj mohl odehrávat prakticky kdykoli, což je u mě také dosti nevyužitý potenciál, když si s atmosférou dali tvůrci tolik práce. Žel, pro mě slabé...čekal jsem silnější filmový zážitek. (29.01.2024)

Piargy se v mých očích zařadí po bok Slámovi Krajiny ve stínu a Marhoulova Nabarveného ptáčete. Všechno to jsou filmy, které skvěle vypadají, ale v rámci příběhu si ukously příliš velké sousto, které nedokáží naplno zpracovat. Na Piargy je to vidět hned ze začátku, kdy se Trajkov snaží o komplexní vhled do bohem (ne)zapomenuté slovenské vesnice na prahu druhé světové války, ale postupem času větší celek opouští a zůstane "jen" příběh hlavní hrdinky žijící v podivném milostném trojúhelníku. To by samo o sobě nevadilo, nicméně muselo by jít o lépe napsané postavy a to tyhle bohužel nejsou...60% (20.11.2023)