Život je krásný

Zvláštní případ filmu, kterému musíte dát víc šancí, abyste si ho zamilovali. To, že patří v USA k nedílným atributům vánočního vysílání, je trochu matoucí. Je třeba vzít v úvahu, že v kinech to byl málem propadák a rodinným stříbrem se stal až s opakovanými televizními reprízami. Inu, tak se zrodil nejeden hit. ;-) Ale k samotnému filmu: Capra opět natočil sentimentální pohádku se sociálněkritickým podhoubím a záleží na vás, jestli něco tak sladkého snesete. Zápletka nutkavě připomíná Dickensovu Vánoční koledu (kterou mám osobně dost rád) a o Jamesi Stewartovi se nedá napsat nic výstižnějšího, než napsal kolega Radyo. Tak. Jestli jste dočetli až sem a ještě nezvracíte, tak jděte do toho. Mohlo by se vám to líbit. 90 % (20.02.2003)

Jeden z mála filmů, jehož poselství vítězí nad dějovým obsahem. Zápletka, stejně jako způsob vyprávění příběhu, jsou nadnesené. Vše je prostoupeno zvláštní spiritualitou, důrazem na tradiční křesťanské hodnoty a morální poselství. Však jde o jeden z 15ti filmů s největším morálním přínosem dle seznamu vydaného Vatikánem ke 100. výročí kinematografie. Pravdou je, že film velmi nenásilnou a příjemnou cestou poukazuje na význam života každého z nás a vybízí nás k zamyšlení se nad sebou samými, nad svými životy. Šikovně relativizuje nepodstatné, co se člověku zdánlivě jeví jako podstatné. Ukazuje nám americký sen v trochu jiné podobě. V podobě křesťansko – humanistické utopie, kdy pravda a láska vítězí nad lží a nenávistí. Lidé potřebují své sny a utopie. Všední život by byl bez nich příliš krutý. 90% (10.01.2012)

Film, u kterého jsem si pořád kladl otázku, proč že se tohle stalo klasikou? Ale pak přišla poslední půlhodina a já věděl, že kvůli tomuhle. Překrásný film, jehož konec je tak krásný, až se některým cynikům bude chtít zvracet… jejich chyba, protože si neuvědomují, že život je opravdu krásný a někdy prostě potřebujeme jen menší zázrak… nebo většího strážného anděla. 100 %. (12.08.2010)

Pozrel som si farebnú verziu snímky a minimálne 3x som si musel skontrolovať, či som si stiahol naozaj film z roku 1946. Možno to robili aj tie farby, ale zdalo sa mi, že takto filmy nevyzerali v 40.tych rokoch 20.storočia. Ten štýl snímania bol odlišný. Už konečne chápem, prečo má film taký úspech a prečo je toto jeden z klenotov starej kinematografie. Na strane druhej ma to až tak nedostalo, sú tam nudnejšie a zdĺhavé miesta. A práve pointa filmu, kedy sa z hlavnej postavy stane "nežijúci" človek, je najnudnejšou pasážou celej stopáže. To ma už viac bavili scény okolo bankovníctva. Herci sú ale skvelí, hudba veľmi príjemná. Malo to dokonca aj kus vianočnej atmosféry. Vo finále teda hodnotím u mňa slušnými 65.%ami. (27.09.2022)

Schopnosť dojať diváka poukázaním na Charakter je zjavná a tak populárna, že Život je krásny patrí k americkej rodinnej televíznej Vianočnej pohode. Čosi ako v našich geografických šírkach Tri oriešky pre popolušku, Perinbaba alebo Mrazík. Nuž ale, ak sa na zápletku pozriem podrobnejšie, čo spôsobí hlavný emočný zlom? Nuž: nedostatok peňazí. Rodina plače, tata zúri, demoluje zariadenie domu a ide sa o Vianociach hodiť do rozbúrenej rieky. Všetko len pre stratené prachy. Áno, uvedomí si, že nie sú všetko. No scenár pod rafinovanou tézou: "V núdzi spoznáš priateľa" ťahá myseľ diváka záverečnými výjavmi práve k tomu, že mať peniaze = šťastie, rodina, pohoda. Takže, hoci naozaj dojímavý a slzopudný film, stále pevne ukotvený v propagácii najsilnejšej drogy a jej hromadenia - peňazí. S pridaným morálnym imperatívom: správne zarábajúci podnikateľ je zároveň humanista, ľudský, pozorný, vnímavý, nápomocný a citlivý. Hodnotenie by teda malo oscilovať kdesi v priemere. No za okúzľujúcu vetu černošskej darkyne v závere: "Tu máte peniaze, čo som sporila na rozvod, keby som sa niekedy do budúcna vydala.", dávam vianočnú hviezdu navyše. (26.12.2021)