Reklama

Reklama

Bitva o Atlantik měla stovky bezejmenných hrdinů... „Toto je příběh bitvy o Atlantik. Příběh o oceánu, lodích a hrstce mužů. Ti muži jsou hrdinové. A lodě jsou hrdinkami. Jediný nepřítel je moře. Kruté moře, které člověk učinil ještě krutějším…“ Tak začíná své vyprávění kapitán Ericson, který byl v roce 1939 povolán od obchodního loďstva, aby velel jedné z lodí, doprovázejících konvoje. Byla to korveta Compass Rose. Její posádku tvořili z velké části lidé, kteří byli v civilu vším možným, jenom ne námořníky a mezi důstojníky byl Ericson jediným profesionálem. Málokdo z těch, kdo se naloďovali na její palubu, by si ještě před rokem dokázal představit, že se z něj někdy stane mořský vlk a téměř nikdo netušil, co to obnáší. Na řádný výcvik ale nebyl čas. Po třítýdenním cvičení, které mělo z nováčků udělat zdatnou bojovou jednotku, vyplula Compass Rose do války... Film natočený podle knihy Nicholase Monsarrata vypráví o odvaze prostých lidí, které válka vytrhla z normálního života a postavila je před obtížné úkoly. Toto napínavé drama, které zaujme realistickým zobrazením bojů i lidských osudů bylo nominováno na Oscara a cenu BAFTA. Kapitána Ericsona hraje Jack Hawkins (1910–1973), známý z řady filmových rolí. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (42)

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Je to tak 25 let, možná více, kdy jsem hltal knihy jako Konvoj do Murmunska, Kapitána Harinxe a pochopitelně i Kruté moře od Nicholase Monsarta. Zatímco v té první to byl příběh ladného torpédoborce, v těch ostatních to byl příběh korvet. Lodí, které byly díky válce přestavěny na eskortní plavidla pro konvoje. Většinou se taková loď oděla do válečného nátěru, někdy s arktickou kamufláží, na palubu se přidělaly vrhače hlubinných pum a několik boforsů, případně nějaké to dělo střední ráže. A samozřejmě sonar. Námořníci pokud vůbec měli zkušenosti z obchodního loďstva a jen díky válce najednou pluli na lodi spadající pod válečné námořnictvo. Po krátkém proškolení na nové vybavení je většinou záhy čekal křest skutečným ohněm. Nebyly to však jen tiché ponorky v hlubinách, byla to i Luftwaffe, která zdatně decimovalo lodní konvoje a to dokonce na arktických trasách pomocí dálkových bombardérů Condor. Posádky těchto plavidel vždy trochu žárlivě pokukovaly po štíhlých a rychlých torpédoborcích, které byly pro válečnou službu na rozdíl od těchto lodí přímo pro válku vyrobeny a modifikovány. Příběh H.M.S Compass Rose je příběhem jedné z takových korvet. Příběhem ze stovek podobných nebo dokonce stejných příběhů. Británie byla za války přímo závislá na surovinách i potravinách a nebýt konvojů, bylo by s ní ámen. A to vůbec nemluvím o Rusku kam v rámci Lend and lease severní arktickou trasou právě díky spojeneckým konvojům proudil životně důležitý materiál. Auta, tanky, letadla, munice, potraviny... Rusové dnes mají tendenci tuto pomoc, kterou si také ovšem zaplatili - zlehčovat. Ale je faktem, že bez ní by na začátku napadení SSSR asi Němci postupovali Ruskem mnohem rychleji a snáze. A tak s posádkou Compass Rose máme možnost absolvovat běžnou rutinu i protiponorkové patroly, klidnou plavbu i plavby v naprosto šíleném počasí, kdy spadnout přes palubu znamenalo jistou smrt. Zažijeme i těžká rozhodnutí, kdy čistě matematicky je nutno menší počet lidí obětovat pro záchranu většího počtu. Válka však nebyla jen na moři. Odehrávala se i na souši prostřednictvím nočních náletů Luftwaffe a barbarského bombardování civilních čtvrtí anglických měst. To se pak z moře nebylo kam vracet, protože domov už nebyl. A nebo byl, ale žena v něm žijící už nebyla vaše, ale patřila jinému. Nevydržela zkrátka čekat až a nebo dokonce zda se vrátíte z druhého konce světa nebo ne. Ta žena, jejíž obrázek jste měli jako pevný bod na poličce v kajutě... Film byl točen krátce po válce a tak má divák možnost vidět víceméně dobovou techniku. HMS Compass Rose si ve filmu zahrála skutečná válečná korveta třídy Flower - class corvette a fiktivní HMS Saltash Castle byl ve skutečnosti HMS Portchester Castle třídy Castle - class corvette. Filmu samotnému nemám moc co vytknout a herecké výkony byl jedním slovem skvělé!. Samozřejmě, je z něj znát to stáří 65 let, zpracování však nijak neubírá výpovědní hodnotě toho jak vypadala reálná válka o Atlantik. Dávám za 5 farmářských párků! * * * * * ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Tenhle film je o bezejmenných hrdinech, kteří nasazovali své životy na moři. Neberu jim jejich hrdinství. Oni si určitě zaslouží být oslavováni, bránili lodě v konvoji před nepřítelem z hlubin a řešili své osobní problémy, ale mě tenhle film příliš neoslovil. Očekávala jsem od něho totiž něco víc a toho se mi nějak nedostalo. Asi už jsem přivykla něčemu jinému. Takže tohle nedokážu náležitě ocenit. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Příliš zdlouhavé a místy tak trochu o ničem, nicméně vyprávění kapitána Ericsona bylo famózní. Příběh bitvy o Atlantik, příběh korvety Compass Rose, příběh o oceánu, lodích (a každodenním životu na nich), ponorkách a hrstce kolikrát úplně bezejmenných mužů. Film působí autentickým dojmem a autentické záběry jsou zde pro efekt také použity. Pro milovníky válečných filmů, celkem povinnost. Film byl natočen podle románu (bestselleru), spisovatele N. Monsaratta. ()

