Zimní prázdniny

Vánoční svátky jsou časem zvláštního průniku smutku, usebrání a vřelosti. A přesně takové emoce vyvolává i dramedie The Holdovers, v češtině nazvaná Zimní prázdniny. Sarkastický profesor klasických studií Paul Hunham (Paul Giamatti) si užívá, když může své zhýčkané studenty zmučit překladem Cicerona nebo výkladem o válce s Galy. Nicméně ve chvíli, kdy je vybrán, aby zase jednou sloužil jako správce univerzitní budovy Barton Academy v Nové Anglii v době zimních prázdnin, musí sáhnout po jiné antické filosofii a zachovat stoický klid. Je na něm, aby ohlídal několik studentů, pro něž nepřijedou jejich zámožní rodiče. Jenže pokud chcete po Paulovi udržovat domácí krb, počítejte, že do něj bude přikládat sudy whiskey. Až když se počet studentů sníží a ve škole zůstane jen jakýsi neslavný triumvirát odmítnutých, který tvoří Giamatti, Dominic Sessa a Da'Vine Joy Randolph, afroamerická kuchařka, která právě pochovala syna zesnulého ve válce, ukáže se, že privilegium v podobě bohatých rodičů nerovná se privilegium lásky a péče. A všeobecná školní docházka negarantuje rovnost příležitostí na dobré vzdělání, jak vidno z osudu kuchařčina syna, který tráví svátky pochován v zemi, zatímco Sessovi spolužáci si užívají zimní prázdniny na čerstvě napadaném prašanu. Film si těchto rozdílů, které nespočívají v akademické zdatnosti a intelektu, ale pouze na bohatství rodičů, ostře všímá. Snímek je to v něčem staromilský, zejména v tom, jaký důraz klade na minimalistické, civilní herectví a budování vztahů mezi postavami, a zároveň moderní v zobrazení stavovských rozdílů ve školství. Tato kombinace dělá ze Zimních prázdnin jak hřejivý, tak přemýšlivý kus. (20.02.2024)

Ačkoliv sám tvrdí, že to vůbec nebyl jeho úmysl, Alexander Payne natočil vánoční film se všemi obvyklými náležitosmi - laskavostí, smířením, katarzí, pochopením, humorem a drobnou melancholií. Je to nejlepší vánoční film za poslední roky a zároveň krásná vzpomínka na dobu, kdy dle slov režiséra "se za typické komerční filmy považovaly Čínská čtvrť a Přeled nad kukaččím hnízdem". Rád si ji o Zimních prázdninách budu připomínat o Vánocích pravidelně.  Více zde. (30.12.2024)

No jo, už je to tak, po nějaké době mi byl způsoben skutečný divácký zážitek. Pravda, snímek bych vřele nedoporučil naprosté většině současné mladé generace; na lidech, kterým způsobí psychologické trauma i fakt, že se jim rozváže tkanička, by mohla tato záležitost zanechat doživotní následky. Člověka už navíc unavuje furtdokolové vysvětlování, že byly doby, kdy byla jedinou dotykovou obrazovkou ta televizní, a to jen v případě, že jste z ní utírali prach. Ano, to byl zároveň i důvod, proč mezi sebou lidé běžně komunikovali verbálně (slovy) i neverbálně (gesty) tváří v tvář. Už jen při čtení toho, co jsem dosud napsal, by se mohl nejeden dotykový (de)generát zhroutit, tak radši popojedu. Je zvláštní, když takhle zničehonic narazím na film, kterému nemám co vytknout. Ono by se samozřejmě něco našlo, jenže mně se nechtělo hledat, protože se cítím být silně zpohodován, spokojen a i teď, na začátku května, prostoupen vánoční atmosférou. Vánoční, lidský příběh o běžných lidech, který nesklouzl do klišoidního patosu, to se hned tak nevidí. P. S. Teď jsem to po sobě přečetl a došlo mi, že bych si silnější čtyřhvězdí sám před sebou neobhájil, takže přihazuji i chybějící pátý kousek a přidávám poznámku, že byl Paul Giamatti skvělý (opět). / Poučení: Librium zahání všechny chmury. Včetně těch vánočních. (06.05.2024)

Toto sú pre mňa jedny z najťažších hodnotení. Búrajú vo mne dva pohľady na film ako taký. Na začiatku sa vytvorí konklúzia jednotlivcov v spoločnosti, ktorí v živote zachádzali svojim správaním do extrému, potom uvedomením prichádza ich následná resocializácia a paradoxne boj s tou "správnou" spoločnosťou. Druhý náhľad je o zaškatulkovanosti podobne ladených akademických filmov. Doba už dosť pokročila a je ťažké prinášať niečo nové a už keď, tak nie príliš vzrušujúco. Nemôžem povedať, že by Giamatti nebol perfektný svojim prednesom, alebo že by naratív sa plazil k jednoducho zacieleným emóciám diváka bez nejakého vývoja. Určite je to ľudský film, prikrášlený práve poznávaním zatvrdnutých eg a vývojom ich cesty sebapoznávania. Kedysi podobne ladené filmy boli viac v kurze. Dokonca aj viac gýčovejšie a boli trhákmi. Pripomína mi v určitom zmysle Damonovho Affleckovho Dobrého Willa Huntinga (1997) v takom trocha menej serióznom móde. (06.06.2024)

Starší logo studia Universal, sem tam škrábanec a nečistota v obraze a v úvodních titulcích uvedený rok výroby 1971 a informace, že film je natočený v barvách Harbor…co to sakra je si říkám. Nicméně film pokračuje ve vybledlých barvách a je vidno, že během střihu jednotlivých scén jas a kontrast moc nesedí. Tvůrci nás tímto vtipným začátkem přenesli na internátní školu Harbor do roku 1971 během vánočních prázdnin. Rozvíjí se velmi dobré smutně komediální drama kdy na škole zůstane kuchařka, která přišla ve vietnamské válce o syna, neoblíbený profesor a problémový student jehož matce se nehodí s ním o Vánocích být neboť začíná nový život. Smutné, pravdivé a odpozorované životem… (21.12.2024)