Kluci z Brazílie
The Boys from Brazil
Chlapci z Brazílie
Režie:
Franklin J. SchaffnerScénář:
Heywood GouldKamera:
Henri DecaëHudba:
Jerry GoldsmithHrají:
Gregory Peck, Laurence Olivier, James Mason, Lilli Palmer, Steve Guttenberg, Denholm Elliott, Rosemary Harris, John Dehner, John Rubinstein, Anne Meara (více)Obsahy(1)
Mladý židovský lovec Barry Kohler kontaktuje svůj velký vzor, Ezru Liebermana. Lieberman je po celém světě známý jako neústupný lovec nacistů. Kohlerovi se podařilo zjistit, že se skupina nacistů vedená dr. Mengelem má sejít na tajném shromáždění v Paraguayi, a informuje o tom Liebermana. Lieberman Kohlera odbude s tím, že ví, že Mengele se v Paraguayi skrývá. Zároveň Kohlera varuje před dalšími kroky, které jsou pro něho nebezpečné. Kohler však varování nebere vážně a pokusí se setkání nacistů nahrát. To se mu sice povede, bohužel je ale při tom odhalen. Mengele Kohlera nechá svými poskoky zabít. Kohlerovu vraždu Lieberman dokonce slyší v telefonu, protože k ní dojde právě ve chvíli, kdy Kohler svoji nahrávku přes telefon Liebermanovi pouští. Lieberman z nahrávky pochopí, že Mengele plánuje zavraždění 94 pětašedesátiletých bývalých státních úředníků během dvou let. Liebermanovi není jasné, proč nacisté plánují takovouto hromadnou vraždu, a začne sbírat informace o podivných úmrtích. Pozůstalé pro mrtvých dokonce sám navštěvuje. Při těchto návštěvách si všimne zvláštního vzhledu synů zavražděných. Vždy se jedná o tmavovlasé chlapce s modrýma očima, kteří jsou svým vzhledem doslova identičtí. Chlapci se chovají panovačně a povýšeně. Lieberman také zjistí, že všichni chlapci byli adoptováni. Adopci zprostředkovala bývalá dozorkyně nacistického koncentračního tábora, Frieda Maloneyová. Lieberman ji navštíví ve vězení, kde se Maloneyová nachází po svém odhalení právě Liebermanem. Maloneyová neochotně přizná, že miminka určená k adopci připlouvala z Brazílie. V té době se k Liebermanově činnosti připojuje mladík David Bennett, člen Organizace mladých Židů. Také on pátrá po okolnostech tajemné smrti Barryho Kohlera. Lieberman navštíví ve vídeňském biologickém ústavu odborníka na klonování a dochází k hrůznému zjištění, že se Mengele snaží naklonovat nového Hitlera. Co však Lieberman neví, je to, že velení nacistické tajné organizace Mengelův projekt ukončilo, a to právě z obav před pátráním Liebermana a jeho možnými kontakty na tajné služby světa. Nicméně Mengele rozhodnutí svých šéfů nemíní respektovat a je odhodlaný v projektu pokračovat dál sám... (TV Prima)
(více)Videa (1)
Recenze (198)
Pomalejší a dost znepokojující snímek, který ukazuje Gregoryho Pecka (konečně!) v záporné roli, která mu sedne velmi dobře. Proti němu stojí Laurence Olivier a tyto dvě jména sami o sobě znamenají kvalitu, která je v celém filmu patrná. Příběh týká snahy několika bývalých Říšských vysokých důstojníků, obdivovatelů odkazu a osobnosti Adolfa Hitlera, přivést na svět nástupce svého velkého Führera. V tom jim má pomoc Dr. Mengel, který po několika letech konečně očekává výsledky svého mnoho let plánovaného a připravovaného znovu nalezení vůdce. Dr. Mengel v poddání Gregoryho Pecka je opravdu skvělou ukázkou, jak by měl vypadat nacistický vědec, který věří v "nalezení" druhého vůdce. Délka filmu není vůbec na škodu a Franklin J. Shaffner se může ve slabších pasážích spolehnout na skvělé hlavní duo, které hraje naprosto skvěle. ()
MY HONOR IS LOYALTY! THOSE WORDS WERE SUPPOSED TO BE ENGRAVED ON YOUR SOUL! Jej, tak to se nepovedlo. Námět zajímavý, ale Gregory jako dr. Mengele u mě naprosto selhává. Film se celkem vleče a závěrečná myšlenka mi ve výsledku přišla naivní. Spoiler: I kdyby těch Hitlerů běhalo po světě 1000, tak se věci s největší pravděpodobností nevyvinou tak, jako v poválečném Německu v roce 1933. Vypíchnul bych scénu na přehradě ve Švédsku a závěrečnou s dobrmany. Potěšili také lokace ve Vídni. ()
