Caligula
Caligola
Caligula
Režie:
Tinto BrassScénář:
Gore VidalKamera:
Silvano IppolitiHrají:
Malcolm McDowell, Teresa Ann Savoy, Helen Mirren, Peter O'Toole, John Gielgud, Guido Mannari, John Steiner, Paolo Bonacelli, Giancarlo Badessi (více)Obsahy(2)
Nejkontroverznější film 20. století! Absolutní moc - absolutní zvůle... Slavný snímek Tinta Brasse zpracovává příběh ze starověkého Říma. Zvrácený Caligula (Malcolm McDowell) se neštítí ničeho, aby dosáhl moci, a za jeho panování ovládá Řím zrada, sex a násilí! Otevřené znázornění brutality i erotických scén vyneslo filmu skandální pověst. (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))
(více)Recenze (345)
když psali kontroverzní... čekal jsem... no možná více kontroverzní ()
Len po dopozeraní málo filmov som ľutoval, že som sa dal na niečo také nahovoriť. Tento kraľuje! ()
Ulítlá bizardnost! Tři shakespearovští herci uprostřed komparsu z Penthouse. Papundeklové studiové kulisy laděné do stylu červené lucerny. Je pravda, že co se týče historických zdrojů, film je nijak nepřekrucuje, ale zobrazování orgií je vlastně nudné pro toho, kdo se jen kouká. A nějak nejsem voyeur. ()
Typický starší film, kvalitka obrazu trošku kolísala,ale to se asi není čemu divit..Efektů a masek jsem taky nadvakrát moc nenašla..Takže hodnotím jen strohý příběh a ten mě neuchvátil..Ačkoliv mám historické filmy ráda, tenhle byl něčím jiný..Bohužel.. ()
Nesestříhaná verze má alespoň ty prasárničky. Jako film to ovšem nestojí za nic. 40% ()
Není to veselé pokoukání... Tvrdé sexuální scény, nebyly natočeny režisérem Brassem.Podle Brasse se Caligula stal pornografickým filmem, který ignoroval záměry režiséra. Brass se stejně jako scénárista Gore Vidal od takto upraveného filmu distancoval. ()
To, jaký byl Caligula tyran a prasák je všeobecně známo, proto tento “historický velkofilm“ nijak nepřekvapil. Tolik ptáků a bobrů pohromadě jste neviděli ani v pořadu na Animal planet, a že jsou bobři chránění není nic nového. Tady byla rovnou celá chovná stanice, až z toho jednoho přešla “romantická nálada“. Díky Bohu za žiletky. Také už tehdy Římané věděli, že zdravá felace není vůbec špatná. Přes velké množství reálných erotických nebo spíše pornografických scén a násilí, nemá film v podstatě co nabídnout. A tak jako se ve filmu zmítají v rozkoši všichni souložníci, já se stále zmítám nad rozhodnutím, zda dát hvězdy dvě nebo tři. ()
Mě se zdá že třetina z toho je ten umění-nápad, a zbytek je nedodělaný něco, dalo by se to naspat i líp. 2,5/5 ()
Násilí, sex, sexuální násilí, takže po stránce scénáře nic moc. Celkově to bylo takovy dost sračkovity. Nahota se tam hodila docela dobře, pár těch porno záběrů by taky nevadilo, ale nic se nemá přehánět a míň je někdy víc. A tady se to opět potvrdilo. Zahrany to nebylo taky zrovna geniálně, i když McDowell se do role hodil. Ostatní většina herců byla hrůzna a děs, stejně jako celej film, kterej se mi neskutečně táhl a byl o ničem. A to nemluvim o těch lacinejch rekvizitách. Chtělo by to nějakej pořádnej remake... ()
Nesestříhaná verze plánovitě sází kousky porna na plátno, které někdy do děje vůbec nezapadají. Je to namíchané z až šíleným násilím, působí to hodně nevyváženě. Tvůrce jakoby chtěl diváka šokovat, zhnusit a byl placený v úkolové mzdě. Kamera je dá se říct, velmi dobrá ale McDowell není ani zdaleka tak přesvědčivý jak v Mechanickém pomeranči, kde hraje podobnou zrůdu. Brasse já můžu, točívá zábavné lehké filmečky s erotikou a pěkně padnoucí muzikou. Z tohoto díla se může lehce udělat blbě. Sex by měl být veselejší, je můj názor. ()
