Džuon

Televízna kamera a jednoduchosť Ju-onu vo mne spočiatku vyvolávala zdržanlivý pocit naznačujúci, že je predo mnou ďalší z rady nudných amatérskych bubu hovadín. O rýchle odbúranie tohto dojmu sa zaslúžili tradičné (v zmysle kategorizácie), husté japonské obrazy, ktoré nezostali iba pri precízne budovanej atmosfére, ale často skĺzli (za to veľká chvála) aj k hnusnejším prejavom – viď napr. postava Kanny. Proste horor za málo peňazí, ale veľa muziky. PS – Pred prahom japonského domu pre istotu povinne obrátiť fľašu saké dole hrdlom :o (26.04.2008)

Takmer prapôvodná ( ešte tu máme kraťasy z roku 1998 ) studňa fenoménu JU-ON, z ktorého čerpali svoju genialitu jak japonské kinoverzie, tak následne americký remake so svojími vlastnými pokračovaniami. A čerpali tak mohutne, že mnohonásobne zatienili tento celkom pôsobivý originál. Suma sumárom ostala z polovice nudná, z polovice bezútešná studnica ( tú studňu naozaj nespomínam len tak, veď vieme z akého zdroja sa všetok ten ázijský hororový kult vytvoril ), pri ktorej sledovaní nevadí ak ste v miestnosti sám ( čo pri nasledujúcich snímkach rozhodne nebolo dobré pre psychiku diváka ) a ktorá nepôsobí ktovieako okázalo ( beriem, že je to videofilm ). Avšak strašidelne trhaný zostup nasratého ducha Kayako po schodoch, je v každej verzii okázalý. Aj v tejto. (22.02.2016)

První z prvních,troufám si říct i nejhorší a to sem až na Americkou jedničku jiné neviděl.Úděsná nuda,herecká komedie,logická nejednotvárnost,scénaristická debilita,amatérská tupost.Ani jedna děsivá scéna!Ani jedna!Film má 70minut a mě se to vleklo,jako trilogie Kmotra!Sem si řek,že zalezem k Fanymu do baráku ( páč je velkej a sou tam schody ) natřeme se na bílo,vemem si černý paruky že jo,nesmí chybět lahvinka saké,páč ta přeci zahání zlé duchy a dá se použít na strkání do řitě.To mě vede k myšlence že nám chybí ještě malé děcko.To natřeme na bílo též,pak jeden znás pustí dokola debilní melodii na telefonu,kterou nechá vyzvánět pořád dokola,načež druhej začnej rvát tu lahev saké do prdele klučikoj,dokud nezačne mňoukat a ten třetí u toho bude dělat trrrrtrrrgrrrtrrrtrrgrrrtrt a točit to. Bude to naše takové hororové porno s názvem Jú-On Polyká.Pak na točíme ješte Jú-On polyká 2.Načež nám zavolaj z německa,že by nám dali víc peněz,jestli si to nechceme dvakrát zremakovat tak už v německé produkci a samozřejmě s pořádnou dávkou chlupatých herců a bobřích hereček natočíme Jú-Ona Polyká a Jú-Ona Polyká 2.To bude mít kurevskej úspěch,tak nám zavolaj Amící a mi znova,už ale v Americe,pod producenskou taktovkou Brada Armstronga a s hereckými esi jako Ron Jeremy,Brianna Banks,Carmen Luvana atd. natočíme Jú Ona i On Polyká a Jú Ona in On Polyká 2 :-DDDDDDDDDDD Debilní blbost...... 5%. (20.08.2011)

Počátek Ju-Onovské série, který jsem viděl ale až po obou dílech remaků Ju-On: The Grudge 1 a 2. Ten film je opravdu hodně krátký, ale jako první z Ju-Onů co jsem zatím viděl, jsem ho celý pochopil. Film disponuje v některých místech až neuvěřitelně temnou atmosférou, kdy se hlavní hrdina dlouho pohybuje na nějakém temném místě a režisér se snaží gradovat napětí až do maximálních výšin.. A že se mu to daří! Příběh je vyprávěn vcelku chytlavým způsobem, kdy se zaměříme na jednu osobu, která je následně pohlcena kletbou...Tenhle způsob vyprávění je vlastně použit i v dalších pokračováních. Režisér si taky hraje s časovou smyčkou, kde se nejprve vydává o nějaký čas do budoucnosti a pak se zase vrátí, ovšem dá se to pochopit, v některém z dialogů je to všechno vysvětlené... Hodně, hodně slušný úvod! (04.01.2005)

Japonský videofilm, který člověka až dokonce nenechá vydechnout nad tím, co se dá dělat s obyčejnou televizní kamerou. Celý film, skutečně jako by vypadl z nějaké české televizní inscenace osmdesátých lettedy, alespoň obraz tomu nasvědčuje. I přes dostupné prostředky se tvůrci s napínavým tématem vyrovnali originálně a dokázali, že nedostatek peněz neznamená ztrátu kvality filmu. Ba naopak, největší klady Ju-onu spočívají právě v jeho lacinosti. Takže bych technické zpracování bych hodnotil kladně, přesto mi příběh přišel poněkud skomírající. Jen mi není jasné, kdy se v Asii přestanou natáčet filmy o strachu skrytém za mobilními telefony. Začíná to být nuda a přiznejme si – nastává doba polyfonních melodií, které už člověka tak nevyděsí (natož ráno probudí:-) (10.11.2004)