Jak přicházejí sny

Před léty viděný film, který ve mně tenkrát zanechal jen barevné vjemy, ale tak zvláštní, že jsem vůbec neváhala s opakováním. Teď bych již ten film mohla zařadit lépe, pořád ale nevím kam. Zůstal stejně zvláštní, stojící mimo řadu zdánlivě podobných filmů, jako poprvé. Ano, je to typická hoolywoodská produkce - silně romantický nadnesený příběh, pár slavných herců pro přilákání konzervativních diváků, avšak nálada, vyslovované myšlenky i obrazy nejsou ani americké, ani katolické, a možná ani filmové. Snad by něco z toho vysvětlilo to, že režisér je Novozélanďan. ___ Film by se dal popsat jako spojení Nolanova Počátku, Nekonečného příběhu, Matrixu a Tibetské knihy mrtvých a to celé vystavěné na obrazech Prerafaelitů a Bosche. Nakonec se však ukazuje, že sen není ani architektura, ani fantazie, ani cestopis, ani vědomá představa, ani jakýsi statický obrázek, ale reálný svět převáděný lidským mozkem do virtuálních symbolů a jejích okamžité a průběžné spojení v metafyzický neboli přesahový pohyblivý filmový pas mentálně-duševního života člověka v návaznosti na vesmír. Jednoduše řečeno sen je napojení lidského bytostného Já na pole kolektivního nevědomí a převod reálně zažitého do jazyka a obrazů tohoto pole se zpětnou vazbou. Ještě jednodušeji - sen je rozmluva člověka s vesmírem. ___ Nechci říci, že jsem nadšená tímto filmem. Nejméně pro mne byl přijatelný Robin Williams, přesněji řečeno jeho způsob "vyksichtění" role (a to ve všech filmech s jeho účastí). Naštěstí jsem se již snad naučila brát z filmů to, co je pro mne přínosné, aniž bych byla zmatená hollywoodskou velkolepostí nebo naopak céčkovostí obrazového příběhu. Jak ke mně přicházejí sny, na které si navíc ani nepamatuji, já nevím, ale každopádně si přeji, aby ty sny nebyly děsivé, jak občas bývá realita. Jaké sny se teď zdají třeba Japoncům, kteří zažili zemětřesení? A kdy ty jejích sny vplují z oceánu kolektivního nevědomí do našich tichých vod? (14.03.2011)

Nebo, peklo raj ... sem tu ruku daj . V tomto prefarebnom, prikrášlenom, presentimentalnom, preromatnickom filme bolo všetko. Len toho bolo príliš. Akési umelé ešte aj emócie filmom vyvolané, ostali napokon divno umelé jak celulojdové pravítko. Dosť som sa na Wiliamsa tešil. Vo filme povedali "najhorším peklom, je neusporiadaný život", no ale o tom aký je ten "usporiadaný" sa už nemal nikto. A k čomu by sa mal tešiť na nebo a čakať "vyslobodenie " z onoho "pekla na zemi" ? Každý má život taký aký má, akým si ho urobí, a ako ho napokon prijme. (19.06.2016)

Vizuálně podmanivý (zasloužená soška) snímek s celkem originální zápletkou, která mne ale nevedla ani k slzám, ani k hlubokému zamyšlení nad životem a smrtí. Doufám ale, že Robin se navzdory způsobu odchodu ze světa dostal do toho krásného nebe, protože "tam, kam jednou všichni přijdou, nemůže být zle". (27.02.2015)

Tenhle film jsem dokoukával na nejvíc etap od doby, co aktivně sleduji filmy. Fantasy obecně nemám rád a tohle bylo pro mě téměř nekoukatelné. Zajímavý námět to určitě mělo, filmy o posmrtném životě (Duch, Pevné pouto,...) mám rád, nicméně tohle mě neoslovilo. Jednoduše...nudil jsem se. Abych jenom nehanil, tak to mělo i pár silných stránek - např. kamera a zvuk. Ovšem koukat 2 hodiny na nebe a přitom se nic moc neděje, to u mě nefungovalo. Sečteno podtrženo - 55% (17.10.2011)

Tak tady se Vincent Ward strefil u me primo do cerneho. Krasny pribeh a perfektni Robin Williams, ktereho ja mam rad. Fantasie a jiny rozmer s krasnymi barvami je presne to kam chci utect. A kde jinde se mi to muze povest nez ve filmech jako je tento? Skoda jen ze to bylo prilis preslazene a s cukrovou vatou na konci :-( (17.07.2009)