Million Dollar Hotel

Geniální film, který má všechny znaky typické pro Wima Wenderse. Například rozvolněnější naraci, pomalý spád a důraz na atmosféru. Citlivky budou šťastní, ostatní se můžou jít bodnout... Doprovázející písničky U2 jen podtrhují lyrický rozměr filmu a spolu s hereckým výkonem Jeremy Daviese vytvářejí naprosto výtečnou symbiózu, kterou nikdy nezapomenu. Pro mě je to jeden z nejlepších snímků nového milénia... (09.09.2006)

Ve Wendersově „miliónovém hotelu“ se asi nikdo nezabydlí snadno. Je to zcela jiný svět než ten vzdušný berlínský, v němž se všechny sny, myšlenky a pocity slévají v jedné osvobozující polyfonii doléhající k sluchu andělských posluchačů. Je to svět klaustrofóbní – a každá vyslovená i myšlená věta k jeho uzavřenosti přispívá. Interiér, který místnosti skládají, připomíná podobnou zaprášenou knihovnu jako antikvariát, do něhož chodí Eliška, a jeho obyvatelé mohou nejednomu čtenáři připadat jako nerozřezané knihy. Pomalu se rozvíjející příběh stále vzdaluje potřeba zorientovat se ve všech těch gestech, pohybech a umanutostech, v celé té několikanásobné „hře na…“. Každý dojem z proniknutí povzbuzuje k dalším pokusům dešifrovat celou tu hieroglyfickou kompozici, byť se tím drama stále důsledněji znečitelňuje, a podobně působí i všechna vykročení z hotelových dveří: to světlo za nimi neodkrývá o nic víc než všechny ty masky. – Než jsem se rozdýchal, měl jsem dojem, že je film jen skicou nějakého budoucího díla – srovnatelně zásadního pro Spojené státy americké jako Nebe nad Berlínem pro Evropu. Že je to soubor poznámek, plno náčrtků a zkusmých ohledání. Zvláště mi nevyhovovala hudba – coververze Reedovy písně Satellite of Love srozumitelně vyjádřila, komu měla být svěřena. Také bych osobně přivítal jiné obsazení, jakkoliv jsem si postupně na ústředního hrdina i na netypického vyšetřovatele zvykl a svým způsobem si je oba oblíbil. (19.02.2024)

První hodinu jsem nedokázal pochopit a pak jsem to už tak nějak vzdal. Je šance, že kdybych ztroskotal na pustém ostrově a měl k dispozici jeden jediný tento film, tak bych po několika reprízách tomu dokázal přijít na chuť. Ale ta šance je opravdu velmi nízká. A hlavně by to byl důkaz toho, že už mě hráblo. 10% (07.08.2020)

Někoho Million Dollar Hotel do sebe vtáhne, někoho nikoliv. Psychedelická, místy až surrealistická ukázka přesného vedení z režisérské židle, bezchybného herectví (překvapivě i u Milly Jovovich) a v neposlední řadě příkladné práce s kamerou. Doplnění o písně z repertoáru U2 už je jen třešničkou. První obrovská příležitost pro Jeremy Daviese nedopadla vůbec špatně, škoda že se na film trošičku zapomíná. Teď Jeremy musel opětovně dokazovat svůj um ve Ztracených. Pro Million Dollar Hotel je škoda, že tomuhle stylu vyhovuje vkus jen u zlomku diváků, v opačném případě by jistojistě šlo o klasiku. (02.07.2010)

Dal bych odpad! Ale Peter Stormare,takze jedna hvezdicka,ne protoze tam jenom je,ale taky zaujme. Tak tenhle film me fakt rozcilil.Nevadi mi Bono,U2,Mel,Milla(jo,Jeremy Davies, ten je hroznej,ale v jinech filmech ho mam rad).Proc vsak musi byt nektery experimenty tak nudny,trapny... .Vsem, kterym se to libilo, se omlouvam. (22.02.2007)