Smysl pro tumor
Obsahy(1)
Jak říct rodině, že jste nemocní? Zpráva o Filipově rakovině otřese celým jeho okolím. Navíc v situaci, kdy jeho máma Jarka vyhodí tátu Mirka z domu, protože má oprávněný dojem, že zanedbává ji i jejich manželství. Filip se snaží žít jako dřív a kombinuje radioterapii se studiem a sportem. S tím ale nepočítá nikdo. A nejméně jeho tělo. (Česká televize)
(více)Recenze (26)
Nevím, natočené je to skutečně profesionálně, ale některé scény jdou podle mne mimo realitu a jiné scény jsou pořád strašně nečeské. A fakt manželka, která zná svého manžela tolik let, nepochopí, že ta dlaždice je pro ni do prčic pocta? Ano, sice z jeho pohledu, ale je to pocta. Kdyby byla ta ženská co k čemu, ocení manželovu snahu a tohle shovívavě přejde. A to ragby mě taky dere a zajímalo by mě, kdo je trénoval doposavad. ()
„Soucitu moře... nezmírní hoře.“ Univerzální rada neexistuje. Některému pacientovi pomáhá i soucit falešný, jiného i sebeupřímnější politování irituje. Filip se nechce vzdát sportu a vrhá se na ragbyové protihráče se stejnou vervou, jako do boje s nemocí. Dosud žil naplno, bude tak i bojovat. Opulentní račí hostina, servírovaná osudem, začala ozařováním, hlavní chod chemoterapie bude následovat. Dočká se Filip i zdravého zákusku, tedy příznivého verdiktu po drastické léčbě? RODINNÉ OKÉNKO: [][] Jak NEpomáhat nemocnému synovi aneb právo nebýt v manželství nešťastná nadřazeno rakovi. Nesoudím, nezažil jsem. Ale pobavil pokus o usmiřování, čili dobrá vůle vola. „Místo mozku z dlaždic kostku,“ trefně utrousila moje žena na adresu pana Kaliny, při jeho večeři s „překvapením.“ A to měla paní Jarka ještě kliku, že workoholický manžel byl profesí obchodník s dlaždičkami a ne třeba patolog. Do čeho ten by vyryl monogram své ženy? [][] Uživatele flanker.27 a jeho odpad! chápu, pro něj je to téma příliš osobní. Moje 4* vykouzlil kreslený úsměv na fixační masce při ozařování. „Whatever happens, never loose your sense of tumor.“ ()
Minule si sotva pamatoval křest svého synovce, protože zpráva o rakovině s člověkem jednoduše zatřese, teď se pokusí zkombinovat léčbu se studiem i sportem. Bohužel u toho ve velkém asistují ti dva: ano, rodiče. Chápu, že jejich linie „kam se poděl náš vztah“ má představovat jisté odlehčení těžkému tématu, ale jejich kroky prostě nefungují, jejich postavy jednoduše nejsou z masa a kostí a jejich inteligence nenasvědčuje tomu, že společně vybudovali prosperující firmu. A pozor, chyba není v hercích, ale ve scénáři. Nechybí nejotřepanější příběhová klišé i snaha být za každou cenu (obrazově) cool a fresh. Ale rád se podívám i příště. ()
Druhý díl stejně dobrý jako ten úvodní, snad ještě trošičku víc bezprostřednější, živější. Postavy jsou už svým charakterem jasně definované. Výborný Březina! Hrál uvěřitelně. A ti jeho hřišťoví kamarádi jakbysmet. Skvělý Řezníček! Řekla bych i skvělá Brodská, ale ne. Ona hraje takovou slepici, že ji autenticky jen tak někdo zahrát nedokáže. A hlavně oceňuju to souznění obrazu a hudby, to se tedy nevidí a neslyší. Přímo božský výběr skladeb včetně Delibesova operního duetu, který záhy vystřídala soudobá rocková skladba, přesně emočně doladil vizuální scény! Kamera a střih opět famózní. 5* si (věřím) nechám na další díly. ()
Zase se projevuje zahraniční původ. Chlap jde z domu takřka bez odporu, ač nebyl nevěrný, ženu nebil, nijak se neprovinil a živil rodinu. Ač do demence míříme mílovými kroky, přesto tak daleko ještě nejsme. U nás, kdyby našel jiný zámek a svoje jméno na zvonku škrtnuté, patrně by se dva dny nic nedělo, a třetí den by ta kráva, co s ním sdílí jméno, už na to voko trochu začala vidět. Jinak jsem se nadále nechytl, pořád stejně nesympatické až odpudivé, co má být vtipné nebo dojemné je spíš trapné a k tomu musím konstatovat, že Brodská zapomněla hrát (i když na druhou stranu to její postavě dodává na nesnesitelnosti). Dál už utrpení protahovat nebudu, ostatně asi tuším, kudy se to bude vyvíjet, ale nemám potřebu si to ověřovat. ()
Reklama