V hlavě 2

Či už pôjdete s deťmi, bez detí alebo ako skupinka dospelých, je to úplne jedno. Pixarovka V hlave 2 má opäť čo ponúknuť úplne každému. A hoci sú pri pokračovaniach isté obavy vždy na mieste, v prípade tohto príbehu naozaj nemusíme veriť skeptickým myšlienkam vo vašej hlave. Z našej hlavnej hrdinky Riley sa medzičasom stala teenegerka a jej spektrum emócií sa podstatne rozšírilo, pretožeee...dorazila PUBERTA. A tá vie byť divoká. Emočný rollercoaster začína 3-2-1. Na scénu prichádzajú nové pocity ako Úzkosť, ktorá spočiatku novú situáciu s prehľadom ovládne. Nuda prekvapivo prinesie mnoho zábavných momentov a mojím favoritom sa stala Trápnosť, ktorá napriek tomu, že sa iba neustále cíti zahanbene a v tichosti prežíva svoje rozpaky, obnažuje sa nám v tak roztomilom prevedení, že si nás okamžite získava a pocity blízkosti sú namieste. Pokračovanie V hlave je skvelo fungujúcim kokteilom dobrodružstva, humoru a pestrej animácie, ktorá určite poteší aj menších divákov. Pre tých väčších má pripravené hodnotné lekcie. Veľké plus filmu tkvie aj v tom, ako sa ani v jednom ohľade nesnaží tlačiť na pílu. Navyše do deja zakomponováva aj rôzne typy animácií, ktorých prvky prinášajú to správne osvieženie a dokonca sú nositeľmi jedných z najvtipnejších scén. Táto kino novinka o formovaní identity a zachovania si toho vlastného, aj na úkor posmechu a nezapáčenia sa všetkým, prináša na plátna kín ďaleko viac ako len hravosť a pobavenie. Pretože pracovať s emóciami sa učíme celý život a občas si v tom (hádam nielen ja) pripadám ako úplný nováčik. (16.06.2024)

Pixar se vrací. A to rovnou v plné síle. Poslední roky už to nebyly takové pecky, jak bylo zvykem. Ale druhé Inside Out je bomba. Tahle emocionální atomovka snad předčila i první díl. Téma puberty je zde zpracované absolutně fenomenálně. A v těch pouhých 100 minutách bylo nespočet neuvěřitelně silných momentů, hromady zajímavých myšlenek, a hlavně šílené množství emocí, které to ve mně dokázalo vyvolovat. Stále nedokážu pochopit, jak se tvůrcům povedlo, tak trefně rozpitvat období dospívání – téma, které by každý jiný narval do pomalého artového filmu, ovšem tady frajeři z Pixaru ho naládovali do barevné a svižné pohádky pro děti. Animačně, jak už bývá zvykem, je to naprostá špica. A já nemůžu být šťastnější. Lepší animák jsem už roky neviděl. A kdyby letos nevyšla Duna, tak tohle by byl jasný film roku. 10/10 (13.07.2024)

Běží to 15 minut a já vlastně nevím proč na to koukám… #1 se mi nelíbilo, je to z dílny současné největší neofašistické organizace (krycí jméno Disney), která samozřejmě musí nacpat propagandu všude (samozřejmě že Riley musí mít kamarádky různých barev a vyznání) a všechny hrajou hokej… No… a já se v té záplavě vyváženosti a korektnosti snažím vzpomenout jestli je tohle horší než #1 nebo ne. Děj je vlastně tak nechutně primitivní a závěr idiotský, že musí. A teď schválně jaké jsou šance, že v potitulkové scéně se propálí, že “temným tajemstvím” je její sexuální orientace nebo zmatek v pohlaví? No vyžerte si to až do konce jako já… nic neřeknu. (04.07.2024)

(8/10). V hlavě 2 je už momentálně nejvýdělečnějším animovaným filmem a podle nových informací také 10. nejvýdělečnějším filmem všech dob! Tohle je jenom ukázka, že sázka na zajetou značku je momentálně pro studio Pixar rozhodně lepší kalkul než vstupovat do neznámých vod originálními projekty. Je to dobře? To ukáže až čas, ale V hlavě 2 rozhodně nepůsobí jako zbytečný sequel a obhajuje si svou existenci. Pořád to jede v předem nastavených kolejích, které všichni tak dobře známe. Ovšem tentokrát se přesouváme do úplně jiného období, které může být pro mnoho rodičů i odborníků nemalou výzvou - puberty. Riley nám vyrostla a její věk se překlenul do krizového období, kterým si musí projít každý z nás. S někým cloumá puberta více, či méně. Ovšem V hlavě se nám všem odehrává stejná bouře, která demoluje vše, co jí přijde do cesty. Pro tvůrce nesmírně těžký úkol, avšak již v prvním díle dokázali s velmi těžkého tématu vytáhnout to podstatné. Aby to bylo zábavné a pochopitelné pro děti, tak melancholické a hřejivé pro dospělejší jedince. V hlavě 2 je kvalitním a příjemným pokračováním od studia s lampičkou v logu, které se nebojí zabrušovat do náročných témat a servírovat je divákům s enormní lehkostí. Zaobaluje to taktéž do tradičně spolehlivého a dechberoucího vizuálního hávu, který bere dech. Taktéž musím ocenit komické vložky, které potěší nejednoho fanouška videoher. Nebo si přijdou na své matadoři, kteří v mládí ujížděli na Mickeyho klubíku. Oproti prvnímu dílu jsem z toho však necítil to srdíčko, které u Pixaru vždy vyhledávám a budu jej cítit nejspíše vždy jen u prvních dílů. Pevně doufám, že tento nastavený trend studio co nejdříve změní, protože tohle naštěstí vyšlo. Ale nechci, aby se z tohoto originálního studia, které sází jeden originální počin za druhým stalo něco jiného. Něco, co recykluje své staré nápady a dělá zbytečná pokračování, které nemají své opodstatnění. Takový pocit mám například z pátého dílu Toy Story. "We are suppressed emotions!" (03.08.2024)

Inside Out 2 nebo Já padouch a ječící žluté svinstvo po čtvrté? Těžké dilema, a kdyby rozhodla buchta, řekne “ty si velké dítě, viď?”. No jo, to obnáší když do 20 sledujete pravidelně Spongeboba, i’m just kidding. ** faux paux klasických dvojek. Je to dost podobné jako jednička, má to daleko víc postav, tím víc zásahu do děje, více sraček, větší prachy z box officu kvůli nostalgii.. známe to. Pokud jsem v loni Pixar a skákající lamPičku odepsal, tady se nestane holej zázrak a nevytáhnu je ze žumpy hoven, kvůli Diznymu, ale narozdíl od většiny animáků, které jsou ve valné většině jen pro usmrkané fracky, co neumějí ani hodinu a půl klidně sedět na prdeli, a nesmát se každému usrání nebo chcanek, furt se jedná o červenou knihovnu vkusu. Pixarovky byly jistota kvality, a to vždy. Už tu vázne absence originality, přeci jen je to samé, jen někdo copypastnul další emoce, a pokud to Pixaři nevzdaj, a nebudou se bát přidat i peprnější emoce jako je sexualita, nadrženost, chamtivost a zvrhlost, ojojoj, v kině by se ocitlo dost velké hrobové ticho. Pokud tohle je lepší než terapie kterou si za žádnou cenu nemůžu dovolit, tak skvělá volba. Úzkost nám dost komplikuje život, a může to garantovaně potvrdit mistr stresu a černých myšlenek = já. (18.07.2024)