Uctivá poklona, pane Kohn

Samozřejmě, že nepoměrně lepší zpracování anekdot, než u Troškova Kameňáku, ale i zde si myslím je znát, že točit je moc nelze. Každou anekdotu přeci většinou vypravěč začíná okřídlenou otázkou: „A tuhle znáte?“ Je logická, anekdota je literární miniútvar s jepičím životem končícím sdělením pointy. Neumím si představit důvody, které mohou vést tvůrce k tomu, že stojí o to, aby jeho film byl ke shlédnutí jen jednou! Snad kromě masochisty. (11.02.2008)

Na začátek vezmeme v úvahu nasazení a výtečné obsazení kvalitními herci, které však srazíme levným provedením. (nepohlídané historické reálie - dopravní vertikální a horizontální značení, reklamy na ulicích, aj. - historicky nesmyslné výroky (není myšlena anekdota, ale spojující vata), pofidérní (pře)svícení, přehnaná ostrost kamery zbytečně ukazuje nevychytané scény, ... ) Vzniklá splácanina je přesto koukatelná, a díky tématickému hudebnímu doprovodu i poslouchatelná. 50% (14.06.2012)

Především si nemyslím, že „mám rád židovské anekdoty“ je věta, kterou byste měli uslyšet prakticky od každého snoba. Nepochybuji, že v tom něco snobského může být, pokud tuto větu vysloví snob. Nemělo by to však být důvodem pro odsouzení celého díla. Za sebe mohu říct jediné, určitě nejsem snob, a proto neříkám, že „mám rád židovské anekdoty“. Já je prostě miluji. Ono to totiž ani tak nejsou anekdoty, jako koncentrované životní zkušenosti a filozofie jednoho z nejstarších národů. Jsou v tom zamíchány dílem zkušenosti, dílem kus života, kus lidskosti, kus vypočítavosti, kus lidských povah, dobrých i zlých. To vše, podáno s nadhledem a s humorem, tvoří neuvěřitelně pravdivé lidské příběhy. Možná právě proto mají křesťanství a islám dodnes problémy se židovstvím, i když dlužno dodat, že samotní Židé toho udělali dost málo, aby se jim dostalo ze strany křesťanů a muslimů pochopení. Každopádně seriál židovských anekdot je úchvatný, o co se zasloužily v nemalé míře skvělé herecké výkony protagonistů. Je jenom škoda, že jich bylo natočeno tak málo. Dávám za 5. A přidávám jednu parádní židovskou ze života navrch. Ptá se Kohn Roubíčka. Líbějí prominout Roubíček, mají rádi takové ty postarší ženy s velkou, tlustou prdelí. Ne odpoví Roubíček. A takové ty se šedivýma vlasama a kalnýma očima. Ne diví se Roubíček. A takové ty s povadlýma prsama a dojitou bradou. No to už vůbec ne odpoví Roubíček, co si to vo mně myslí. Tak líbějí prominout Roubíček, proč mi potom chodí za Sárou? (04.03.2012)

"Mám rád židovské anekdoty" je věta, kterou uslyšíte prakticky od každého snoba. Patří to k jeho povinnostem, stejně jako jíst suši a předstírat zasvěcenou znalost vína. Jenže snob bude znalecky převalovat na jazyku i koňskou moč, pokud ji stočíte do lahve s patřičnou etiketou. A stejné je to s těmi vtipy. Je totiž třeba rozlišovat ŽIDOVSKÉ vtipy (ve smyslu vymyšlené Židy) a vtipy O ŽIDECH, které jsou vpodstatě antisemitistické. To bývají právě ty anekdoty začínající, jak "potká Kohn Roubíčka" a ústící v pointu, naznačující, že Židé jsou lakomí, mají pelešivé ženy a blbé děti. Není náhoda, že většina těchto anekdot se rozšířila v meziválečném období. I lidová slovesnost byla jedním z prostředků nacistické propagandy. Skutečný židovský humor je něco jiného a ve filmu ho reprezentuje třeba Hugo Haas nebo Woody Allen. Bývá to třeba jen bonmot; složená věta, jejíž druhá část vyvrací první, jako třeba věta "Nenávidím černochy, Židy a rasisty." :-) Asi to vyplývá z židovského náboženství, které jako jedno z mála nejen připouští, ale přímo v sobě obsahuje humor. Nevtlouká svým ovečkám do hlav všespásná dogmata, naopak je vybízí k neustálému kladení otázek. Nutno přiznat, že tento cyklus používá oba zmíněné druhy vtipů. Řekl bych, že ty "protižidovské" převažují a leckterému Židovi se při nich asi musely zježit pejzy. Kdysi se mi to líbilo, ale člověk se věkem vyvíjí a dnes se podezřívám, že mě spíš potěšilo to velkolepé obsazení, než že bych se opravdu bavil. 40% (10.03.2008)

Fóry mám rád. Patřím k těm šťastlivcům, kteří si je pamatují. V hlavě jich mám vážně kupu a hrozně rád se na nějaké akcičce vždy potkám s někým stejně založeným. Pak dojde na ,,souboj'' to když se snažíme navzájem sobě říci ten nejlepší fór. Zjistíme při tom, že řadu vtipů známe stejných, nebo jen lehce upravených a tak otvíráme všechny ty šuplíčky v hlavě, kde máme ty policajtské, o blondýnách, zvířátkách, Pepíčkovi, Sv. Petrovi a nakonec dojde na nejvyšší ligu na - židovské. Každej kdo má rád fóry ví, že židosvké jsou ty nej. Ale těm už se každý nesměje. Někdy jsou tak chytré, že je třeba se nad nimi důkladně zamyslet. Když před časem přišel režisér Troška s nápadem natočit film plný vtipů (ano znalci už vědí šlo o Kameňák 1), říkal jsem si že by to mohlo fungovat. Dnes nejen znalci, ale i já víme, že to nefungovalo. Tedy on už se natáčí tuším Kameňák 9, ale já jej obloukem obejdu.... A přeci z fórů natočit film, dokonce seroš jde! Uctivá poklona, pane Kohn ! je toho jasným důkazem. Do nedávna jsem o existenci tohoto seriálu neměl tušení. Dnes jsem viděl několik dílů a byl jsem nadšen. Jednoznačně je to dáno velkou moudrostí ve vtipech, ale i nasazenou tehdejší plejádou velmi skvělých herců, kdy i ,,mistr'' Donutil mi při sledování nezpůsoboval bolestové kroucení palců u jnohou... ------ A tenhle znáte? Do masny v Jeruzaleme vejde Arab a cosi rekne. Prodavajici Zid povytahne oboci a pta se: "Salam a co?" --- .-))). * * * * (05.07.2014)