Obsahy(1)
Bitva o Alžír v časovém rozpětí 1954–1962 rovnoměrně zachycuje jak revoluční působení alžírské Fronty národního osvobození, tak postup francouzských ozbrojených sil. V boji na život a na smrt proti sobě vystupují dva nezlomní muži: partyzán Ali-La-Pointe a podplukovník Philippe Mathieu. Skrze formu deníkových záznamů sledujeme krok za krokem povstalecké průniky z Kasby až do evropských čtvrtí. Kýžená suverenita alžírských muslimů si však vyžádá nejednu oběť na každé ze znepřátelených stran.
Jedno z vrcholných děl zpodobňující choulostivé téma boje Alžírska o vlastní svrchovanost, jejíž důsledky rezonují v Evropě dodnes. Gillo Pontecorvo si za snímek vypravený v duchu neorealismu odnesl roku 1966 hned trojité ocenění z Benátského filmového festivalu, ve stejném počtu dosáhl na nominace Americké filmové akademie.
(Česká televize)
Ocenění
- vítězství
- nominace
Academy Awards
- 1969 - Gillo Pontecorvo (Nejlepší režie)
- 1969 - Franco Solinas, Gillo Pontecorvo (Nejlepší původní scénář)
- 1967 - Gillo Pontecorvo (Nejlepší cizojazyčný film)
British Academy of Film and Television Arts (BAFTA)
- 1972 - Cena Spojených národů za nejlepší film ztělesňující jednu nebo více zásad Charty Spojených národů
New York Film Critics Circle Awards
- 1967 - Nejlepší cizojazyčný film
Venice Film Festival
- 1966 - Gillo Pontecorvo (Zlatý lev za nejlepší film)
- 1966 - Gillo Pontecorvo (Cena FIPRESCI)
- Režisér Pontecorvo získal doma v Itálii Stříbrnou stuhu za nejlepší režii. Cenu uděluje Svaz italských filmových novinářů. (Locksley)
- Film získal na filmovém festivalu v Benátkách nejvyšší cenu Zlatého lva. Šlo tak již o sedmý italský snímek, který byl soškou oceněn. Ukončil současně řadu italských filmů, které Benátskému festivalu kralovaly od roku 1962 do roku 1966. (Kmotr76)