Longlegs

Zámořský hype je přece jen trochu nadsazený, Longlegs se totiž primárně skládá ze spousty dobrých prvků, které ale dohromady už tak oslnivé nejsou. Osgood Perkins sází hlavně na atmosféru, která je skutečně parádní, a práce s hudbou, ruchy či kamerovými kompozicemi je evidentně velmi promyšlená. Díky tomu se daří budovat napětí i ve scénách, které jinak vyšumí poněkud do prázdna, a těch je zde bohužel docela hodně. Jen těžko se zbavuje dojmu, že spousta náznaků existuje pouze samoúčelně, k podpoře hutnosti dané scény, celku však mnoho nepřináší. S tím souvisí i nepříliš uspokojivý příběh, který se sice tváří detektivně, v jádru však zůstává nadpřirozeným hororem, jemuž je třeba jít velmi naproti; a smířit se tak třeba s tím, že něco je vysvětleno doslovně a polopaticky, k zodpovězení jiných otázek nám však jsou důležité části skládačky zamlčeny. V podobně neurčitých prvních dojmech se to těžko popisuje, klíčovou informací je však to, že jde o formálně velmi působivý kousek, nad kterým jde hodně brblat – v dobrém i zlém. (16.08.2024)

Motlitby nás chrání před ďáblem. Popkřesťanská tématika vysvětluje úspěch a silný hype v USA...objektivně ale (minimálně tady u nás v Čechách) celkem nudná a předvídatelná satanistická detektivka, respektive variace na klasický satanský horor maskovaný temným procedurálním krimi thrillerem o pátrání po sériovém vrahovi ... (25.08.2024)

Longlegs jsem považoval za černého koně roku 2024 a těšil jsem se na něj jak malé dítě, ale výsledek mě zklamal tak, že jsem si to ani nemohl představit. Osgood Perkinse nevnímám jako nijak extra dobrého režiséra, a tak jsem film považoval za další klasický film, který by mohl být v krimi/detektivní lince nástupce áček jako Seven a spolu s atmosferickou stránkou a technickým stylem by mohl udělat film roku, na který se bude dlouho vzpomínat. Tady ale mohu bohužel pozitivně hodnotit jen onu technickou stránku, jelikož kamera je místy netradičně dobrá a hudba spolu s podmanivým tajemnem ve vzduchu dávají vědět, že "se tady něco bude dít". Problém ale je, že ono se tam nic nestane, takže obsahová stránka je tady doslova katastrofální. Celý příběh nedává nejmenší smysl, hraje zde všehovšudy 5 herců, celá tahle začáteční linie s FBI agenty je trapná, nikdo tady nevysvětlí KDO je Longlegs, PROČ je Longlegs, proč tady je tolik magična, proč se tohle všechno děje, všichni se chovají naprosto nelogicky a takhle nějak se přešlapuje na místě 80 minut, ve kterých se vlastně nic neodehraje a ejhle, máme tady zkratkovité finále, které nám předhodí pár scének a skončí bez vysvětlení. Ultimátní zklamání a jedinou záchranou je fakt, že film vyšel den před mojí plánovanou kino návštěvou. A že je tohle nejděsivější film současnosti, že Nicolas Cage tady má nejlepší masku v hororovém žánru a že je tohle jeho životní role? To snad nemůže nikdo myslet ani vážně... (24.08.2024)

Démonický Nicolas Cage, výborná Maika Monroe a velice šikovný Osgood Perkins. Tohle kombo dává dohromady LONGLEGS. Hlasy ze zámoří opravdu nelhaly a můžu jen potvrdit, že se jedná o mrazivý, dobře vystavěný (leč místy dost průhledný) thriller, který jede od začátku na nepříjemnou notu v detektivním příběhu, který se opírá o satanistické kulty apod.  Už vlastně první scéna, která předchází prvotním titulkám, mi dala jasně najevo, co mohu očekávat a už v tu dobu jsem se necítil moc komfortně, což je rozhodně správně. Příběh, ačkoliv se nejedná o žádný těžký mindfuck, dokáže navodit správnou atmosféru. Ať už jsou to dialogy, zajímavé prostřihy do flashbacků nebo samotný Nicolas Cage, který si každou scénu krade pro sebe a dovolím si říct, že mnoho diváků po zhlédnutí ho může vidět ve snu a mít noční můry (mrk, mrk). Protože, co ten tady předvádí, to je něco neskutečného. Ve filmu se sice kompletně ukáže asi 3x, ale jakmile promluví, husina je na místě. Perkins dobře pracuje s napětím a dokáže zajímavě teasovat odhalení samotného Longlegse. Všechna čest maskérům, protože Cage je zde skoro k nepoznání. Další dík si odnáší ode mě Maika Monroe, která zde dokazuje, že hrát umí a po tomto projektu doufám, že jí uvidíme ve více takových žánrovkách a mnohem častěji. Perkins dokáže dobře pracovat se všemi postavami a tak je trochu škoda, že samotné rozuzlení, které přijde po našponované atmosféře v průběho celého filmu, je takové nic neříkající. Pozornější divák dokáže prohlédnout samotnou zápletku relativně brzy a přišlo mi, že konec jakoby nevěděl jaký chce být. Udělám si to po svém nebo se zavděčím mase? Je to od každého něco a je to trochu smutné. Ve výsledku se ale jedná o velice intenzivní, nepříjemný, mrazivý detektivní psychologický thriller, který se nemusí spoléhat na laciné lekačky nebo kila goru. Stačí aby Nicolas Cage promluvil, občas se ukázalo něco, co klasický divák nemusí snést a hlavně v pozadí hrála správná hudba. Až na takový nevýrazný konec je to ale určitě trefa do černého a jsem osobně rád, že v USA i ve světě si film na sebe slušně vydělal. Proto je škoda, že u nás distributor trošku otálel a pouští film do kin v době, když už je možnost si ho digitálně zakoupit. Rozhodně jsem zvědavý na další počin režiséra, což by měla být adaptace povídky Stephena Kinga The Monkey, kterou produkuje i James Wan (kratičký teaser mi úplně stačí k tomu, abych se těšil) (24.08.2024)

Za mě dobrý. Má to luxusní atmosféru. Řemeslně je to vypiplané. Herecky místy kulervoucí (Cage), místy "jen" zajímavé a jaksi vtahující (Monroe, Witt). Odkapává z toho úzkost a vnitřní napětí, které dokáže držet tu klíčovou strunu v pnutí po celý čas, přestože leckterý divák předem prokoukne kde je zakopanej pes. Konec je takový jakože neorganický, lehce šustící papírem a vykonstruovaným nápadem, ale ono to vlastně nestojí na nějaké té pointě. Těžiště toho filmu je spíš v té atmosféře samotné a v té cestě retro temnotou. Mám teď období kdy znovu projíždím a dokoukávám De Palmu s Hitchcockem a tak mám aktuálně pochopení pro napínák, který vše, včetně logiky a uvěřitelnosti zápletky podřizuje filmové zábavě a psychologickému dopadu na diváka.... Malé srdcové plus za Polaroid SX-70 (23.08.2024)