Pán velryb

****1/2 - Jste-li k něčemu předurčeni a máte-li dostatek energie na to, aby jste to všem dokázali, je jedno, jaké jsou tradice. Nádherný film, s krásně nasnímaním okolím, neskutečně citlivými a kvalitními hereckými výkony, dostatečně silným a emotivním příběhem a až vangelisovsky podpůrnou, přímočaře příjemnou a efektní hudbou. Skvělá podívaná, která rozhodně stojí za vaši pozornost. (29.09.2004)

Jakmile se film přehoupl přes polovinu, ta tam byla nezáživnost rodinných strkanic i nechtěná komičnost ("já mám rýmu a on neumí plavat") dědečkovy školy "vyvolených". Gradující vnuččinu snahu přesvědčit dědečka, že Paní velryb doma dávno má, jsem už sledovala skrze slanou vodu a stejně tak, když mu na školním vystoupení věnovala svoje upřímné vyznání do prázdné židle. Kdo z nás nepoznal touhu po SVÉM místě na slunci?! Je to tu mockrát řečeno, ale znovu: dívenka v hlavní roli ten film udělala, škoda toho fádního začátku. (28.02.2006)

Pomalý, prírodný film o jednej nie moc známej, zato krásnej kultúre. Koho prvá veta odstrašila, nech sa má napozore!! Tento film ho asi zabije. Ktorým sa neobrátil žalúdok naruby ešte spomeniem krásnu, pomalú, prírodnu (doslova, možno v nej počuť veľryby!) hudbu a pôvabnú mladučkú herečku Keishu Castle-Hughes. To dievča má budúcnosť:)) Ešte že nie som pri oceáne. Namiesto písania komentára by som sa pokúšal krotiť veľryby... (02.04.2005)

Film mi uběhl neskutečně rychle. Nenudila jsem se ani minutu, jak mě film vtáhl do děje. Do děje o novozélandské dívce, kterou v jejím rozvoji brzdí tvrdohlavý děda, jenž je přesvědčen o tom, že ženy patří domů za plotnu a nejsou schopny se samy rozhodovat. Nezmění názor, ani když Pai ukáže, že v sobě něco má. Bude se muset rozhodnout, zda jsou pro něj důležitější tradice nebo blízcí. Výborný, poutavý, zajímavý a emotivní film, zobrazující tradice souostroví v Pacifiku, o němž jsem do této doby téměř nic nevěděla, což byla jistě škoda. (27.11.2009)

Veľmi príjemný film, ktorý je ale tunajším a všeobecne západným publikom ťažšie uchopiteľný. Toto je ale paradoxne aj dôvod, prečo tak uspel. Proste sa cítime pri ňom inak, ako pri sledovaní filmov, pri ktorých vieme, čo sa stane o 5 minút a ako budú postavy reagovať, pretože sme rovnakí. Pre mňa mierny nadpriemer, ktorý si možno ešte niekedy pozriem, aj keď nič hlbšie vo mne nezanechal. A to mal. (28.08.2012)