Nezkrácená verze je opravdu slušný hardcore, i přesto na mě však ostentativní erotika nepůsobila nijak samoúčelně, ale dotvářela veškerou absurditu dvora antického Říma. Určitě stojí za zhlédnutí. ()
Nudný historický film o zajímavém tématu říznutý spoustou porna. Nic víc. Brass a Pasolini si mohou podat ruce. Hodina dějepichu brought me here. ()
Připouštím, že je to trochu kontroverznějšího pojetí antického Říma :-) Podobně jak u 120 dnů Sodomy- jedná se o výjimečný film. McDowell je skvělý, ale Peter O´Toole famózní. PS- Sloučení Brass Passolinni je chybné, pro oba dva má vyjádření sexuality jiný význam. ()
Jako malej jsem si u toho vždy pohádkově vymlask klobásu.. ()
„Caligula je odporný, bezcenný a hanebný odpad. Je ostudou pro všechny herce, kteří se zúčastnili natáčení. Odpad na morální i umělecké úrovni.“ Zhruba tak znělo základní konstatování z desítek dobových recenzí. Pro nezasvěcené. Caligula je nechvalně znám, jako ukázka katastrofální produkce s uměleckými ambicemi, která se vymkla kontrole. Máme tu herce Malcolma McDowella, Helen Mirren, Johna Gielguda, Petera O'Toola a karavan plný pornohvězd. Caligula byl ušlechtilým pokusem o vytvoření historického eposu, z jehož myšlenek zbylo řadové porno, obohacené o antické kulisy. Financován zakladatelem magazínu Penthouse, Bobem Guccionen a režírován nenapravitelným prasákem Tinto Brassem, vnikl skandální, a dnes již vlastně kultovní film. Mix intelektu, hédonismu, kreativity a explicitní dekadence, tolik potřebné pro zachycení autentické historické fresky, zůstal pohřben pod nánosem potu, chlupatých těl a ztopořených penisů. Vývoj filmu byl poznamenám četnými hádkami ze strany režiséra a producentů, neustálými přepisy scénáře a taky faktem, že choulostivé scény točil někdo úplně jiný. A přesto. Nad vší tou scenáristickou nesourodostí a promarněným potenciálem, ční perfektní Malcolm McDowell, který po Mechanickém pomeranči (1971), předvádí svůj životní výkon. Od mladého jinocha, jež musí snášet šílenosti svého otce Tiberia, přes nástup hrdého krutovládce, až po morální a osobnostní rozklad. Caligula dostal s vkladem McDowella jedinečnou podobu, která se navždy otiskla do filmových políček. K dalším plusům lze přičíst propracované kulisy, dobové kostýmy, perfektní práci se světlem a na svou dobu šokující erupce násilí. Caligula má bezpochyby svou vnitřní sílu. Připomíná hraný film i temný dokument o konkrétní historické době, ale také má cennou výpovědní hodnotu, neboť nám perfektně ukazuje, jak se může střet několika kreativních proudů zvrhnout ve skandální podívanou. Ponechávám, bez bodového hodnocení. ()
Vždycky jsem si přála vidět s přítelem a jeho rodiči film z Penthouse Film Productions. ()
Kdyby tam nebylo to porno, tak by to bylo možná ještě lepší. Stačilo jen naznačit a ne to tam prdnout jak do nějákýho historickýho péčka. Brass zobrazil Caligulu takového, jaký možná opravdu byl. Skvěle ho zahrál McDowell, který táhne skoro celý film. Prečíst knihu o Caligulovi bych ale doporučoval víc než tento film. Hodnocení 2* a půl ()
