Kruté moře

Nepříliš zdařilá adaptace jedné z nejlepších knih odehrávajících se na mořích během druhé světové. Síla předlohy je v podání bitvy o Atlantik skrze puntičkářskou procedurální "doku-fikci", která bezmála až reportážně popisuje rutinu doprovodných skupin chránící tolik potřebné konvoje s proviantem a především "životodárnou" naftou. Válečný majstštyk, který se obejde bez akce i děje (jde spíše o sled momentů napříč celou válkou). Vystačí si totiž s charakterovou drobnokresbou a autorem po celou válku na vlastní kůži "odžitým" popisem rutiny, vývoje války, zachycených fascinujících detailů, popisem života na moři i souši. Nic z toho v adaptaci nezůstalo. Rutina, detaily a procedurálnost jsou ty tam, na válečné pasáže nebyl rozpočet (a když tak vypadají ve studiových kulisách nechtíc směšně) a tak je výsledkem výtečně zahraná i obsazená bezmála až divadelní inscenace o osudech nižších šarží, technického personálu, důstojníků, bezejmenných hrdinů, rodin i civilistů. To se sice předlohy drží věrně, ale zatím co tam jde o jeden z mnoha stavebních kamenů, tak zde nic krom toho není. Zdaleka největší slabinou je však trestuhodné upozadění samotné kocábky Compass Rose, která by veškeré to protloukání se nečasem, paranoii ze zkázonosných německých ponorek, nemožnosti jakékoli smysluplné akce, měla tlemit dohromady a ne párkát za stopáž proplout před kamerou "a tím to končí".  Není problém, že si to našlo svou cestu, jak zadaptovat předlohu, problém je, že jí to vzalo to, co z ní dělá majstrštyk i klasiku a devalvovalo to na "pouhou" zdařilou konverzačku "z můstku i podpalubí" bez pnutí a vypovídajícího přesahu. (03.01.2022)

"Jediný nepriateľ je more. Kruté more, ktoré človek urobil ešte krutejším..." Slová kapitána lode Compass Rose v niekoľkých momentoch sprevádza film, v ktorom more a Atlantik opustíme len výnimočne. Vzhľadom na rok výroby je film naozaj výborný a v istých chvíľach doslova napínavý. Asi najviac v stretnutí s nemeckou ponorkou, ktorá sa nachádza práve v mieste, kde pláva niekoľko stroskotaných námorníkov. Hodiť bomby a zabiť aj nevinných, alebo čakať kým ponorka vystrelí torpédo prvá a roztrhá celú loď na kusy? Ťažká voľba... Scén s ponorkami je tu viac, prenasledovanie, výbuchy lodí, ktoré nemecké ponorky ničia jednu za druhou, ale najviac na mňa zapôsobili naozaj silné detonácie bômb hádzaných na ponorky. Tých je tu požehnane, majú silu a sú presvedčivé. Občas sa tu mihne dobový záber, alebo zadná projekcia je to však šikovne zakomponované a mnohí si to možno ani nevšimnú. Je zničenie dvoch nemeckých ponoriek za celú vojnu dosť alebo málo? Ja myslím že až-až, keď vezmeme do úvahy fakt, že im smrť dýchala na krk každý deň...80%. (13.11.2013)

Píše se rok 1953, komunistické Československo koupilo tento film, a světe div se, mohl se promítat ! Byl to kasovní trhák, jehož obsah hltali návštěvníci s otevřenými ústy. Vždyť viděli najednou i hrdinství amarických námořníků a vojáků. Film je sice již 57 let starý, ale nic neztratil na své působivosti. (04.05.2010)

Kniha, která je podle mě jedním ze stěžejních kamenů žánru válečného románu, se dočkala na rok 1953 překvapivě dobré adaptace, která sice předloze zůstane něco dlužna, ale dokázala zachovat její atmosféru a autentičnost. Nevelkohubé, nepatetické, reálné drama o životě v neustálém ohrožení. Kdo zná film Ponorka, tady uvidí něco podobného, jen z opačné strany. P. S. Ale stejně doporučuju knihu. (06.06.2011)

Semidokumentární snímek věrně líčící každodenní realitu bojů na moři během druhé světové války. Velmi dobře napsáno i natočeno, okamžiky napětí a emotivnějších scén na moři jsou vyváženy odpočinkem v přístavech, jenž přináší lodní posádce radost i zklamání. Kapitána, který je zlomen krutými rozhodnutími, které musí činit, i ztrátami kamarádů, skvěle zahrál Jack Hawkins - možná jeho největší role. (08.08.2006)