Feťáci

Katastrofický scénář a herecký výkon představitele Claye. Ten jeho přitroublý obličej s lehkým úsměvem doprovází diváka celý film ať se děje co se děje. Děj byl prostinký a trapný, dialogy byly na takové úrovni, že bylo lepší, když bylo radši ticho. Jediný, co se mi líbilo, byla kamera a nějaký zajímavý kulisy. A kde byl sakra Brad Pitt? (40%) (14.02.2012)

Ellisova predloha je temná coming-of-age novela, ktorá je tak nadčasová a nadpriestorová, že napriek tomu, že hovorí o morálnom rozklade detí boháčov z L.A. v 80tych rokoch, je aplikovateľná prekvapivo aj na hocijaké malé mesto na Slovensku v roku 2013 (nie nadarmo sa o nej hovorí ako o Kto chytá v žite osemdesiatych rokov). Film je naopak prvoplánová moralizačná dráma, ktorá nemala opodstatnenie ani v dobe svojho vzniku. Celé vyznenie príbehu i jednotlivé postavy sú posunuté úplne inde (knižný Clay a filmový Clay sú dve totálne odlišné postavy). Dojmu nepomáhajú ani otrasní herci, ktorí sú jednak skutočne otrasní (fakt neskutočne zlé herecké výkony komplet ansámblu, možno s výnimkou R. Downey Jr), po druhé sú nevhodne vybratí (priemerný vek 25 rokov - a to hrdinovia majú byť 18 roční) a po tretie musia zo seba vydávať také vety, až z toho bolí hlava. Úplne nepochopiteľná adaptácia nepochopenej knihy. (30.11.2013)

Tento film patří třem osobnostem. The Bangles, Jami Gertz a Robertu Downeymu:) The Bangles kvůli úvodnímu songu, který je prostě luxusní nářez, Jami Gertz, kvůli dokonalému ztvárnění nádherné "femme fatale" a Robertu Downeymu kvůli silnému výkonu. Ze začátku to vypadalo, že to nebude zase až tak drsné, ale pak se děj začínal zamotávat, postavy se dostávaly do čím dál větších sraček a nejvíc to odskákal právě Julian. V jedné scéně, kdy Julian hovoří na tenisovém kurtu se svým otcem, jsem měla i slzy v očích. A ten konec... (15.03.2015)

Problémy mládeže na prahu dospělosti (po maturitě), paralelně koexistující se závislostí na drogách, v překvapivě nevyhrocené rovině. Žádná zhoubná proklamace ani jednoduchá kontra agitka, jen dobře zahrané drama, ve kterém ani ta odporná móda 80. let nepůsobí tak odporně jak umí. Film figuruje také ve filmografii Brada Pitta, pokud se tam ale opravdu vyskytuje (mohl by to být pokuřující blonďák v bílo růžovém pruhovaném nátělníku na “televizní“ párty?), jde o sekundovou záležitost. 75% (03.12.2011)

Less Than Zero, Ellisova výrazná prvotina (která by v nejbližší době měla konečně vyjít i u nás), jasně definoval a demonstroval autorovy hodnoty i směr, kterým se bude nadále ubírat. A zjevný dopad měl i na něho samotného, protože už v Informátorech do něj lehce narazil a ve svém nejnovějším románu Imperial Bedrooms se vrací ke Clayovi a dalším hrdinům této knihy. Filmová adaptace už natolik rafinovaná či komplexní není a spíše než o rozkladu losangelské zbohatlické teen smetánky je o hledání ztraceného života, cestě k bývalé přítelkyni a hořkém dospívání pod nátlakem drog. S autencitou osmdesátých let (výraznou výhodou oproti ostatním Ellisovým adaptacím), výraznými hereckými výkony - Downeyho, Spadera a Gertzové především, dobovými beaty, atmosférickým Newmanem, s jedinečnou nostalgickou náladou a hravostí si Kanievského adaptace ovšem vystačí sama o sobě, a to i přes citelné zápory, z nichž největšími ´sou zejména nesporně moralizující očištění filmového Claye a happyendovské vyznění. Po Avaryho The Rules of Attraction jde i tak o druhý nejzadřileší přepis Breta Eastona Ellise. (07.11.2010)