ripo

všechny recenze uživatele

Mohlo by se zdát, že „Kruté moře" je historií lodi v letech války; je to však historie lidí, které náhodou spojila válečná služba v námořnickém kolektivu. Historie nevystupňovaná zvláštními vnějšími efekty námořních bitev. Velký dojem, který „Kruté moře" u diváka zanechává, netkví zdaleka v optické efektivností, je skryt mnohem hlouběji: v pohledu, kterým vidí posádka lodi Compass Rose a Saltash Castle (a především jejich velitel, z jehož úst se vlastně celou historii ve formě vzpomínek dovídáme) válku. A tento pohled je pohledem prostých lidí, kteří válku nevedou jen na plánech generálních štábů a admiralit, ale kteří ji dělají, kteří ji prožívají. Ti lidé nemyslí v těžkých chvílích na velké věci, ani o nich nemluví — jsou často až malicherní se svými starostmi a drobnými i velkými radostmi, které jakoby ani neměly místa v tom velkém zápolení států, uprostřed něhož se odehrávají. A v tom je vlastně smysl filmu: pro to přece žijeme, pro ty drobné a velké radosti, i pro ty starosti — ne proto, abychom museli zahynout. Scénář filmu byl dobře a nekonvenčně napsán a režiséři při jeho realisaci prokázali značné mistrovství, patrně zvlášť z nejdramatičtějších scén. Dá se jim vytknout, že některá místa vyzvedli až k naturalisující kresbě detailů, vcelku však je jeho dílo vyvážené, střídmé, až přísné — a zrovna tou střídmostí, až přísností vyprávění zaujímá. Filmový přehled 37/1955 ()

Galerie (12)

Zajímavosti (2)

  • Snímek byl natočen na motivy stejnojmenného románu Nicholase Monsarrata. (Hans.)
  • Alec McCowen v tomto filmu debutoval. (Pumiiix)

Reklama

Reklama