Opus pana Hollanda

Můj počet hvězdiček není úplně objektivní. Je čistě sentimentální. K panu Hollandovi mám totiž zvláštní vztah. Je to jeden z prvních filmů, které jsem kdy viděla v kině. Učitelka hudební výchovy nás na něj vzala v rámci výuky hned několikrát. Tehdy jsme si pochopitelně mysleli, že se nás prostě chce na odpoledne zbavit – nebyli jsme zrovna třída géniů – dnes, kdy sama učím, si ale myslím, že jí možná ten film pomáhal překonat frustraci. Jistěže je to děsný kýč, citová ždímačka a nechutný doják (tenkrát jsem na konci plakala a teď jakbysmet), ale, milé děti, žáci a studenti, i vy, tupá, odporná, deprimovaná hovada, i ty, Jiříčku, tamhle vzadu, vaši učitelé prostě občas potřebují pohádku, kde dobro není po zásluze potrestáno, kde jejich úsilí má smysl i výsledek a kde pedagog žije šťastně až do smrti. (26.05.2014)

Nádherný film plný laskavého humoru i dojemných událostí, průřez životem jednoho "obyčejného" učitele hudby. Napoprvé jsem byla naprosto okouzlená, napodruhé po 12-13 letech mi zážitek poněkud kazil dabing a hlavně absolutně nevhodné užití monotónně mluveného slova přes píseň pro syna - jako by nešlo dát do filmu zcela dostačující titulky... doufám, že autorovi tohohle impertinentního zprznění jednoho z klíčových okamžiků filmu bude pravidelně chodit srát na hrob nosorožec. Pravda, na druhé shlédnutí mě taky trochu iritoval ten americky patetický závěr, ale vyhodit tohle milé, lidské drama z TOP 11 mě nedonutil:-). 95% (29.10.2008)

Nadherne filmove dielo obohatene emocionalnymi perlickami v podobe realneho zivota isteho hudobneho skladatela. Tym sentimentalnym pripodobnenim myslim aj hlucheho syna hlavnej postavy, ktoreho jednoducho nejde nemilovat: ,,You are beautiful, beautiful, beautiful boy,' taktiez rodinny zivot, ktory zostal vdaka povinnostiam kdesi v uzadi, nasiaknuty prachom, jemny prisun historickych udalosti, ktore v danom obdobi otriasli svetom, povznasajuca hudba pana skladatela (je mozne stvorit taku uzasnu symfoniu?) ci neskusena dievcina - s kralovskym spevom poblaznena do muza, ktory by jej mohol byt otcom - rozhodnuta nenechat si posliapat svoje sny, ale ohurit svet svojim talentom. Toto vsetko robi z filmu nezabudnutelny filmovy zazitok, co ma vsak ohuruje, je neadekvatne hodnotenie tunajsich uzivatelov, ktory tuto snimku nemilosrdne splachli do zachoda. Ak dokaze drviva vacsina ospevovat Forresta Gumpa - melancholicke dielo s priblblym ksichtikom miluckeho chlapca, ktory cely svet vzkriesi svojim dobrym srdieckom - preco ma na vlas rovnaky Opus pana Hollanda hodnotenie ponizene na druhotriedny psychac od rezisera amatera? Forrest Gump aj Pan Holland su pateticke filmy o nadludskych osobnostiach, Holland aj napriek svojej dlzke vobec nenudi, napriek americkemu pojatiu cukroveho rodinkarskeho zivota, je putavy a udrzi si vasu pozornost. Zda sa mi uplne zbytocne podcenovat tento film kvoli sentimentu, ked nikomu nevadi, ze Forrest Gump ,,maratonoval' cez celu Ameriku a ta mu ozlomkrky tlieskala k dobremu vykonu. Pri doslova trapnom zhodnoteni pana Hollanda, je mi jasne, ze na hodnotenia tunajsich ludi, ktori presentimentalizovani panom Gumpom odrazu neznasaju sentimentalneho Hollanda, sa uz vonkoncom nemozem spoliehat. The End. (13.07.2009)

O tom ako sa z jedného človeka stal skoro druhý Beethoven. No nerátal s tým, že ako vlastne on rád učí, a tak sa pozabudol na škole. A dokonca musí podobne ako tento hudobný velikán bojovať s hluchotou, a to prostredníctvom jeho syna... Čo ja viem, prišlo mi to také až moc cukríkové, hlavne k záveru, alebo s tou Vietnamskou vojnou a s padlými životmi. Nemôžem však tomu uprieť istú epiku a vývoj postavy, avšak škoda, že na mnohých miestach to bolo rozťahané, takže to trochu aj nudilo. Ale hudba bola fajn, mám rád klasiku. Celkovo ma to ale neohúrilo tak, ako by som na základe hodnotení čakal. Priemer. 60/100 (20.01.2020)

Film je nevýrazný a zdlouhavý. Celkem bych ho bral jako reflexi kulturního úpadku západní společnosti v důsledku antikulturní revoluce, nebýt jedné fatální boty: Film je o hudbě a o učiteli hudby, který údajně svou prací vzdoruje buranství a popkultuře. Jenže čím? Hudbou napsanou Michaelem Kamenem, skladatelem, který formální vzdělání má, inspiraci ovšem nepobral, a tedy se chytře dal na psaní hudby, která vypadá jako "symfonická", leč svou hodnotou je na úrovni pop-music. --- Rozumíme si? Je to jako vzdát hold celoživotnímu bojovníku proti komunismu, a na jeho poctu mu zahrát Internacionálu. (28.07.2016)