Zdlouhavý, zmatený, rádobymonumentální a trošku erotický wannabe blockbuster o zdegenerovaném, zhýralém a šíleném římském císaři, který (totiž ten film) nejenže nepřináší nic nového, ale začne nudit už někdy po patnácti minutách. Jako v podstatě u všech životopisných filmů je příběh pro každého, kdo jméno Caligula aspoň slyšel, nicneříkající. Film má určité své dobré stránky (scéna porodu), ale tolik špatných, že je to k nesnesení. Úžasný Clementeho soundtrack, debilní herci (buď patetičtí nebo zcela neschopní) vs. vynikající kamera, dementní dialogy, docela slušně vybudovaná (byť historicky promiskuitní) atmosféra starověkého Říma vs. unikátní zmatenost a neobratnost ve zobrazování konkrétních historických událostí. Temné a dekadentní prostředí nejenže neodpovídá historii, ale působí dost naivně, tak nějak upředstavovaně. P. S. NECHUTNÝ dabing! Typický příklad toho, že to, že do dabingu vrazí pár dobrých herců, třeba Přeučila, ještě zdaleka neznamená, že bude aspoň trochu přijatelný. Vlastně nevím, proč jsem tu českou zvukovou stopou na DVD vůbec zkoušel. Proč jsem jen dával dabingu ještě jednu šanci, když mne tolikrát (u hraných filmů téměř pokaždé) zklamal? Kdyby tak měl celý Řím jenom jeden krk! ()
Bizardnost, Touha po moci a to vše ve starém temném římě, kde vládne zvrácený Malcolm McDowell. ()
Související novinky
3D remake Caliguly
Zdá se, že Tinto Brass je pořád ve formě. Otec, či spíš dědeček italského erotického filmu (nar. 1933), oznámil, že se nebojí pokrokových technologií a jeho následující přehlídka dámských pozadí nás… (více)
Když si tak pročítám ty negativní ohlasy, skoro se mi až chce říct: "proboha, co je zde tak urážlivého?". Filmu se rozhodně nedá upřít, že je i na dnešní poměry nezvykle otevřený, na druhou stranu za těch třicet let od natočení vzniklo poměrně dost filmů, které jsou v tomto směru mnohem horší a jsou doopravdy zavrženíhodné. Výtky si rozeberu pěkně jednu po druhé. Nahá těla, všude kam se podíváte? Není to až tak hrozné, jak bych čekal. V tomto směru mi vadilo opravdu jen minimum scén - jmenovitě detailní záběry na ejakulaci a kolikrát až absurdní prostřihy na akty v průběhu dialogu, to je tak asi všechno. Navíc, jak už trefně píše kolega Dan9K, když už někomu vadí otevřená nahota, zajímalo by mě, jak se tedy myje, převléká či absolvuje preventivní prohlídky... Dále potoky krve - není jich tu až tak dost, tomuto popisu skutečně odpovídá akorát scéna s opilým důstojníkem, která je sice opravdu naturalistická (tady nutno zmínit, že jsem sám oční víčka přivíral), ale ve zbytku stopáže působí více jako osamocený voják v poli. Po tomto ne zrovna šťastném dojmu z úvodu jsem čekal, že takhle to bude probíhat ve zbývajících dvou hodinách, jenže jsem se jaksi přepočítal a podobné zážitky se dostavily už jen minimálně. Osobně se považuji za člověka, který si takovéto okamžiky pamatuje pěkně dlouho (pokud jsem tedy už za poslední rok neotrnul). Ovšem po shlédnutí tohoto filmu si nevybavuji podobný okamžik, který mě ještě teď při psaní komentáře straší. Vlastně, jeden by tu byl, ale ten se tak trochu vymyká předchozímu povídání. Konkrétně se jedná o moment nedobrovolného zbavení panenství - z toho mě mrazí ještě týdny po shlédnutí, ale tady se jedná spíše o lítost nad člověkem... Ve spojitosti s filmem se mluví také jako o pornu - jestli předchozí výtky respektuji, tuhle ne. Kdo někdy viděl nějaký úsek z tohoto pseudožánru (stačí i pět minut jako v mém případě, obrázek si uděláte i tak), nemůže také zrovna souhlasit. Kdybych měl srovnávat třeba