Oněgin

Alexandr Sergejevič Puškin patří k mým nejoblíbenějším autorům, potažmo i samotný romantismus v literatuře všeobecně, a tak jsem byl opravdu velmi zvědav na toto "zlato rodiny Fiennesových" !! Obavy byly na místě, protože (nejen) filmové zpracování i samotné uchopení ruské látky vždy platilo za ty nejsložitější úkoly filmařů, tím spíše v rukou zahraničních tvůrců.. Samozřejmě se mi hned vybavily vzpomínky na přes všechnu jeho tvůrčí invenci neuvěřitelně zpackané, podotýkám čerstvé, zpracování Tolstého, byť on sám je samozřejmě už zástupcem relismu, Anny Kareniny rovněž britským režisérem Joem Wrightem !! Především díky neuvěřitelně skvělé práci kameramanského matadora Remiho Adefarasina Martha Fiennes ždíme z Puškinovy předlohy veškerou poetičnost tak mocně, až se z těch obrazů skutečně tají dech, faktem zůstává, že samotný se choulí v koutě, což však výsledný až impresionisticky nečekaný dojem ještě zesiluje.. Atmosféru carského Ruska nehledejte, ta je prostě zabita britským pohledem na téma, leč ve výsledku jde nejen o skvostný debut Ralphovy mladší sestry Marthy, ale i mimořádně zdařilý snímek.. [ Dabing 7/10 ] Jitka Ježková zaslouží absolutorium, nejsem si však jistý, kde se stala chyba při doslovnosti překladu zejména těch provařených dopisů.. (08.07.2013)

Kam Liv Tylerová šlápne, deset let tráva neroste aneb další křečovitý západní pokus o adaptaci ruské klasiky. Bogomoj, kdy už tam konečně někomu dojde, že když se budou pokoušet natočit něco z prostředí, o kterém nemají ponětí, mají asi stejnou naději na úspěch jako Vlasta Horváth na koncertu Bílé ligy? (16.07.2007)

Na tuhle klasiku asi nikdy nebudu. Nemám rád dobu, ve které se odehrává, ani odpornou smetánkovskou kulturu té doby. A předlohu neznám, ale umím si představit, že by se celá stopáž dala rozumně srazit na 30-ti minutový snímek a přitom bychom nepřišli o nic důležitého.. Po skončení utahaného filmu mám pocit, že se za celou dobu vlastně stalo celkem prd. Ale za Fienese a Oněginův posměšný a znuděný postoj k tehdejší společnosti dávám alespoň jednu. (24.02.2014)

"Já píši vám, co mohu více? Co ještě mohu dodati? Teď vím, že máte právo sice mne pohrdáním trestati, leč ještě věřím, nešťastnice, že mne váš milosrdný soud nemůže přece zavrhnout......". V titulcích se to jménem Fiennes jen hemží, nevím, jestli je to náhoda, ale hudba je opravdu nádherná, kamera, která jakoby se dívala Oněginovýma očima, když sleduje křivku Taťánina porcelánového krku, rovněž. Estetický skvost v podobě Liv Tyler hraje báječně......vůbec tohle zpracování mě podebralo jít do předlohy a doplnit si mezery ve vzdělání. Krásná záležitost všemi směry. (14.09.2005)

".... proč jenom, proč jste přišel k nám? Já v žalu opuštěné vsi té, bych neznala vás, jak vás znám, ba ani žal, jejž pochopíte." Tenhle příběh pohříchu je tak jednoduchý - dvě poněkud nesesynchronizované lásky, okořeněné smrtí jednoho naivního idealisty. Pro film, který nemá nádherné Puškinovy verše a nemá ani snad ještě nádhernější hudbu Čajkovského je to značně limitující. Ale film má jinou zbraň - obraz a s tím je tady kouzleno dostatečně, aby se divák nenudil. Kupodivu herecké výkony bych až tak nevyzdvihla, Liv byla krásná a Ralph charizmatický jako vždy, ostatní postavy kromě Lenského nevýrazné. (20.04.2011)