Režie:
Ladislao VajdaKamera:
Heinrich GärtnerHudba:
Bruno CanforaHrají:
Heinz Rühmann, Siegfried Lowitz, Michel Simon, Gert Fröbe, Ewald Balser, Emil Hegetschweiler, Margrit Winter, Max Haufler, Heinrich Gretler, Traute Carlsen (více)Obsahy(1)
Ve švýcarském kantonu bylo nalezeno tělo zavražděné malé holčičky. Pátrání se ujme (Heinz Rühmann) v roli policejního komisaře, který zvolí k vypátrání bestiálního vraha riskantní experiment. (tahit)
Recenze (71)
"Stalo se za bílého dne" jsem poprvé viděl jako dítě v televizi za hluboké noci...Napětím jsem ani nedýchal. Několikrát jsem si potom od rodičů vyslechl kázání, abych se nenechal nikým cizím nalákat na nějaké bonbony. Žádnou reprízu jsem si nenechal ujít a po letech jsem také viděl film v originálním znění v kině, ve Filmovém klubu. Zdařilá kriminálka, která vyniká psychologickým vykreslením povah hlavních aktérů - sympatického komisaře Matthäie (Heinz Rühmann) a vraha malých holčiček Schrotta (Gert Fröbe) - a která obstojí i dnes. A Golfinger je pro mě navždy Schrott! ()
Suverenne najlepsi film rezisera Ladislao Vajdu. Stara kriminalka ma svoje vysokokvalitne pozitiva i po vyse 60 rokoch, fakt tempo perfektne, dialogy namakane. Skoda, ze dnes sa uz taketo filmy netocia. Ako spravne pise sud, zapadla vidiecka putika moze byt viac creepy nez zapluvane nastupistia po velkych europskych mestach a + kadejake tie spinave mestske uzke ulicky a zakutia. Michel Simon je uz moj oblubeny herec, po prvykrat som si ho vsimol vol Vlaku 1964, a az Nabrezim Mlh som sa definitivne utvrdil v tom, ze mal herecky talent. Okrem Simona tu hral aj Gert Frobe /Goldfinger, 100 000 dolaru na slunci/. 100 % ()
Mňa filmy podobné Langovmu M vždy priťahovali a to hlavne kvoli netradičnému vyšetrovaniu zločinu a tento išiel v podobných šľapajach ako Langov klenot. Nie je dotiahnuté až do takej dokonalosti, ale je pútavý a nevšedný. Nevšedným ho robí hlavne scenár, ktorý sa nevybral linkou zabehnutou, ale išiel tou neobyčajnou a nevšednou. Je pravda, že celé to vyšetrovanie a nájdenie vraha hraničilo trocha s naivitou, ale vonkoncom to nevadilo, lebo to bolo podane mimoriadne a zľahka. Sú tu vynikajúco prepracované psychológie postav, hlavne čo sa týka vyšetrovateľa a vraha a do toho všetkého sa prelína svet vyobrazený detskými očami. Scéna, kde vyšetrovateľ bol na konzultáciu kresby u doktora bola bravúrne zvládnutá. Netradičný krimi thriller, ktorý má od začiatku silno vtiahol do príbehu a bavil ma až do samého konca. Silné 4*. ()
Spoilery! Tento snímek byl zřejmě příliš dobrý na to, aby se někdo obtěžoval s tvorbou titulků. Něměcky rozumím jen několika základním konverzačním frázím z koncentračních táborů, tudíž jsem si na originál netroufl. Musel jsem se tedy po 100 letech ponořit do českého dabingu a bylo to dle očekávání hrozné. Zároveň to ovšem byla jediná hrozná věc, kterou jsem ve snímku zaregistroval. Dost se mi zamlouval jednoduchý kriminální děj, který byl skvěle vystavěn i jednotliví aktéři. Krásná ukázka toho, k čemu až může nebohého pána zahnat dominantní mrcha žena. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybral uživatel nascendi. ()
"Tento román je s filmem, jehož titul bohužel zní Stalo se za bílého dne, spjat takto: Na jaře 1957 si producent Lazar Wechsler u mne objednal filmovou povídku. Téma: sexuální zločiny na dětech. Záměrem bylo varovat před tímto bohužel stále častějším nebezpečím. Odevzdal jsem povídku, jakousi předběžnou verzi románu, přepracovanou později s režisérem Ladislaem Vajdou na scénář, který se valnou většinou úzce přidržoval filmové povídky. Záleží mi na tom, abych zde uvedl, že film v podstatě odpovídá mým intencím; že román se ubírá jinou cestou, neznamená kritiku vynikající práce režisérovy. Je to pouze proto, že po dokončení scénáře jsem se ještě jednou pustil do práce. Chopil jsem se znovu fabule a domýšlel ji dál, za hranice poučnosti. Z jednoho určitého případu se stal obecný případ "detektiv", stala se z něho kritika jedné z nejtypičtějších figur devatenáctého století, a tak jsem nezbytně přesáhl cíl, který si vytkl film jakožto dílo kolektivní." (Friedrich Dürrenmatt v doslovu románu Slib) Ano, film se od románu liší asi jako novinová reportáž od eseje na stejné téma. Stalo se za bílého dne je skvělá detektivka, ale vyžaduje nezkoumat některé nedomyšlenosti a přijmout náhody, nápomocné v detektivově pátrání, kdežto Slib je spíš psychologický román, který to první retušuje a druhé kritizuje. Film zestárnul v popisu práce vyšetřovatelů, poněkud poplatné dřívějším filmům daného žánru. Celá první třetina, která ukazuje oficiální vyšetřování, dnes působí značně naivně. To pravé ořechové přijde až poté, co je případ oficiálně uzavřen a jaksi na vlastní pěst se ho ujímá emeritní detektiv Heinz Rühman. Z bezpříznakové kolektivní kriminálky se pak stává osobnější a proto napínavá detektivka, kterou rozhodně doporučuju. 80% ()
Galerie (22)
Photo © Deutsche Film Hansa
Zajímavosti (7)
- Natáčanie prebiehalo od 22. februára do apríla 1958 neďaleko Zürichu a Churu. Interiéry boli natočené v Praesens-Film Atelier a Spandau Studios v Berlíne. (Arsenal83)
- Role pedofilního Schrotta pomohla Gertu Fröbemu k pozdější roli zloducha v bondovce Goldfinger (1964). (ČSFD)
- Když v samotném závěru filmu bývalý policista ukáže holčičce maňáska, je maňásek potřísněný krví. Ve druhém záběru policista sedí a maňásek na sobě již žádnou krev nemá. V dalších záběrech je potřísnění krví zpět. (Muffino)
Reklama