Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtvi

„Třistačtyřiašedesátkrát hlava, to je asi rekord..." Tom Stoppard, zlínský rodák, a jeho nejznámější dílo převedené na filmový formát. Herecky brilantní a skvostně obsazené. Celý snímek stojí na dialozích, které jsou až neskutečně hravé, nepostrádají myšlenku a v nejlepším Shakespearově odkazu. Takový Hamlet "za oponou" aneb kralevic dánský z pohledu jeho dvou nejlepších přátel. Výborné to je i když všichni z originálu dobře víme jak tato dvojice nakonec dopadne. Přesto, že to děj klasického Hamleta ohromně obohacuje, tak toto dílo by fungovalo i samostatně, jelikož je hlavně a především o ústřední dvojici a jejich věčných a neřešitelných filozofických otázkách a "Hře na otázky". Geniální a nezapomenutelné. Srdcovka, na kterou nedám dopustit. Být více "filmová", tak jde o dokonalý snímek. Takto z toho přeci jen až moc "trčí" Stoppardova divadelní režie. (07.11.2007)

Tuto slovní ekvilibristickou hříčku bych moc ráda viděla ještě někdy a do konce, ježto ji před drahnou dobou dávali na ČT2 notně pozdě večer a já neměla sílu si to nahrát. Teď toho lituji, protože filmeček je v běžné distribuci DVD nesehnatelný. Nebo to jednou risknu a zkusím si ho objednat přímo z anglofonní země a užít si ho v originále. Gary Oldman i Tim Roth excelují. Každá další replika mi vyrážela dech. Nasmála jsem se u tohoto břitce inteligentího humoru až až:-) (07.07.2009)

O tomhle díle člověk nejvíc pochopí až z rozborů a postřehů ostatních lidí. Moc rád bych o tomhle debatoval s dalšími lidmi z filmového oboru. Hamlet je snad jediná z Shakespearových her, co se mi líbila, takže mě už jen námět R&G logicky zaujal. Přesto mi trvalo nějaké čtyři roky, či dokonce pět let, než jsem se k tomuto filmu dostal a zhlédnul ho. Taková doba. Jako mrknutí oka. A co se mezitím vše událo. Slovní přestřelky mezi Rosencrantzem a Guildensternem (nebo Guildensternem a Rosencrantzem?) jsou místy opravdu zábavné(!), až se člověk u těch narážek a humoru někdy zarazí, že se něco v takovémto 'těžce filozofujícím' díle vůbec objeví - nádherně to však odlehčuje tragikomičnost celé situace. Nenucené a upřímné. Považuju za mistrovství v herectví zapamatovat si takhle bleskové a k tomu ještě tak rozsáhlé dialogy. O tvorbě Toma Stopparda toho víc nevím, krom toho, že jde o českoho rodáka, co psal v zahraničí divadelní hry a scénáře k filmům. Jeho jediný režijní počin je ale rozhodně hoden vší pozornosti. Unikát. Ale ještě do něj plně nevidím. Takže možná později, při opětovné projekci. (24.05.2012)

Tom Stoppard je naratolog; specifický a málem vyhynulý druh uvědomělého vypravěče. Není to však běžný naratolog, protože natáčí a píše tak bezstarostně zábavnou formou, že neustále riskuje, že učiní z naratologie něco, co přináší potěšení. Jeho přístup, nedbající na typickou, od světa odloučenou atmosféru elitářského myšlení, je frenetický a plný napětí. Bere naratologii za límec a nutí ji ke konfrontaci s každodenním životem. Pročež tento jeho vskutku revoluční projekt s nechtěně cimrmanovskými rysy nejenže bezvýhradně obšťastní fanoušky meta-meta-filmů (jeden příklad za všechny: část dramatu sehraná kejklíři a zbytek Hamletem samotným odlišuje fikční vyprávění od běžného vyprávěcího aktu), největší měrou se tu nažďouchne Gerard Genette. Co nažďouchne... bude žrát jak nedovřenej! (18.09.2009)

Nápadité určitě, je skvělé protzkoumat jeden z nejznámějších příběhů ještě z jiného pohledu než jsme zvyklí, stejně tak můžu souhlasit s vynikajícíma výkonama herců, hlavně Tima Rotha, ale i přesto filmu chyběla gradace a tempo, které by rozporoudilo krev, chvílemi jsem u toho usínal. Moc se líbíli oba herci jak neustále pasivně koukali s rukama za zády. Brilantně zahrálno, přesto tři hvězdičky. (02.06.2003)