MaXXXine

Docela zbytečnej film. První půlka mě zaujala, ale čím dál víc mě odrazovalo provedení – cokoli se dotýkalo hororový tématiky vypadalo často dost lacině. Tohle není můj šálek kávy. Díky bohu za skvělou 80. hudbu, Liz Debicki a mini role Lily Collins.. # příběh ** | hudba **** | humor – | akce * | napětí ** | pustil bych si znovu * (05.08.2024)

Tak nám Ti West uzavřel svou volnou texasko-hollywoodskou trilogii a je na ní nyní vidět taková parabola. S X nás West oslnil velmi povedeným retro vizuálním stylem, ačkoliv prostoduchý scénář nebyl zrovna ničím úchvatným. Pak přišla Pearl, poměrně obdivuhodná hororová charakterová studie a highlight (nebo anomálie) celé trojice, potažmo rovnou režisérova celého katalogu. S MaXXXine se West opět spíše vrátil na začátek, tedy k vítězství formy nad obsahem. Působí to na papíře trochu nedopečeně, nevypilovaně. Možná už se režisér tak trochu autorsky unavil. Stále to je velká zábava, má to skvělý vizuál a zasazení do poloviny 80. let vypadá naprosto věrohodně. Ti West nikdy nebyl silný scenárista, ale má rád film, má rád tvorbu filmu a rád taky cituje ze žánrových klasik. Po skvělé Pearl mírné zklamání, přesto fajn nenáročná podívaná. [KVIFF 2024] (06.07.2024)

„In this business, until you're known as a monster, you're not a star..“ Už od úvodního vstupu bránou do pekla studia a hozeného vajglu na hvězdu Thedy Bara na chodníku slávy je zřejmé, jaký kult je tady Westem uctíván. Brakovitost obsahu mu vůbec nezazlívám, to spíš odklon od jeho obvyklého tempa vyprávění, které by s těmi vibes Mulholland Dr. možná lépe fungovalo ve směru atmosféry a taky to odfláknuté finále se sektáři, kdy pastiš začal nebezpečně obcovat s parodií. Nemá ale smysl nad tím lomit rukama, když jsme se ocitli v Pleasuredome a she's got Bette Davis eyes.. Je libo plátek Slaniny..? (15.08.2024)

Má to fééling jako by Tarantinovo Tenkrát v Hollywoodu (po dvaceti letech) ošukalo Čínskou Čtvrť a dítě z toho vzešlé odrodil italský doktor ve žlutém plášti... Nevím co všichni brblají. Až na pár minut v posledním dějství (kdy tomu na chvíli spadne řemen) to šlape hodně ve stylu a atmoška toho zpropadeného LA se divákovi zareje do srdce. Je vidět, že West přesně ví co dělá a zároveň si dovolí být jaksi až jazzově uvolněný, nadhledový a vtipný. Skrz postavy komentuje sám sebe a svou X trilogii a je ambiciózně neambiciózní. Parádní soundtrack se přelévá ze synťákovského beatu osmdesátkových vypalovaček do saxofonu bloudícího zaplivanými uličkami Hollywoodu a zpět a celé je to hlavně o tom ztratit se s Maxine 100minut v tom světě rozpáleném sluncem a touhou. Maxxxine není retro-atrakce, ale milostnej dopis konkrétnímu místu a času. Herecky je to koncert. každá jedna figurka je nacastovaná a zahraná s čirou radostí. A když člověk kouká na Miu Goth, tak si jen říká "tvl, to je v prdeli". Z té má člověk strach (to musí být v reálu hrozná čůza) a zároveň je vzrušenej a dojatej z toho talentu.. Pearl byla určitě lepší, jaksi důležitější a ambicióznější film, ale Maxxxine je prostě srdcařina. PS: V kině jsme byli tak cca 4 chlapi a zbytek byly ženské všech věkových kategorií (což je fakt zajímavej fenomén) a překvapilo mě jak dobře diváci chytají a reagují na ty všemožné fóry, odkazy a situace co po nich West hází. (22.07.2024)

Slibně rozjeté uzavření trilogie X / Pearl / MaXXXine těší záludně zlověstným tónem, hororovými nechutnostmi, osmdesátkovým audiovizuálem a prostředím hollywoodských filmových studií, ale vyobrazení satanistického kultu a vyznění pointy film shodí do scenáristicky líného a fanoušky série nechtěného, laciného bludu. Navíc i přítomnost známého “Night Stalkera” (viz. výborný Netflix dokument) film nijak nevyužívá a pouze ho zmiňuje ve zprávách. [KVIFF] (07.07.2024)