Stavisky

Snímek drží nad vodou v první řadě nezpochybnitelné charisma Jeana-Paula Belmonda. Neboť základní osa příběhu je zbytečně rozdrobena a následně jen tak pro jistotu ještě řádně rozmělněna množstvím postav, nepodstatnými detaily a různými časovými rovinami, jejichž použití vyžaduje cit i určitou zručnost. Vyprávění se tak stává trochu těžkopádným a nezáživným, leč nostalgickou dobovou atmosféru mu upřít nelze, takže nakonec to vidím na solidní 3* (22.10.2012)

Filmy s Jeanem-Paulem Belmondem někdy trpí tím, že diváci si zvykli Belmonda vidět v jedné jediné škatulce a cokoliv se z jeho tvorby vymyká, sklízí rozpaky a nepochopení. Bohužel tady ale musím konstatovat, že rozpaky jsou zcela na místě, protože Resnais to nevzal za správný konec a výsledkem je nudný a bezkrevný film, jehož hlavní hrdina nedosahuje charisma skutečného Staviského, jakkoliv se mu Belmondo snaží vtisknout svůj obvyklý šarm. Resnais se snaží svého hrdinu vykreslit jako někoho, kdo až příliš uvěřil svým vlastním lžím a hraje svoji úlohu bez ohledu na rizika z toho vyplývající a na blížící se konec. Snímku toho schází mnoho, mimo jiné i výraznější ženská postava nebo Belmondův protihráč. Tady je Resnaisův hrdina vylíčen jako obět systému a jakkoliv je na tom kousek pravdy, viděl jsem spousty filmů, kde je podobný námět přetavený do mnohem přesvědčivější polohy. Celkový dojem: 40 %. (23.03.2014)

PRO MUŽE:Joj, to byl život a takový to mohl být film. Jedna herecká super hvězda Jean-Paul Belmondo, sošná krása Anny Duperey, perfektní kulisy a kostýmy z třicátých let, k tomu takový námět!!! A tak dokonale to zesr*li. Ta nuda je k zešílení. Připomíná to podání ve vypjatém tenisovém mači. Vysoký nadhoz. Záda napružená v brutálním záklonu. Dynamicky výbušný švih provedený obrovskou silou. Raketa míček ani nelízne a setrvačností flákne do kurtu a ve zlomku sekundy se zpětně odrazí přímo do držky tenistovy. Gameball, setball, matchball – divák prohrál dvě hodiny svého času.         PRO ŽENY A *CITLIVÉ* MUŽE: Kameru vedl malíř, který často v kompozici obrazů byl inspirován díly slavných impresionistů. Bez digitálních fíglů jen s pomocí několika difúzních a hvězdičkových filtrů kreslil a kouzlil. Kamera a hudba jsou s herectvím JPB velkým pozitivem tohoto snímku, madame. Chvíle slávy kombinované s prostřihy z budoucího vyšetřování. Loď, která se potápí a kapitán jí přesto vede na hlubinu. Posledních 20 minut snímku zachraňuje jinak velmi zdlouhavý a těžkopádný film.          UKÁZKY: Nic zvláštního. Panička, co se považuje za milovnici. Vzdělaná venkovanka, není nic horšího. Řekl jsem jí rovnou: Svlékni se a nech si jen šperky. Chci se dívat. A ta husa se začala hihňat a recitovat Baudelaira! Děs. Ještě, že čte detektivky. Bylo o čem mluvit, když mi zhasnul... zápal.// Peníze získáš, když je ukazuješ. Kdybych nerozhazoval, lidi by ztratili důvěru.Řekli by, šetří, je na tom zle.// Jaký je to pocit, barone, promrhat takové jmění? Pocit naplnění, Sašo. Nádherný pocit. (22.01.2013)

Forma je tentokrát - aspoň pro mě - působivější než obsah. Ani ten samozřejmě není nezajímavý, ale spíš pro milovníky psychosociologických sond do historie 20. století. V tomhle směru je tu hodně náznaků, symboliky a myšlenek. Ale jak jsem řekl, Stavisky je především krásně natočený. Kamera, střihy, flashbacky, na rok 1974 a evropský film to působí velmi moderně a dynamicky, přestože v ději se žádných efektních dramat nedočkáme. I když jde o ryze nekomerční snímek, neobsahuje žádné intelektuální umělecké schválnosti, dá se říct, že je to artfilm s lidskou tváří. A ještě něco: na CSFD mě překvapuje ani ne tak nízké hodnocení jako neuvěřitelně malý počet hodnotících. A přitom tady přece hraje (a samozřejmě skvěle) Belmondo... (21.07.2013)

Je vlastně dobře, že Resnais v druhé půlce Staviského postavu trochu opomíjí a zaměřuje se na vedlejší společníky, kteří hrají ve stále houstnoucích flashforwardech hlavní roli. Beru za samozřejmost, že vyberu-li si reálně existujícího člověku a hodlám jeho osudy přepracovat, zejména vyplnit mezery v jeho privátním životě, bude to osoba zajímavá a bohatá životem. Alexandre Stavisky, jak jeho kontury Resnais načrtává, je tak na půli cesty. Sice darebák z vysoké společnosti, inu, věčná inspirace, ale trochu okoukaná partie do dialogu s divákem. Výborný materiál do humorných scén, které jsou ale opomíjeny (nebo z 99% závisí na Belmondově šarmu), stejně tak nejsou přítomny vážnější podtóny. Zbyl tak patvar, jež si nemůže dovolit punc skutečného životopisu, ani hravé fiktivní podívané. Brilantně natočené, ale snadno zapomenutelné. (19.06.2012)