Režie:
Jiří SvobodaScénář:
Petr ZikmundKamera:
Alois NožičkaHudba:
Jozef RevalloHrají:
Jana Brejchová, Radovan Lukavský, Radoslav Brzobohatý, Jiří Bartoška, Jiřina Steimarová, Evelyna Steimarová, Bohumil Švarc st., Zuzana Burianová, Anna Wetlinská, Václav Mareš, Jan Schmid (více)Obsahy(1)
Televizní hra Petra Zikmunda nás zavádí do prostředí veterinárního výzkumného ústavu v okamžiku, kdy se jeho pracovníci snaží vypořádat s náhlým výskytem vztekliny. Pracovní problém však přerůstá v osobní téma každého z nich, především v osobní téma MVDr. Evy Krausové. Až do tohoto okamžiku žila Eva tím nejběžnějším životem. Svobodná matka kolem čtyřicítky, zaměstnaná v ústavu prací, z níž se už stala rutina; jeden den v týdnu strávený s přítelem - bez nároku na jakoukoliv společnou perspektivu; krátké prázdniny u rodiny na venkově s dítětem, o něž se v průběhu roku stará Evina matka. Žena, která to nikam příliš nedotáhla. Až jednoho dne náhoda před ni předkládá příležitost, na niž od mládí podvědomě čekala a léty pozapomněla. Ale teď, ve čtyřiceti? Mnohé ze snů mládí se uzavřely, na mnoho věcí v životě Eva už rezignovala, a to všechno najednou připomíná chvíli, kdy se zdá, jako by čas utíkal rychleji a k naplnění něčeho velikého už příliš nezbývá. Náhodná nabídka se mění v posedlost a nakonec ve hru na život a na smrt. Televizní hru Jehla natočil režisér Jiří Svoboda v roce 1982. Do hlavní role obsadil Janu Brejchovou, která za ni získala na MTF v Plovdivu Hlavní cenu za nejlepší ženský herecký výkon. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (42)
Velmi atraktivní téma. Řešila se vzteklina a mezilidské vztahy. Uvítala bych mnohem větší psychologickou hloubku, přece jenom to jsou závažná témata. Pak bych vrněla blahem. Takhle si pouze odfrknu a jedu dál. Jana Brejchová je velmi výrazná herečka. Ještě, že ji máme a můžeme si její herectví užít. ()
Jiří Svoboda byl v osmdesátých létech mistrem napětí, což dokazuje i v tomto psychologickém televizním filmu z laboratorního prostředí. Jana Brejchová v roli veterinářky Evy, která má po kolegovi převzít celé oddělení výzkumu se nešťastně dostane do situace, která změní její pohled na svůj život. Atmosféra je dokonalá, k čemuž přispívá hudební nahrávka mého oblíbence Jozefa Revalla, která střídá synťácké zvuky s reálnými nástroji. Jiří Svoboda holt tenkrát uměl a každý jeho film byl silný zážitek. ()
Výchozí téma, týkající se vztekliny a rozpoložení hlavní postavy - Evy Krausové, je silné. Ovšem rozvedení se rozplývá do pracovněpartnerskorodinných vztahů podobně jako v průměrném dílu Ordinace v růžové zahradě. Navíc kompozice v podobě předělů s datem nebo se záběrem na hodiny (asi symbol času) je vtíravá. Pozornost odpoutává i příliš dramatický hudební doprovod (hudba Jozef Revallo). Také role náhody snižuje mé hodnocení - proč mrtvou lišku musel najít zrovna syn veterinární laborantky? ()
Takové Svobodovo průměrné cvičení na úžasný Skalpel, prosím, fanoušci režisérových skvostů mohou tohle dílko klidně opomenout. O boj proti vzteklině ve skutečnosti nejde, spíš se hlavní hrdinka tak nějak potýká se svým neuspokojivým životem, nějak sama neví, co chce, je trochu hysterka a musí vařit Brzobohatýmu kafe. Pokud člověk přežije místy těžko pravděpodobné dialogy a přestane přemýšlet nad tím, proč mu Bartoška připomíná ministra Kalouska, čeká ho nenápadná nevzrušivá hodinka. ()
Televizní inscenace o smrtící epidemii vztekliny, na jejímž pozadí se odehrává to hlavní, život čtyřicetileté opuštěné doktorky. Brejchové ta role sedla. Její podání vyloženě kontrastuje s těmi otřesnými televizními kulisami za pár korun. Škoda, že tohle netočil Kachyňa, jelikož tohle je vyloženě látka pro něj. Pod Svobodou je to jen průměrný televizní film z nemocnice. [489. hodnocení, 32. komentář, 72%] ()
Galerie (6)
Zajímavosti (2)
- Jana Brejchová obdržela v roce 1982 na festivalu v Plovdivu hlavní cenu za herecký výkon. (M.B)
- Ve filmu hraje Jiřina Steimarová se svou dcerou Evelýnou. (M.B)
Reklama