Džuon 2

Slabší než jednička, která mě vylekala k smrti. Dvojka na mě neměla ten patřičný efekt, možná je to tím, že jsem měl ten den tak nějak smutnou náladu. Lekačky v jedničce byly dokonale propracované i načasované, "šok efekt" byl dokonalý. Tady je to takové všelijak slepené, bez patřičného efektu. Stále je to však slušný horor, zvláště pro ty, co neviděli jedničku. (07.07.2007)

Druhý díl se docela podařil. Ovšem dvojka mě i přesto zklamala. Docela mě naštvalo že tvůrci do filmu vložili zavěrečných 30. minut z jedničky. I přesto ale musím uznat že je Ju-on 2 strašidelnější a depresivnější než jednička a kdyby nebylo toho že první půlhodinu dvojky tvoří scény z jedničky tak bych hodnotil lépe. (09.11.2013)

Jediným neduhem tohoto pokračování je úvodní půl hodina, která je přímý copy&paste závěru prvního dílu. Zbývajících 45 minut je však na stejné úrovni levného ale skvěle funkčního hororu, plného originálních nápadů a jejich velmi zdařilé exekuce. Nelineární příběhová skládanka zde (ale i v následujících dvou dílech) působí až překvapivě skvěle. Tato úvodní dvojice "video" Ju-onů se i přes nízký rozpočet kvalitou spolehlivě vyrovná i mnohem "filmovější" konkurenci a nejednou vyděsí mnohem víc než dva Ju-ony následující. (26.11.2015)

Další film, jehož hodnocení moc nechápu. Z těch 76 minut stopáže je dobrá PŮL HODINA (!!!) věnována opakování scén z prvního dílu. Opravdu nechápu, jaký to mělo smysl, ale dost mě to obtěžovalo a ta dlouho jsem si říkala, kdy že to skončí, až jsem to musela posunout a tyhle scény přeskočit, jinak bych bývala usnula. Zbytek filmu až na pár docela nosných scén postrádal děj i něpětí. Chaoticky to skáče z jedné postavy na druhou tak, až jsem se v tom začala ztrácet. Závěrečná scéna ve škole mi pak přišla dost stupidní. Zatím jsem se u žádného japonského hororu tolik nenudila. (26.05.2011)

JU-ON 2 je pro mě osobně o třídu výš než první JU-ON. Mám sice vůči "dvojce" pár výhrad: 1. vcelku nepochopitelné vložení závěrečných x minut z "jedničky"; 2. práce s kamerou byla stejně jako v "jedničce" občas na úrovni lepších dílů z předrevolučních kultovních ;o) BAKALÁŘŮ... ale současně musím uznat, že atmosféra byla chvílemi patřičně hustá a že od té doby je pro mě mňoukající chlapec s bílou tváří synonymem být podělaný strachy. Shrnuto a podtrženo: K dokonalosti toho JU-ONu ještě dost chybí, ale měřeno schopností traumatizovat a zanechat nepříjemné pocity jde o dost dobrý film. (25.09.2005)