Bitva o Británii

Skvělý film pro všechny, kteří se zajímají o Druhou světovou válku a chtějí se poučit o Bitvě o Británii filmovou formou. Nechybí v něm skutečné historické postavy, pohled z obou válčících stran a také velice věrohodné letecké souboje. V červnu 1940 padá Francie a piloti RAF evakuují francouzské letiště před postupujícími Němci. Britští a francouzští piloti odlétají během těžkého německého útoku. Velitel RAF Hugh Dowding si uvědomuje, že hrozí invaze do Británie, a tak je třeba všechna letadla odvolat z Francie, aby mohla bránit ostrov. Francouzští civilisté mezitím jen smutně přihlížejí tomu, jak jejich zemí pochoduje konvoj německých jednotek. Pláže Dunkerque jsou opuštěné a BBC vysílá prohlášení premiéra Winstona Churchulla, že "bitva o Francii je u konce". Do Francie dorazí generální inspektor Luftwaffe polní maršál Milch, který si prohlíží velké letiště, které Němci ve Francii získali. Jsou kde stovky bombardérů Heinkel He 111 pod velením generála Luftwaffe Alberta Kesselringa. Führer však informuje velitele Luftwaffe, že Britové nejsou jejich "přirození nepřátelé" a chce se pokusit vyřešit konflikt diplomaticky. Chcimíři, nástup! Ve Švýcarsku navštěvuje německý velvyslanec Baron von Richter svého britského protějška sira Davida Kellyho a navrhuje mu podmínky míru s tím, že pokračovat v boji s "pány Evropy" je beznadějné. Kelly mu však statečně odpoví "Nevyhrožujte nám ani nám nediktujte, dokud nepochodujete po Whitehallu...a ani pak nebudeme poslouchat". Jeho žena však říká, že von Richter má nejspíše pravdu (chcimírka). Velitelé v Anglii využijí opoždění invaze k tomu, aby budovali obranu a vycvičovali nové piloty. Opoždění je však krátké, protože jednání ztroskotala a piloti Luftwaffe se přesouvají na frontu, kde se vojáci připravují na námořní invazi. Kampaň začíná ranním útokem Luftwaffe v "Den orla". Plán je jasný - zničit všechna letadla a zařízení RAF dříve, než vzlétnou stíhačky Spitfire a Hurricane. Piloti se obávají, že na ně nezbyde mnoho letadel, se kterými by bojovali ve vzduchu, ale velitel je uklidňuje, že se určitě nepovede zničit všech 600 britských stíhaček na zemi. Útok se ukazuje jako velmi úspěšný - britská radarová zařízení jsou ničena střemhlavými bombardéry Stuka. Dvě radarové stanice ve Ventronu a Doveru jsou zničená a řada britských letišť také, ale ztráty jsou přesto relativně malé. Pak následuje opotřebovávací bitva, při které utrpí útočník těžké ztráty, ale ty pořád nejsou tak kritické, aby se vzdal svých cílů. Dojde k sporu mezi velícími důstojníky 11. skupiny Keith Park a 12 skupiny Trafford Leigh-Mallory. 12. skupina má za úkol chránit letiště 11. skupiny, zatímco 11. skupina bojuje s nepřítelem, ale během náletu nejsou letadla 12. skupiny nikde vidět. Leigh-Mallory vysvětluje Dowdingovi, že taktika "Big Wing" vyžaduje čas, než se vyvine, zatímco Park rovnou říká, že tato taktika nefunguje. Dowding končí debatu se slovy, že nemají dostatek pilotů a poznamenává, že "Bojujeme o přežití a prohráváme". Ano, začátek bitvy o Británii se vyvíjel ve prospěch nacistického Německa. Nastává ovšem zlom. Letka německých bombardérů se v noci za špatného počasí ztratí a omylem bombarduje Londýn, a tak RAF v odvetě bombarduje Berlín. Následuje veřejný projev rozzuřeného Hitlera, který navrhuje odpovědět mnohonásobně silnějším bombardováním Londýna. Do Francie dorazí tlustý maršál Hermann Göring, který osobně velí útoku. Je přesvědčen o tom, že konec bitvy o Británii se blíží. První útok obchází letiště RAF a bombarduje Londýn bez sebemenšího odporu, a tak následují noční útoky, po kterých Londýn hoří. Těmto útoků se začne říkat Blitz. Následuje velice dojemná scéna s podpůrným stíhacím pilotem Andym Moorem, kterému zemře celá rodina v kostele při náletu. RAF potřebuje doplnit stavy pilotů, a tak zařadí do výcviku zahraniční piloty, především z Polska a z Československa. Ti ovšem mají problém s neznalostí jazyka. Během cvičného letu letka svobodného polského letectva náhodou narazí na nedoprovázený let německých bombardérů. Mají sice rozkaz se vrátit na základnu, ale oni to ignorují, komunikují spolu polsky a díky neortodoxní agresivní taktice sestřelí několik bombardérů. Park je nejdříve seřve za to, že používají rádiovou komunikaci k polským tajným tlachám, ale pak je odmění tím, že jim udělí operační status. Dowding udělá to samé s kanadskou a československou perutí. Park a Dowding zkoumají změnu německé taktiky a Park poznamenává, že bude schopen opravit letiště a přivést své eskadry zpět do boje. Dowding dodává, že 12. skupina severně od Londýna je nyní v doletu od hlavního města, zatímco německé stíhačky jsou severně od Londýna na extrémním okraji vlastního doletu. Závěr je jasný - "změna taktické orientace Luftwaffe na Londýn by mohla být největší chybou Němců". Další německý denní nálet se setkává se zuřivým odporem, velitel křídla Willoughby, který sleduje, jak se jeho formace hromadí v operační místnosti 11. skupiny ironicky prohlašuje, že "tohle by jim mohlo dát něco k zamyšlení". Stíhači RAF se hromadí do velkých skupin a hromadně útočí na německé bombardéry, a tím jim způsobují obrovské ztráty. Göring je pěkně nasraný a nařizuje stíhačům, aby zůstávali u bombardérů, ale piloti mu odporují s tím, že on sám byl přece stíhač a že je to okrádá o mobilitu potřebnou k tomu, aby držely britské perutě mimo německé bombardéry. Na obou stranách narůstají ztráty a pořád to nevypadá na vítězství ani jedné strany. A přichází vrcholná letecká bitva dne 15.9.1940, které se účastní také Winston Churchill v operační místnosti 11. skupiny. Letecká bitva na obloze nad Londýnem je tak zmatečná, že Dowding situaci nekomentuje. Další den RAF očekává nálet, ale ten nepřichází, stejně jako další rozkazy pro Luftwaffe. Francouzské přístavy zejí prázdnotou a tlustý maršál opouští frontu se slovy o zradě svých velitelů. Jo, dopadlo to dobře! Na konec se objevují slova Winstona Churchilla: „Nikdy v historii lidských konfliktů nevděčilo tak mnoho, tak málu, za tak mnoho.“ Tento film se skládá z pohledů do plánovacích štábů Luftwaffe a RAF, je plný historických reálií, je v něm několik výrazných postav Bitvy o Británii (třeba jeden letec, který dvakrát po sobě havaruje a vyplave z moře na pláž) a hlavně je natřískaný leteckými bojovými akcemi, které se fakt povedly. Jako bonus dostane divák užitečnou radu od kanadského velitele skvadry Colina Harveye: "Nikdy se nežeň". (28.11.2023) (méně) (více)