Caligula

S dekadencí jsem pořád kámoš a Caligula navíc představuje korunovaného krále zvrhlosti, čili je má hlava o to víc v pejru. Je-li nějaká historická nesrovnalost, pak se nebudu otírat o císařův majestát a raději se vyslovím přímočaře: bylo to skvělý. Brass je pro mě exemplářem nechutným a to, že jsem mohl nakouknout do jeho perverzní hlavy, bylo spíš poděkování, než znepokojení. Asi je to tím, že jsem takovej. Vyjma téhle fascinace, obdivuju výkon mechanického pomeranče, který byl snad políbený dekadentní múzou. Caligulu prostě nemohl hrát jiný herec. Velmi psychotropní zážitek! (06.06.2010)

Co je člověk a jaká je jeho povaha? Je to tvor, který se obléká, aby dal najevo, že není nahý, a který se obléká, aby se obnažoval. Tvor, který se vždy nutně pohybuje na hranici normality. A co ještě? Postavy caligulovského theatrum hominis buď souloží nebo o tom mluví, mnohem víc je však zajímá moc a přežití. A pokud sex, tak většinou buď jako jedna složka bezmezné opulence a nenabažitelnosti požitky nebo opět jako nástroj moci. A Botička se bojí smrti, infantilně miluje svou krásnou sestru, rád si hraje a chce se být bohem. Zkouší, kam až se dá zajít a je dokonalým vtělením bezohlednosti. Brakový pornograf Tino Brass vytvořil opulentní dílo, zdařile ambiciózní nejen co do útoku na hranici mezi uměním a pornografií, ale i pokud jde o myšlenkový a meditační potenciál a jemuž se adekvátností titulní postavě a jí příslušnému espritu vyrovná asi málokterý historickobiografický snímek. Není to ani přiblblé péčko, ale ani z těch pohříchu obvyklých "seriózních" historizujících obrázů, v nichž dávné postavy prezentují politické a společenské myšlenky druhé poloviny 20. století. Kazí ho jen jedna věc: Ať mi nikdo neříká, že nemohlo být místo těch implementovaných penthausových štětek sehnáno pár ke všemu ochotných no-name rádoby héreček, které by byly schopny zhostit se jejich "rolí" aspoň trochu na úrovni. Než i přesto jsem Brassovi vděčný. Jo a taky Claudius byl dost trapný, ale to už musíme přičíst interpretaci dějin z hlediska Caliguly boha. (26.06.2011)

Absolutní hardcore! Dekadence antického Říma zobrazená tak explicitně, že i dirty seriály jako Řím a Spartakus vypadají ve srovnání s Caligulou jako výchovné a morálně nezávadné lekce z dějepisu určené dětem na základních školách. To bohužel ale nic nemění na tom, že stejného, ne-li ještě o dost lepšího, kýženého efektu by šlo bezpochyby dosáhnout i bez těch neustálých zásunů, prstovaček, lízaček, kuřeb, ejakulátů apod. (v nezkrácené verzi pravděpodobně není scéna, v níž by nebyl alespoň jeden obnažený zadek, prso, pyj či vagína). Nicméně, vidět v tomhle "krvavém pornu" tak respektované herce, jako jsou Peter O'Toole, John Gielgud a Helen Mirren, je rozhodně zajímavý (a možná i unikátní) zážitek... :) 60 % (12.08.2015)

Aj keď tento film je veľmi zvláštnou a kontroverznou zmeskou porna a histórie, možno práve o to je dôveryhodnejší. Veď staroveký Rím dokázateľne holdoval tu stvárnenému sexuálnemu životu! Videla som ho dávno, ale trúfam si tvrdiť, že Malcolm McDowell aj Peter O'Toole podali výborné herecké výkony. Rozhodne si myslím, že tento film sa historickej realite blíži oveľa viac, ako absolútna väčšina takzvaných historických filmov. (23.01.2006)

Tinto Brass je břídil, který potopil celý film, ač prý porno scény netočil. Malcolm McDowell a Peter O´Toole jsou sice perfektně zvrhlí a dokonce i podobní svým historickým předlohám, ale oba hrají mizerně. No a úplným zklamáním bylo pro mě obsazení jakéhosi kastráta do role mého oblíbence Claudia. To mi Brass neměl dělat. Přesto jsem film viděl dvakrát a to pokaždé v jiné verzi. Kdo by taky čekal, že v televizi NOVA pustí porno, že? (09.04.2005)