Skvělý film, při jehož sledování mě nejvíce zarazilo to, že na Oscara byl nominován pouze Laurence Olivier, zatímco Gregory Peck vyšel naprázdno. Přitom právě jeho Mengele je ta absolutně nejlepší ukázka herectví, jakou Hoši z Brazílie nabízejí. Z Pecka jde strach, z jeho očí přímo srší ten pravý zanícený fanatismus, jeho projev je po většinu doby důstojně chladný, ovšem cítíte, že stačí málo a obrátí se o 180 stupňů ("Shut up, you ugly bitch!")... Nejde si přitom nevzpomenout na Henryho Fondu, který si ve westernovém opusu Tenkrát na západě se zápornou rolí poradil stejně skvěle. Budu-li pokračovat ve jmenování kladů, samozřejmě musí dojít i na Goldsmithův bombastický hudební doprovod, scénáristicky skvěle zadaptovanou předlohu Iry Levina, která je (čím to?) stále aktuální, ne-li aktuálnější, a samozřejmě na Schaffnerovu režii, díky níž nejsou Hoši ani trochu zmateným filmem, ačkoliv děj vlastně neustále přeskakuje z jednoho konce světa na druhý. Palec nahoru především za scény typu "Mengele v bývalé nemocnici" a za mrazivý závěr. Cože, zápory? Nejsou. ()
Hochy z Brazílie jsem viděl – myslím – třikrát, a to pokaždé s odstupem zhruba deseti let. Poprvé mě ten film uhranul jako chlapce (a spolu s ním i knížka) jako skvěle vystavěný thriller s nadčasovou, etickou výzvou k jednomu každému divákovi, podruhé mě oslovil neméně silně: vracel jsem se ke známému příběhu se známým poselstvím a utvrzoval jsem se o správnosti své nastoupené cesty. Nyní, potřetí, jsem už nezažil původní úžas. Skvělý utopický snímek o naklonovaném Hitlerovi promítaný na plátno nového tisíciletí působí již poněkud naivně: dnešek si rodí své hitlery bez pomoci genetiky a naivní, hloupoučcí lidičkové si je volí do parlamentů, ba jim svěřují prezidentské funkce. Nepochybuji však, že kdybych tento snímek viděl dnes poprvé, nadchl by mě jako tenkrát poprvé. ()
S odstupem dobrých třiceti let už nedokáži odhadnout, nakolik tohle dílo přispělo k vlně zájmu o nácky dožívající kdesi v Jižní Americe, anebo se na ní pouze vezlo. Ale vzpomínám si velmi dobře, že v sedmdesátých letech legendy o zástupech Bormannů kujících temné pikle docela letěly a náramně se hodily do krámu bolševické propagandě jako revanšistický strašák. Charakteristicky, byli to právě Rusáci, kteří měli dávno pod palcem důkazy, že Hitler, Bormann a další z Berlína v květnu 1945 nevyvázli živí. Jenže to tutlali. --- Snad odpoustíte starci nostalgickou vzpomínku, že ta blbá doba byla v kontrastu k té dnešní poučenější alespoň v tom ohledu, že tenkrát všichni myslící lidé u nás věděli, že když Rusové něco (ne)říkají, určitě lžou. --- Nu, za Železnou oponou se už tenkrát dělaly zpravodajství i kultura především proto, aby se na nich vydělalo, a mýty o hrozivých záhadách vždycky zabírají. Uživili se na nich i naprosto průměrní, béčkoví tvůrci, což tento film hezky dokumentuje. --- ()
Galerie (98)
Zajímavosti (21)
- Ve scéně, kdy se prochází Josef Mengele (Gregory Peck) po opuštěné nemocnici, je možné ve svitu baterky spatřit obraz s nápisem "Beautiful Bavaria". Skutečný dr. Mengele se v Bavorsku narodil, konkrétně v Günzburgu. (Chegi)
- Role Laurence Oliviera - Ezra Liebermann - je založena na opravdovém lovci nacistů Simonu Wiesenthalovi. (Javert)
- Gregory Peck byl rozhněván velmi negativní odezvou kritiků na jeho ztvárnění postavy Mengeleho. Jak sám řekl: „Někteří kritici nedokáží přijmout fakt, že se herec vymaní ze svého archetypu a vynikne v neobvyklé roli.“ (HellFire)
Související novinky
Vzkříšení Třetí říše
Další z nesmrtelných klasik thrillerového žánru se definitivně dočká nové a zmodernizované verze. Jedná se o snímek Hoši z Brazílie, jehož znepokojivý námět týkající se snahy o vzkříšení nacistické… (více)
Reklama