Hrob světlušek

97% - Co jenom mám napsat o filmu, u něhož jsem brečel už na začátku, a pak nárazově celou dobu? Nevím. Sice mé emocionální reakci na tento animák bohužel hodně napomohly osobní zážitky, ale že bych z filmu cítil -jak někteří píší -citové vydírání, tak to ani náhodou. Nezastírám, že se snadno dojmu, ale kde cítím kalkul, tam city odmítnou poslušnost. Toto rozhodně nebyl ten případ. Celý film je založen na smutném, a realistickém příběhu, na přesvědčivém stylu vyprávění bez známky pathosu, a na jemné mistrovské hudbě Yoshia Mamiyy. Hrob světlušek je nejpůsobivější anime studia Ghibli, jaké jsem zatím viděl. Update -den poté: ...a je to jeden z nejdrtivějších filmů vůbec. Ještě stále jsem z toho špatnej. (20.05.2006)

║Rozpočet $3,7milióna║Tržby USA $516,962║Tržby Celosvetovo $25,700,000▐ Na kreslenú rozprávku sa tu podáva veľmi silná téma, venujúca sa dobe cez druhú svetovú vojnu v osídliach obyvateľov Japonska. Kde vykreslený vzťah dvoch súrodencov poprepletaný bežnými životnými potrebami je tak silno podaní, že samým záverom to vyústi v tak smutnú drámu až človek má na krajoch slzy. /80%/ (09.02.2009)

Výborný protiválečný animovaný film, který však není tak úplně pro malé děti. Plný antimilitarismu, touhy přežít a chuti rozplakat diváka. Ta brekuchivost z toho asi úplně sálá, na druhou stranu, válka sama o sobě je tak strašně smutná záležitost, že pokud má ten film působit proti válce, tak pro jeho kladné přijetí od inteligentních lidí asi žádný jiný prvotní projev citu není možný. (06.08.2009)

Malá štatistika: z obľúbených užívateľov film videlo vrátane mňa 18 ľudí. Hodnotenie 100% - štyria, 80% - štyria, 60% - štyria, 40% - traja, 20% - jeden, odpad! - dvaja. Priemer: 61 %. Na Horehroní dodnes žijú ľudia, ktorí si pamätajú povstalecký a povojnový hlad. Jedli sa surové ukradnuté zemiaky. Placky sa miešali tak, že sa múka zamiešala s popolom z pece a trochou vody. V dedine žila Pruna, ktorá ani v dospelosti nič iné ako surové krompľe nejedla. Nedokázala to. Dobre sa mali donášači Nemcom a miestne fľôgy. To boli lenivé hlúpe klebetnice a zároveň kurvy. Spávali s nemeckými dôstojníkmi - okupantami, čo prišli potlačiť povstanie (SNP). Ich predobrazom bola teta detí z filmu - pobrala im ich zásoby a šaty, speňažila, pričom ich riadne ošmekla. Všetko nakradnuté dala vlastnej dcére. Nepotrebné hladné krky zákerne poohovárala: nech hoci aj zdochnú. Takéto typy ľudí v čase vojny profitujú. Stávajú sa dôležitými, lebo ukazujú okoliu, ako sa dokážu postarať o svoje bachory, cicky a pipky. Keďže to je animovaný film (teda existuje odôvodnený predpoklad, že ho vo zvýšenej miere budú pozerať deti), neukazovalo sa, ako sa ich tetka chodievala kefovať s bárským za kus žvanca. Ale milé, deti: áno, presne takto to chodí. Preto každý, kto v čase vojny dokáže pomôcť prenasledovanému alebo zúboženému človeku si zaslúži obrovskú čokoládovú medailu. (30.10.2014)

Srdcervoucí, děsivý příběh o krutosti druhé světové války popsaný tak barvitě, až je člověku smutno. Připadala jsem si zoufale, při pomyšlení, že to není fikce, ale hrozná realita, která zničila život mnoha nevinným lidem. Jeden z mých nejsilnějších zážitků. Slzy se mi rozutekly po tváři aniž by šly zadržet- vlastně jsem se o to ani nesnažila. Jsou filmy, na které se člověk podívá, a o týden později neví, o čem byly, Hotaru no Haka je film, na který nikdy nezapomenete. Film, který zůstane ve vás. (28.02.2004)