Providence
Režie:
Alain ResnaisScénář:
David MercerKamera:
Ricardo AronovichHudba:
Miklós RózsaHrají:
Dirk Bogarde, Ellen Burstyn, John Gielgud, David Warner, Elaine Stritch, Denis Lawson, Samson Fainsilber, Tanya Lopert, Peter Arne, Milo Sperber, Anna Wing (více)Obsahy(1)
Hluboká noc. Venkovské sídlo a v něm sešlý a alkoholem prosáklý stařec (John Gielgud) spřádá v polospánku horečnatý sen, ve kterém se mísí temné stránky jeho minulosti se šílenstvím přicházející smrti. Druhý den ráno za ním na venkov přijíždějí protagonisté snu, jeho dva synové (Dirk Bogarde, David Warner) a začíná zoufalá hra na spokojenou milující se rodinu připravující se na sváteční oběd. Nikdo nechce připomínat tragické události v minulosti. Jenže i když se o nich nemluví, jejich stín je přítomný v každé větě. (mortak)
(více)Recenze (15)
Kultovní film na filmové vědě FF UK. :o) - Jinak pozoruhodný "pozdní" Resnais. Prozřetelnost je především hereckým koncertem všech zúčasněných, v čele s Johnem Gielgudem, disponujícím rafinovaným, provokujícím scénářem a nápaditou režií. Což jsou samozřejmě celkem nic neříkající věty, nicméně tento film (jako jiná režisérova díla) je obtížné popsat na několika řádcích. Třeba vidět. ()
Kde jen se ten Resnais ztratil, že začal vnímanou skutečnost, nejistou, vrstevnatou a nestálou, znázorňovat tak stroze technicky; a proč jen se svůj výrazový strukturalismus začal snažit maskovat kontroverzně nachýlenou obrazotvorností… Jedno od sebe odvrací pozornost k druhému a o druhém netřeba ztrácet slov… ()
"A co tady chce tenhle pán? Nó jo, jde mě rozřezat." Tučné mínus Ponrepu za verzi se simultánním dobovým dabingem stylu "Ahoj, já jsem Helmut, opravář komínů," kterou pouští svým divákům. Když si John Gielgud strkal čípky do "rekta" tak jsem už fakt v kině vyprskl smíchy. K plnému pochopení a hlavně vychutnání jedinečné Resnaisovy režie jsem si film musel doma pustit ještě jednou. Prozřetelnost je vzácný filmový klenot mezi jehož hlavní klady patří, že nebere ohledy na nikoho a na nic. Nejen Dirk Bogarde rajzující po hororově-Kubrickoidním baráku za doprovodu temného Miklóse Rózsy je opět po delší době z mysli nesmazatelný obraz. ()
Hodně "jiný" film. Kdysi jsem na to vzal s nadšením do Ponrepa jakéhosi libového pražského trendy buzika a dodnes se směju jeho šoku a brzkému úprku. Nicméně je Prozřetelnost přes všechnu "chytrost" a "cynismus" taky film, u jehož sledování se, podobně jako třeba u Buňuelovy Mléčné dráhy, přistihávám u toho, že mě z trochu nuceného úsměvu a od toho všeho fandění tvůrci bolí mimické svaly... ()
Cliveuv zapas s pribehem lze jiste ciat jako prostredek k naplneni touhy umirajiciho po nejake vyssi instanci, kterou zminuje v zaveru. Je to film o umirani a pocitu viny. O etice, sexualite apod.Sfilmovany proud myslenek spisovatele. Stary muz se sklenkou vina sedi pred svojim pomyslnym loutkovym divadylkem a hraje hry o sve bezmocnosti. ()
Reklama