Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Nejrozsáhlejší prózou francouzského spisovatele Marcela Pagnola je jeho dvoudílný román Živá voda. Vrací se v něm, tak jako ve většině svých děl, do rodného kraje Provence, okolí městečka Aubagne blízko Marseille. V roce 1952 Pagnol svůj román sám zfilmoval pod názvem Manon od pramene.
O třicet let později francouzský režisér Claude Berri vytvořil novou dvoudílnou adaptaci. Scénář napsal spolu s Gérardem Brachem, ke kameře si pozval renomovaného kameramana Bruna Nuyttena. Také při hereckém obsazování měl režisér šťastnou ruku: pro Yvese Montanda byla role Césara jednou z životních příležitostí a Daniel Auteuil získal za interpretaci prosťáčka Ugolina francouzskou prestižní cenu Césara. Hvězdné obsazení doplňuje Gérard Depardieu a půvabná Emmanuelle Béartová.
Kraj kolem Aubagne, vyprahlé podhůří Alp, nedává jejím obyvatelům velkou příležitost k obživě. Vše závisí na dostatku vody a kvalitě půdy. Horké slunce a práce tvrdá jako kamení na polích, formuje charaktery lidí, kteří jsou často velmi neúprosní k sobě, stejně jako k ostatním. César se svým synovcem Ugolinem se těší, že lacino vykoupí majetek po zemřelém sousedovi. Jeho pozemek má totiž cenu zlata, je na něm pramen, o kterém nikdo neví... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (148)

Radek99 

všechny recenze uživatele

Marcel Pagnol ve svém románu inicioval hodně silný archetypální příběh a režisér Claude Berri (specializující se na adaptace velkých francouzských románů - mimo Živé vody adaptoval i Zolův Germinal) ho vhodně rezonoval a rozvrstvil - motiv člověka bojujícího proti intrikám svých bližních (zde nepřejících sousedů), v archetypu hada zahřívaného vlastní hrudí, i transgenerační pomsty patří k těm základním prvkům lidské empirické výbavy. Nezměrným přínosem je navíc zřejmě nejlepší role Gérarda Depardieu... Ve své jednoduchosti převelice silný příběh a stejně silný film, jehož vázaným pokračováním je druhý, neméně dobrý, díl nesoucí poetický název Manon od pramene... ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Dalsi kvalitny film z europskej kinematografie, kam bez debaty patri aj Cinema Francaise. Sice u mna je este vyssie British Cinema, Cinema Espagna a Cinema Italiano spolu so Skandinaviou, ale Francuzi tiez natocili par kultov /v hororoch su Francuzi uplni zabari, no ale to tuna nepatri/. A Jean od Floretty od rezisera Claude Berriho /Uranus 1990, Germinal 1993/ je toho krasnym dokazom. Filmu vladne krasna preslnena Provence, ktora ma ale tvrde podmienky na zivot. Ludia su tu neuprosni, nielen xebe, ale aj k susedom. Uvod filmu divaka navnadi, nuda nehrozi a bola pekne stlacena na minimum. Skoda potom, ze uprostred snimku sa nuda preca len dostavila a rezia az sklzla do priemernosti. Depresivne je vykreslena tema "clovek cloveku vlkom" - teda o nejakej harmonii, klude a vyrovnanosti sa tuna moze tak akurat snivat. Gerard Depardieu /Dva Muzi ve meste, Preparez Vos Mouchoirs/ sa predstavil v roli hrbaca, ktory sa snazi zveladit podu po predkoch a dobyva jej bohatstvo aj za cenu osobneho nasadenia. Namiesto uznania a pochvaly vsak zozne len posmech susedov a okolia. Okrem Depardieu-a sa tu predstavil aj Daniel Auteuil /Nenapravitelni 1980/ a Yves Montand /Brany Noci, Mzda strachu/. Zaver filmu je neskutocne depresivny : namiesto spravodlivosti zvitazila nespravodlivost, depresia a smutok. Claude Berri ako reziser natocil podla mna svoj najlepsi film : 100 % ()

Reklama

cab 

všechny recenze uživatele

Prvni cast zpracovani francouzskeho romanu, ktery se odehrava na prekrasnem venkove Provance. Pribeh se drzi chamtivosti dvou clenu rodiny Soubeyranu, kteri prahnou po sousedskem pozemku, ale puda se neustale dedi az nakonec prechazi do ruk mestaku. Ti maji velke plany, jak transformovat sidlo do zdrave fungujici farmy produkujici cerstve produkty a tim se uzivit a presperovat. Jenomze vsechno neni tak jednoduche, jak se v prvotnich planech na papire a ve vypoctech muze zdat. Boj s prirodou a s neprivetivosti venkovanu je nemilosrdny. Vse podtrhuji presvedcive vykony celeho hereckeho ansamblu. 75% ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

První část filmové balady zasazené od předhůří Alp. Kdo film neviděl a nechce znát obsah, ať dál nečte. :o) Odvíjí se zde doslova hra na život a na smrt. Ugolin zvaný Kohoutek je prosťáček, který se nadchne pro pěstování karafiátů, nemá ale na svém pozemku dost vody. Jeho strýc je ochoten zakoupit vedlejší pozemky s pramenem, leč narazí na neochotu u majitele. Při potyčce ho smrtelně zraní. Pozemek dostává synovec, hrbatý syn Floretty se kterou se César dřv znal. Oba dva začnou splétat ďábelský plán, jak sousedovi dopomoci k neúrodě s nadějí, že se odstěhuje a pozemek jim prodá. To se nakonec stane, když Hrbáč za dramatických okolností umírá. Malá Manon je svědkem, jak Ugolín s Césarem obnovují zasypaný pramen. Více v komentáři u filmu Manon od pramene. ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

Občas se budím v noci ze sna při hrůzné představě, že bych se musel živit fyzickou prací. A neuklidnilo by mne ani to, že bych měl statistické údaje o počasí v kapse, protože jsem stejně naivní jako Jean. I já bych totiž zbaštil Ugolinovi jeho falešný úsměv a při únavných výpravách za vodou bych si nevšiml kudly ve svých zádech. Jenže Jean je na rozdíl ode mne plný optimismu, který je krásně nakažlivý a který ostře kontrastuje s jeho osudem. Bez odhalení rodinných vztahů ve druhém dílu to zase nijak zvlášť silné drámo není. A hodně mne zklamala scéna ve vesnici, ve které se Jean naprosto neadekvátně rozčiluje na vesničany, které potkal poprvé, což jsem nucen považovat za špatnou práci střihače, který mi nějaký předchozí konflikt musel ušmiknout. ()

Galerie (23)

Zajímavosti (4)

  • Během předprodukce bylo zasazeno 12 000 karafiátů a přesazeno tucet olivovníků se stářím několik stovek let. (ČSFD)

Související novinky

Navštivte lokace slavných filmových scén!

Navštivte lokace slavných filmových scén!

09.04.2022

Přemýšlíte, kam letos na dovolenou? Máme pro vás tip na tři destinace, které vám učarují stejně jako tvůrcům ikonických děl světové kinematografie. 1. Maroko - Středověké medíny, barvami hýřící… (více)

Reklama

Reklama