Jak krtek ke kalhotkám přišel

Jako dítě jsem prý krtečka milovala. Alespoň rodiče mi to říkají. Bylo to naštěstí v době, ze které si pamatuji opravdu hodně málo věcí. Můj vztah ke Krtečkovi je momentálně dost jinačí, protože sice chápu že je to Česká klasika, a samozřejmě též musím uznat že děti (I dospělí) ho už po generacích milují. Ale ptám se, taky vás na něm něco obtěžuje? Není ta jeho roztomilost někdy snad až příliš? (14.12.2011)

Dobrá, já to beru, že když se Zdeněk Miller sjel sovětskými burskými oříšky s prošlou záruční lhůtou, tak na něj zvířata ze zdejších luhů a hájů mluvila lidskou řečí, ale o tom snad nemusel točit pohádku se sovětsky uvědomělým krtkem. Viděl vůbec Zdenda někdy to zvíře jak vypadá?! Vždyť není ani trochu roztomilé, je slepé, zahrádkáři jej nenávidí. Nevidím jediný důvod, proč by si krtka měly oblíbit děti. Samotná podstata téhle komunistické cenzuře uniklé zhůvěřilosti je naprosto zcestná. K čemu zvíře žijící pod zemí potřebuje kalhotky. Kalhotky pana Pamperse zřejmě potřeboval sám autor, který naprosto přeskočil fakt, že není dobré za hluboké totality točit film, v němž převládá modrá. Aha, proč asi ty kalhotky byly modré?! Ha, ta svině černá chtěl pláchnout! Modrá značila oceán, takže vybranou destinací byl kapitalistický ráj za Velkou louží. Pak je jasné, proč si autor vybral z fauny zrovna krtka. Ten přece dělá chodbičky, tak by se postupně pod zemí podhrabal až za "kopečky". Od Millera to byla "levárna". Takovou důvěru v něj strana vkládala, místo toho si hřála hada na prsou, respektive krtka. Nic na tom nemění fakt, že později autor sofistikovaně tíhl k pornu, viz Krtek a lízátko. Krtek toužící po kalhotkách je nadmíru stupidní krávovina, v níž se práce, pokrokovost a dělnická třída oslavuje prostřednictvím němého tvorstva, které zde paradoxně promlouvá lidskou řečí. Chudáci děti z toho musely být úplně zblblé. Naprostá zrůdnost na poli tzv. pohádek. 0% (03.02.2016)

Na krtkovi jsem vyrostl, na krtkovi vyrostl i můj maldší bratr, na krtkovi vlastně vyrostlo spoustu dětí. Tento první krtkův příběh mám doma i jako knížku ( i když už poněkud sešlou, je z roku 65 a v ruce už jí mělo hodně rukou). Nevím zda je tohle nejlepší krtkův příběh, ale je první, a na to se nezapomíná. Jen jak už tady poznamenal enšpígl, místo slova kalhotky by bylo lepší použít jednoduše kalhoty. (08.08.2007)

Je moc zajímavé vidět ještě nepropracovanou myšku, ježka i ostatní .. hodně znatelné, že bylo ještě tak nějak vše ve výrobě ... tady i krtek mluví .. hodně roztomile a vážně se mi to líbí, ale abych pravdu řekla, když promluví výjímečně jedno slovo za díl, líbí se mi to snad ještě víc ... je to sice asi nepochopitelný, ale jako malá holčička jsem se vždy těšila, až konečně promluví a to čekání mě vždy bavilo a byl to jeden z mnoha aspektů, které mě u toho držely. (18.08.2011)

Z cyklu Mistři českého animovaného filmu! Úplně první film s krtečkem je sice krásně napsanej, ale jinak se mu nedostalo tolik péče kolik by si zasloužil. Je to příjemná zábava i pro dospělé a v dětství na tom určitě ujížděl úplně každej. Zdeněk Miler vytvořil jednu z nejznámějších postaviček českého filmu! [80%] (28.03.2011)