Longlegs

Syn Anthony Perkinse (Psycho) natočil (dle vlastních slov) film o své vlastní matce (která před ním tajila, že jeho otec je gay), čímž zároveň představil film Nicolasi Cageovi, který zas založil svou postavu na předobrazu své matky. Chytrá virální marketingová kampaň předznamenala hype roku, který ale překvapivě dostál očekávání. Respektive překvapil rozuzlením. Oz Perkins od prvního záběru buduje stísněnou atmosféru ala The Silence of the Lambs, což byl, jak uvedl v rozhovorech, přesně jeho záměr. Kameraman Andrés Arochi a skladatel Zilgi (pseudonym Elvise Perkinse, bratra Oze) sehráli klíčovou roli. Arochiho použití zkreslených čoček a chladných, centrovaných záběrů zvyšuje napětí, přičemž vzpomínky na vraždy umocňují pocit noční můry. Zilgiho nervy drásající hudba udržuje diváky po celou dobu na hraně. To vše je posíleno autistickým výkonem Maiky Monroe (It Follows) a především výkonem Nica Cage, který je téměř k nepoznání. Osgood Perkins natočil horor, který vám zůstane v hlavě ještě doma po zhasnutí světel. Bez nadsázky nejznepokojivější film letošního roku a zároveň pro mě po Challengers druhý nejlépe zrežírovaný film roku 2024. Viděno 12.08.2024 na ČSFD projekci v Kině 35 (Francouzský institut), kde bohužel uvaděčka z nějakého kreténského důvodu vyzradila celou zápletku ještě před promítáním. (18.08.2024)

Už dlouho jsem tak nenaletěl marketingové kampani a kritickému hypu. Naprosto standardní americké indie, samoúčelně vystavěné na efekt skrze prázdně naaranžované obrazy, které mají evokovat temné thrillery nebo snad horor. Škoda, že tvůrce kromě těchto jakože atmosferických statických výjevů (podobně jako v jeho předchozím snímku Mařenka a Jeníček v lese hrůzy) neumí vést příběh ani postavy - scenáristický a režijní fail. 4/10 (21.08.2024)

Od začátku až do nějaké 80. minuty perfektní - vše funguje, jak má - těžce znepokojivá atmosféra, pomalé tempo správně těžící, žánrově šlapající, bezchybná taktika sebevědomého tahu na branku, vydržel bych u filmu klidně další hodinu - kdyby - až se k té brance přiblíží a má jí ve finále plně odkrytou, neselhal v tom nejdůležitějším a nevystřílel všechny rány naprosto vedle - takže veškerá předešlá snaha a úspěch ve výsledku úplně k ničemu, velká, velká škoda. 6/10 (26.08.2024)

Longlegs jsem považoval za černého koně roku 2024 a těšil jsem se na něj jak malé dítě, ale výsledek mě zklamal tak, že jsem si to ani nemohl představit. Osgood Perkinse nevnímám jako nijak extra dobrého režiséra, a tak jsem film považoval za další klasický film, který by mohl být v krimi/detektivní lince nástupce áček jako Seven a spolu s atmosferickou stránkou a technickým stylem by mohl udělat film roku, na který se bude dlouho vzpomínat. Tady ale mohu bohužel pozitivně hodnotit jen onu technickou stránku, jelikož kamera je místy netradičně dobrá a hudba spolu s podmanivým tajemnem ve vzduchu dávají vědět, že "se tady něco bude dít". Problém ale je, že ono se tam nic nestane, takže obsahová stránka je tady doslova katastrofální. Celý příběh nedává nejmenší smysl, hraje zde všehovšudy 5 herců, celá tahle začáteční linie s FBI agenty je trapná, nikdo tady nevysvětlí KDO je Longlegs, PROČ je Longlegs, proč tady je tolik magična, proč se tohle všechno děje, všichni se chovají naprosto nelogicky a takhle nějak se přešlapuje na místě 80 minut, ve kterých se vlastně nic neodehraje a ejhle, máme tady zkratkovité finále, které nám předhodí pár scének a skončí bez vysvětlení. Ultimátní zklamání a jedinou záchranou je fakt, že film vyšel den před mojí plánovanou kino návštěvou. A že je tohle nejděsivější film současnosti, že Nicolas Cage tady má nejlepší masku v hororovém žánru a že je tohle jeho životní role? To snad nemůže nikdo myslet ani vážně... (24.08.2024)

Kuku, kuku. Longless není originální a rozhodně to není dobře vypointovaný film. I scénář staví na základním ohraném schématu bez překvapivých zvratů. Ale je zručně natočený a umí budovat atmosféru. Nicolas Cage v roli šíleného satanisty exceluje a i když na plátně moc času nestráví, vždy na sebe dokáže strhnout veškerou pozornost. Hail Satan 🙂. Většinu stopáže přesvědčivě táhne autistická Maika Monroe s nadpřirozenými schopnostmi. Škoda, že tam chybí interakce mezi padouchem a hlavní hrdinkou, psychologické hrátky ve stylu Se7en. Jednou dostane instrukce, poruší je a stane se... nic. Vyluští šifru a k ničemu zásadnímu to nevede. Happy birthday. Úvodní scéna působí jak z nějaké artovky. Je originální a svým způsobem i vtipná. Což se nedá říct o panenkách. Jsou moc fyzické, překombinované, způsob doručování divný (fakt byste ji pustili dovnitř?) a akorát přinášejí otázky, na které nedostaneme odpovědi. 666. Scéna u poslední rodiny byla zoufale očekávatelná, chování agentky nelogické a vlastně vůbec netuším proč udělala co udělala a co z toho pro ni vyplývá. A film to ani neprezentuje jako záměrně otevřený konec. Prostě nad tím nepřemýšlí, nezaměřuje na to divákovu pozornost a prostě si drze skončí. Závěr má film pozvednout, ne poslat do pekla. (12.08.2024)