Hřbitov pro cizince

Výborný scénář Jiřího Hubače to celé v mých očích povýšil, je to napsané výstižně, trefně, přesně ví, co chce říct a nechybí tomu nadhled a ani humor.. Jak ta komančská lůza zacházela v 50. letech s piloty RAF je neomluvitelné.. Jiří Bartoška a Josef Dvořák velmi dobří, potěšila mě i půvabná Libuška Šafránková, ona je prostě kouzelná i jako učitelka.. Červené karafiáty mě iritují dodnes.. (20.02.2021)

To nic, Pepo. To je jen castingový přehmat. Tenhle televizní film není až tak důkazem toho, že zažitý komik Josef Dvořák nemůže ztvárnit pevnou charakterní roli, i když se na něj zvyká zle nedobře. Dvořák hraje v rámci možností docela dobře, ale rázem byl nesympatický až protivný. Jeho vysloužilý pilot postrádá zajímavý náhled. Do toho to utahané, v podstatě nulové tempo. Přitom ostřílený režisér Jaroslav Dudek nezahálí a po celou dobu produkuje zdatný experiment spočívající v průniku do duše jednoho vitálního komika, ale zkrátka uniforma Dvořákovi neladí, do toho ty jeho uši a umělcův trpitelsky roztrhaný výraz. Nepřišlo mně to vůbec působivě zahrané. Další podobně zaměřená role už samozřejmě nemohla následovat. Vzhledem k laciné televizní produkci je ošizena i výprava. Dokáži si představit film v lepší úpravě, kdy se mohlo přidat množství divácky atraktivních lokací, případně nějaká ta akční scéna, i když u scenáristy Hubače, je něco takového scifi. Krátce po listopadu, kdy se úplně rozpadla tvůrčí a umělecká infrastruktura, film mohl působit jako návrat k televizní kvalitě. Po téměř čtvrt století od uvedení filmu na obrazovky, už to tak nevidím. Je však zvláštní, že film mám spojený jen s Dvořákem, přitom v něm hrála celá plejáda skvělých českých herců, ale ani jednoho si nevybavím nijak markantně. Tenhle post-war film se táhne jako žvýkačka, nemá úplně nemožné aranžmá, pro celé pojetí příběhu je vlastně vyhovující, ale mně připravil jen rozvleklou nudu s hercem v hlavní roli, který do role válečného veterána ani příliš nepasoval. Jak už jsem naznačil, jednou vodník, navždy vodník. 10% (19.05.2015)

Osudy československých letců, kteří za druhé světové války bojovali v Anglii, jsou všeobecně dost známy. Režim se k nim po "Vítězném" Únoru zachoval přinejmenším macešsky. Zde vystupují dva kamarádi, kteří se setkávají v nové době v městečku, kde se narodili. Jeden pracuje jako holič, druhý shání práci marně. K ničemu jsou mu znalosti, zkušenosti i kapitánská hodnost. Naopak po něm jdou jeho staří kamarádi i všude přítomná domovní důvěrnice. A za chvíli samozřejmě i StB. (08.05.2020)

Kdysi při premiérovém nasazení jsem z tohohle dílka byl nadšenej, dnes už tolik ne. Jedno se ale musí nechat - tenhle film vstupuje do dějin televize jako jeden z mála skutečně hodnotných hereckých výstupů Josefa Dvořáka. Je logické, že tahle tématika se po roce 1989 v dramaturgii musela nutně objevit, ale s odstupem častu se mi to zdá až příliš černobílé a přitažené za vlasy. Co se týče vyrovnávání s minulostí, s podobnou tématikou a od stejného scénáristy je mi bližší Zámek v Čechách. (04.12.2011)

Velmi silný příběh o síle přátelství, lidské hrdosti, vojenské cti i malosti brzy po válce, skvěle ztvárněný Jiřím Bartoškou a překvapivě skvělým Josefem Dvořákem, kterému vážné téma hezky sedlo. Vyvrcholení příběhu bylo velice působivé a dojemné. Škoda jen televizního formátu, protože toto téma by zasloužilo celovečerní film (jeden podobný získal dokonce Oskara). (23.05.2011)