se Simandlovou verzí Bathory (přesněji fotografiemi, film jsem neviděl a vůbec to neplánuji), tenhle film je skutečně slabý čajíček, z celých sto padesáti minut bych vystřihl akorát veškerý orální sex, jehož zařazení mi nepřišlo jako šťastná volba. Jinak třeba normální styk mě podobně jako u Kubrickova "Eyes Wide Shut" v žádném případě neurážel, a to i přes moje mínění, že nad aktivní zkušenost není. Navíc, na porno je tento snímek až příliš filmový - navíc režisér Brass i v těchto chvilkách výjimečně nezapomínal, že se jedná skutečně o historický film. Tady bych konkrétně zmínil závěr a údivný Caligulův pohled, který se dá slovy popsat asi jako "Co jsem to, já zrůda, dopustil?". A to se panovníkova tvář v tu chvíli prolínala s dalšími orgiemi (tohle mi naopak na konečném výsledku vadí - až příliš velké libování si, ovšem to bych nechtěl ani tak vyčítat jindy odvázanějšímu Brassovi, jako spíš produkujívšímu Bobu Guccionemu, který je skutečným autorem sexuálních scén - pod taktovkou hlavního režiséra nikdy k nesimulovanému aktu nedošlo). V historických filmech obecně mám rád, když se události zobrazí tak, jak mají, tudíž tento film musím stavět výše než většinu dnešních podobně zaměřených snímků, kde se akorát nepříliš dobrý ansámbl obleče do kostýmů, nicméně mu nelze věřit, že skutečně pojednává o historickém období (problém bývá občas také v tématech, která jsou si až příliš podobná s většinou běžných příběhů). V tomto je Caligula výjimkou, a to také díky hereckým výkonům. Nikoho nepřekvapí, že zde prostor věnuji především těm nejzářivějším hvězdám, které se na tomto díle podílely. Především Malcom McDowell je jakoby reinkarnací své role a svým rebelským herectvím dává i vzpomenout na svůj životní výkon pod Kubrickovou taktovkou. O jeho Caligulovi se skutečně dá říct, že nechal ožít historickou postavu a řadí se tak u mě po bok Roda Steigera (= Napoleon Bonaparte) či Kirka Douglase (= Spartakus). Jeho výkon se mi líbil natolik, že jsem nejednou při sledování byl na vážkách, zda si zachovat zdravý rozum, nebo se cynicky ušklíbat nad jeho činy a fandit mu. Peter O´Toole byl vzhledem ke svému menšímu prostoru méně výrazný, ovšem coby Tiberius taktéž dojem zanechává. Vůbec kvalitní obsazení je dalším argumentem, které brání tento film před nařčením z pornografického nonsensu, ve své roli se mi také hodně líbila i Helen Mirren coby Caesonia. Závěrem bych řekl, že není to sice film kalibru Spartaka či Bena Hura (i když, závěrečnou sekvenci a následný pohled na panovníkův obličej osobně řadím do zlatého fondu žánru), ale také nemůžu souhlasit s dobovými ohlasy, kdy byli pobouřeni nejen běžní diváci, ale i někteří kritici (zajímavé je, že proti tomuto snímku nejvíce brojí rádoby puritánští Američané, kteří jsou z větší části autory mnohem kontroverznějších děl, o kterých jsem se v úvodu zmiňoval). Navíc musím ocenit tu upřímnost ve výpovědi příběhu, na tuto vlastnost se v dnešním světě často zapomíná... Za normálních okolností bych tedy hodnotil čtyřmi a půl hvězdami, v tomto případě se ovšem díla zastanu a dám mu plný počet. P.S. Soundtrack z dílny Bruno Nicolaie je opravdu fascinující a řadím si ho do svého žebříčku nejoblíbenějších hudebních doprovodů. Za nejlepší skladbu považuji titulní pochodovku a doufám, že mi "Love Theme" zahrají na pohřbu. Sympatické komentáře: hirnlego, Karlos80, AngelAngie, Dan9K () (méně) (více)