Vydržet se ženou

Čistá přesná, úhledná práce, která ve výsledku nepostrádá opravdovost. Život je opravdu už takový, že se chlap někdy drží takové podivné fúrie a neví, proč se jí ne a ne zbavit. Moc pěkné dialogy jsou nenásilně a vtipně doplňovány vnitřním monolgem, který při všem humoru filmu dodává hloubku. Půvabné, imteligentní dílko. (26.09.2009)

Milostná (sexy) komedie vyprávějící příběh ze začátku submisivního muže, jehož život není nikterak komplexní. Už samotný start s pomalu přibližující se kamerou na hlavního protagonistu sedícím v křesle a pojídajícím pizzu v tričku s nápisem "HARMONY" za doprovodu idylické hudby, přerušený "věčně mluvící" zrzkou Marianne vám dává tušit, v jakém duchu se film bude odvíjet. Frekvence Marianneních návštěv začne narůstat a jeho život se tak začne přetvářet. Jelikož on však není žena, která by si o tom jednoduše promluvila, ustoupí raději do pozadí a začne chodit plavat, kde mimochodem potká Glenna (Peter Stormare) s jehož spolusaunovníky vše řádně proberou a poradí mu, co by měl dělat. To jest začátek jejich vztahu (nevztahu) pod taktovkou Marianneních náladových požadavků a kontrole nad ním i vším, co společně dělají. Když ho vyhodí z práce, rozhodnou se cestovat po Evropě a skončí až v Paříži a dále na venkovském hradě. Výlet se ale nevybarví tak, jak by si oba přáli a přes několik zvratů vám město lásky napoví, jak vše asi dopadne. Nutno podotknout, že mě Marianne svým vzhledem vůbec nezaujala, přisla mi dost nesympatická a ani její psychická stránka osobnosti zde není vyobrazena do větší hloubky. Co mě zaujalo byla především nádherná norská scenérie a technická koncepce scén prokládaných symbolickými prvky prostupujících realitou. (7/10) (05.07.2008)

Všichni, kdo si myslíte, že máte doma bláznivou ženskou, mrkněte na tohle. ___ Příběh je servírován otevřeně schematicky, takže žádný "jako ze života", ale tím spíše je možné se v něm najít. Srážka muže "chci to, co nemůžu mít" a slečny "netoužím po tom, co už mám" je zbavena hlubších psychologických konotací. Utrpení hlavního hrdiny je vždy nějak výtvarně odkatalyzováno (následují SPOILERY) - tu klesne na podlahu, snad pod tíhou batohu sbaleného za účelem návštěvy přítelkyně dlící toho času romanticky na ostrově, tu je, bezvládný, tažen ke dnu plaveckého bazénu tlakem vodní masy (zpod které je vyzvednut mužnou rukou kamarádovou); odlehčení situace je dokonáno následnou scénou á la Pieta (viz galerie). Jen ten idealistický závěr mi k té hořkosti nějak nesedí; možná jen tvůrci nevěděli, jak příběh uzavřít, stejně jako já tenhle komentář .. (22.07.2010)

Nevšední komedie o vztahu nevýrazného muže, neurčitého věku s nepříliš pěknou ženou, jenž mu ovlivňuje život víc než by chtěl. Která si navíc přinesla výraznou, žlutě kanárkou komodu k němu domů a tvrdí, že barva vymalování jeho stěn se ke komodě vůbec nehodí! .Co s ní? Poslat jí pryč? Ale jak? Poradí ti chlapi v sauně… Musím říci, že jestli jsem se zpočátku chvílemi nudil, tak od půlky filmu už ani náhodou. A jestli komedii, tak takovou ano. Škoda, že se nedá hodnotit půlhvězdičkou, je to tak na tři a půl... (28.06.2014)

Klasická festivalová/klubová záležitost, uchopená typickým skandinávským způsobem - trochu šílená, zvláštně vtipná a mající specifické kouzlo, které se dá těžko pojmenovat. Domnívám se, že každý si ve filmu může najít svoje, ať už sledovat paralely na vlastní vztah, nebo se jen bavit (poměrně rozvětveným) dějem. Ani komedie, ani romantická, přesto kompaktní a fungující. 70% [přehlídka Filmový Erlend Loe, Evald, 2015] (19.06.2015)