Šarlatový a černý

,,CHODÍ DO NAJLUXUSNEJŠÍCH REŠTAURÁCIÍ, NA NAJLEPŠIE VEČIERKY. BUDE TO PRAVDEPODOBNE PLAYBOY V SUTANE." __ Už tunajšie 84% hodnotenie napovedá, že televízne korene tohto filmu mu v ničom nebránia, aby sa nemohol rovnať s hocakou kino produkciou. Zaujímalo by ma však, nakoľko je dej verný realite a nakoľko sa od nej odkláňa, pretože pri scénach Pecka v prestrojeniach dostáva veľmi odhľahčený, takmer komický rozmer. Vo väčšine deja sa však hrá na vážnu notu a v poslednej tretine aj na nervy diváka, ako je to pri scéne, kedy Peck stojí takmer na hraničnej bielej čiare, zatiaľčo Plummer na neho miery puškou čakajúc, či sa ju odváži prekročiť. Veľmi ma tiež zaujalo, ako sa kontroverzne prijímaný pápež PIus XII. v podaní sira Johna Gielguda snaží ospravedlniť svoje tolerovanie nacizmu ako nemožnosť ohradiť sa voči nemu. Veľké kvality filmu zosobnené najmä v silnom príbehu a hereckých výkonoch sú doplnené zaujímavým filozofickým finále v Koloseu a už tradične výbornou hudbu meastra Morriconeho. (885. hodnotenie, 66. komentár k filmu) (03.05.2020)

Gregory Peck v roli srdnatého monsignora O´Flahertyho je těžký sympaťák, jeho sok - esesák Kappler - v podání Christophera Plummera bohužel taky. Člověk mu více věří polohu hodného otce od rodiny než nacistické zrůdy, což příběhu místy ubírá sílu. Vzácné okamžiky, kdy se oba hlavní představitelé setkávají tváří v tvář, přesto patří k nejpovedenějším - mají jiskru a svým způsobem i komediální rozměr. I po duchovní stránce se v případě tohoto snímku jedná o pořádnou vzpruhu... nejen díky těm několika krásným větám úplně na závěr, které popisují další životní osudy hrdinů. (19.04.2010)

Moji dva oblíbení herci z té staré gardy, kde co si za roli neuhráli, to neměli. Charizmatický Gregory Peck jako monsignore ve Vatikánu, a jeho protivník, jako skála tvrdý Plummer, na straně okupantů nádherného, věčného Říma. Za sebe mohu říci, že postava původem irského duchovního je jedna z mála, před kterou bych se mohla, jako před zástupcem církve, sklonit. Pomoc uprchlíkům gestapu pod nosem, zapojení do charity, která ve spolupráci s ostatními Italy zachránila na jejich území mnoho životů, za pomoci odvahy, inteligence, ale také lstí a důvtipu. Ta pátá hvězda je za neuvěřitelnou hudbu Morriconeho, jež podtrhovala úplně všechno, strach, nebezpečí, gestapo, spolu s prolínáním velebení chrámů a dále, ač se to někomu líbí, či ne, za dabing, který byl v podání Bartošky a Rösnera prostě skvělý. (05.01.2014)

Tenhle film je jako podprůměrně vypadající stydlivá ženská s diamantovou duší: prve nad ní člověk ohrnuje nos, posléze jí propadá stále hlouběji, ne proto, že by citově manipulovala, ale proto, že je vnitřně tak skvělá, a závěrečný sex s ní je samozřejmě úžasný. :-) Mimoto, matadoři Morricone, Plummer a hlavně Peck zodpovědně plní svůj standard a propůjčují postavám koňskou dávku respektu a moudrosti (ano, i ten nacista). (26.01.2010)

London bol špecialistom na televízne filmy a tak asi ani neprekvapí, že jeho snáď najdôležitejší film vyzerá ako regulérne kino s bohatou výpravou a má navyše hviezdne obsadenie. Krásy Ríma obdivujeme v každom druhom zábere a zároveň sledujeme psychologický, ale aj fyzický (ten sprostredkovane napríklad cez najatých zabijakov) súboj dvoch silných a inteligentných mužov. I keď jeden stojí na strane dobra a druhý na strane zla a oboch ich ich postavenie poznamenalo aj na morálnej úrovni. Finále je zamerané na morálnu dilemu, pred ktorú postavil O´Flahertyho Kappler a jeho rozhodnutie ma presvedčilo o štvrtej hviezde. (17.11.2023)