Nevyřešený případ

Víte, že Sherlock Holmes byl jen najatým hercem, majícím věčné problémy s alkoholem, zatím co hlavním geniálním mozkem v pozadí všech vyřešených případů byl dr. Watson? Alespoň je tomu tak v britské krimi komedii, jejíž hlavní předností jsou bezesporu Michael Caine a Ben Kingsley v rolích slavné dvojice. Na jedno shlédnutí celkem slušné, ale nic ohromujícího. (21.02.2013)

Povedená variace na holmesovské příběhy, těžící ze dvou situací a to za a) převrácení rolí mezi Holmesem a Watsonem, takže zatímco legendární detektiv je najednou alkoholu holdující, neschopný bývalý herec, tak Watson zaujímá jeho roli geniálního vyšetřovatele a bojovníka proti zločinu, a za b) většina ostatních postav z klasického románového universa pravdu netuší a tak se k nim chovají stále tak jako by odpovídali klasické předloze. A z tohoto nesouladu pramení většina vtipných situací v čele s pro mě tou nejpodařenější, prohlídkou domu podezřelého a odlákávání Lestrada (ve výborném podání Jeffreyho Jonese) od skutečného pátrání a mnoho povedených dialogů, kdy se nic nechápající Holmes ubezpečuje, co že to vlastně právě dělá a proč. Film si spíše užijí znalci předlohy, kteří si tak jako já vychutnají povedené hraní s klasickými klišé a jimž nevadí, že si autoři střílí z jejich oblíbené postavy. Navíc, pokud by šlo o znevážení geniálního detektiva, tak ať si případní bručouni přečtou knihu Sherlock Holmes a Obří krysa ze Sumatry, kde v názvu zmíněný hlodavec skutečně není nápaditou metaforou pro nějakého velkého zločince :-) (20.01.2010)

Než se dostanu k jádru věci, je třeba skoncovat s tím stále opakovaným tvrzením, že jde o parodii. Parodie buď zveličuje zdánlivě vznešené vlastnosti předlohy a jejích postav ad absurdum a konfrontuje je s přízemní skutečností, anebo důsledně dotahuje do konce, co je v předloze nedomyšlené nebo se vzpírá logice. Účelem parodie je předlohu usvědčit z hlouposti, naivity nebo vypravěčské neobratnosti. O nic takového Without a Clue neusiluje a očekávat parodii v popsaném smyslu slova může vést ke zbytečnému zklamání. S filmy Václava Vorlíčka nebo Oldřicha Lipského má společnou jen situační komiku v nezvyklém prostředí a s rabiátskou zlomyslností Mela Brookse už vůbec nic. Je to detektivní komedie, jejíž zápletka by bez potíží obstála jako běžný holmesovský případ. Komediální šťávu jí dodává myšlenka, že Sherlcok Holmes je pouhým maňáskem pro veřejnost a za nitky ve skutečnosti tahá doktor Watson. Holmese si kdysi vymyslel, aby nedráždil konzervativní medicínské kruhy svým výstředním koníčkem. Případy, které sám vyřešil, připisuje Holmesovi a sám je naoko pouze dokumentuje jako dopisovatel magazínu The Strand. Jenže Holmese představuje za byt a stravu neúspěšný herec ("Moje hra se hrála jen jednou, ale ne bez odezvy."), který si zhusta nepamatuje předepsaný text, pokoutně pije a pro nízké IQ ho nelze ponechat bez dozoru. Doktor Watson už mu nechce dělat chůvu a sám zůstávat v pozadí, jenže veřejnost věří zromantizované fikci víc než bystrému úsudku jejího autora... Řekl jsem, že případ, který Holmes a Watson řeší, by obstál i v detektivce. Věřím tomu, ale za předpokladu, že by šlo o padesátiminutovou epizodu nějakého seriálu. Detektivní pátrání se zdařile snoubí se situační komedií všude tam, kde je hlavní dvojice pohromadě. I scény, které bývají v detektivkách nudné (taková ta prvotní ohledávání a výslechy) jsou zábavné díky té skvělé základní myšlence. Michael "Holmes" Caine vždycky nasadí blahosklonný výraz, o kterém pouze my a Watson víme, že znamená "nemám nejmenší ponětí, co bych řekl", potěžkává dýmku a klade otázky, aby získal čas, Benu "Watsonovi" Kingsleymu tečou nervy, ale okolí Holmesovi visí na rtech v tichém úžasu a pokládá si za čest být součástí situace. Tohle funguje vždycky. Scény, které Holmese a Watsona rozdělují, se mi zdají o něco slabší a zpomalují spád filmu tam, kde by měl naopak gradovat. Zcela spokojen nejsem ani s podobou profesora Moriartyho, kterého jsem si vždycky představoval jinak. Nebýt těchto dvou výhrad, nebál bych se ani pěti hvězdiček. 80% (19.08.2010)

Se sherlockovskými adaptacemi se v současnosti trhá pytel, vlastně se trhá od počátků kinematografie; dle statistik se jedná o nejadaptovanější literární postavu vůbec. Mezi vícero-méněro rutinními nebo poplatnými pojetími tedy povedené výstřelky potěší. Film staví na škodolibé premise, že Holmes je herecký trouba a k vyšetřování nenápadně píše notičky geniální doktor Watson. Poněkud jednostranné rozdělení vloh a talentů z původního pojetí je poopraveno - Sherlock má charisma, Watson rozum. Kromě scénáře, který téma hravě a zdatně těží, aniž by zatěžovalo detektivní zápletkou, přispívá k neslušné zábavnosti hlavně ústřední herecké duo. Kingsley je nicméně odsouzený k roli zhrzeného, nudného génia dedukce, takže příležitost zářit dostává především šarmantní pitomec Michaela Cainea. Nactiutrhání legendy je slušná bžunda. Škoda, že na světlo světa nejspíš nikdy nepřijde záměr restartovat Sherlocka Holmese se duem čmuchalů Sachou Baronem Cohenem a Willem Ferrellem. (31.05.2014)

"Co to hledám? - Stopy. - Už jsem nějaké našel? - Ne, ještě ne. - Nuže, tak mi to pak řekněte." Imbecilní Sherlock a geniální Watson je skvělej nápad. Pokaždý, když se Sherlock pokoušel o dedukci, jsem se musel smát. Stejně tak jeho uklidnění po sdělení, že Moriarty ví, že Sherlock je idiot a tudíž mu nic nehrozí. Chemie mezi Sherlockem a Warsonem prostě fungovala tak skvěle, že jejich tempu nemohl případ rozhodně stačit. (27.03.2022)