Pod sluncem Satanovým

Spirituálna cesta človeka za duševnou obrodou alebo jeho duševný rozklad v spojení s tragédiou života? Inteligentný, ale pre bežného diváka pomerne náročný film, plný dlhých dialógov a zložito vytváraných myšlienok. To všetko dohromady spolu so všadeprítomnou pochmúrnou, šedivou atmosférou vo mne vzbudilo pocit dusivého, mysteriózneho tajomna, ktoré vo filmoch vídam iba zriedka, a to sa cení. 80/100 (08.10.2015)

Trýznenie duše a postupný vnútorný rozklad pochybujúceho kňaza, materiálneho i duchovného sveta. Extrémne depresívny ponor do spojenej vízie Pialata a Bernarosa, ktorý vyťahuje na povrch len to najhoršie, pretože toho dobrého už niet. Hlboko duchovný a transcendentálny, obnažujúco metafyzický, a pritom tak fyzický, dotýkajúci sa prízemných dejov a tém. Dekonštruktívne psycho, ktoré pomaly vyberá myseľ diváka a po malých kúskoch ju drví na prach. Drtivý a uhrančivo minimalistický Depardieu i Sandrine Bonnaire ako žena, ktorá zabila. Mimoriadne prínosný film pre duševných masochistov. Doteraz mi z neho behá mráz po chrbte. Čo je Boh? Čo je Satan? Čo je dobro a zlo? Je hriech skutočne všade a niet pred ním úniku? Ani chvíľami neprebleskne lúč svetla ťaživou a nepreniknuteľnou temnotou. Film, ktorý dusí, škrtí a nepoľavuje. 90% (29.10.2014)

Maurice Pialat se v tomto snímku trochu odchýlil od témat, kterým se věnoval např. v Policii nebo Loulou. Sáhl po románu Georgese Bernanose, který coby věřící katolík popisoval především osudy kněží. Tímto se taky tento film nutně stává terčem srovnávání se slavným filmem Roberta Bressona Deník venkovského faráře, který je natočen podle románu stejného autora. Pod sluncem Satanovým je poněkud temný, ponurý, místy až depresivní příběh faráře, který bojuje s vnitřními pochybnostmi, s rozporuplnými pohledy na Boží moc a úlohu Satana. Pohybuje se na hraně "normálnosti", přijímá úlohu asketického podivína, nevyzpytatelného farníka, posedlého blázna a světce... V čem měl Pialat nejvíce šťastnou ruku, bylo angažování Gerarda Depardieu do hlavní role. Depardieu totiž faráři Donissanovi dodává nový rozměr, málokdo by jej dokázal zahrát s takovou naléhavostí. Přestože tento snímek se úplně nevyrovná Bressonovu novátorství, je Pialatův film zajímavou studií. Navíc atmosféra snímku je opravdu úžasná. **** (14.01.2007)

Je fajn vidieť znova minimalistický francúzsky film bez dôrazu na dej v bressonovskom štýle 50. rokov. Všetko sa odohráva v dušiach a mysliach protagonistov, ich trýznenie je hýbateľom filmu. Lenže mňa by Pod slnkom satanovým zaujalo asi viac vo forme divadelnej hry. Alebo som ho mal vidieť v aspoň v kine. Donissan sa na rozdiel od "vidieckeho farára" s okolím rozpráva, je interaktívny, avšak jeho utrpenie je rovnaké. No že je náš svet v područí Satana, to je myslím každému jasné, lenže tým Satanom sme my, ľudia. Asi preto ma nedokážu podobné sebatrýznivé a na Boha orientované filmy naplno zaujať. Jednoducho nie je koho metafyzického obviňovať, obviňujme samých seba. I v prípade, že existuje. (25.11.2014)

Stejnojmenný Bernanosův román jsem si dosud nepřečetl a tak můj komentář je rozpačitý. Tento film ve mne rozhodně nezanechal jednoznačně dobrý dojem jako Deník venkovského faráře. Nevím však, je-li to chyba Bernanose, moje - nebo režiséra Pialata...Ale za shlédnutí to rozhodně stojí. Gerard Depardie jako kněz, trápený Satanem, hraje velmi věrohodně. (02.01.2009)